Epilog

524 44 6
                                    


V krabici pod postelí bylo ještě něco. Něco, co mě překvapilo více, než dopodrobna naplánovaný pohřeb. Vzkaz ze záhrobí. Jeho poslední slova. To poslední na co myslel.

Všechno se mění i ty domy co tu stály,
nálože trhavin na písek rozebraly.
Koryta řek se vylijou a vrátí,
z popela povstalí se v prach obrátí.

Všechno se řídí jen životem a smrtí,
nůžky stříhaj papír ale kámen nůžky drtí.
V poslední době je to jinak než znám
tak se ptám...
Co se to stalo a proč se tohle vůbec děje,
lidi kolem mě jsou plný beznaděje.
Hladový vlci chodí sem a tam a proto
všechny svoje věci teď zamykám.

Peníze počítám každou hodinu a stejně
nebudu mít dost na to založit rodinu.
Bojím se že nakonec zůstanu sám
tak se ptám...

Jestli tady existuje Bůh a vesmír je nekonečný,
nerozplynu se jak vzduch a najdu lásku u správný slečny.
Jestli tady existuje Bůh a vesmír je nekonečný,
nerozplynu se jak vzduch a najdu lásku u správný slečny.

A pořád dokola, jak historie velí,
sjíždíme skluzavku dějin po prdeli.
A stále v před budovat a ničit,
zadusit každý vlastní názor co chce klíčit.

A poučen historií lidského rodu
bez pomoci nechám boj lidí za svobodu.
Falešní vlastenci brání svůj stát,
netuší co se vlastně můžu stát.

A tak mě mrzí ztráta počáteční vize,
kdy odvahu ve strach změnila televize.
Buď bud člověk nebo kat,
buď budu žít a nebo přežívat.

Jednou jsem na dně, podruhé stoupám nahoru,
pluju na hladině nebo pod mírou ponoru.
V týhle zemi už se nevyznám
a tak se ptám...

Jestli tady existuje Bůh a vesmír je nekonečný,
nerozplynu se jak vzduch a najdu lásku u správný slečny.

Jestli tady existuje Bůh a vesmír je nekonečný,
nerozplynu se jak vzduch a najdu lásku u správný slečny.

Hudba o násWhere stories live. Discover now