Poslední dobou nemůžu, nemůžu spát
Budeme počítat hvězdy
Ano, budeme počítat hvězdy
Vidím tento život jako rozhoupanou vinnou révu
Mé srdce se houpe napříč hranicemi
Vyhledáme to a měli bychom najít
Starý, ale nejsem zas tak starý
Mladý, ale nejsem zas tak drzý
Nemyslím si že svět je zaprodaný
Dělám jen to co nám řekli
Cítím, že je to něco tak správné
I když dělám špatnou věc
A cítím, že je něco tak špatné
I když dělám správnou věc
Nemůžu lhát, nemůžu lhát, nemůžu lhát
Všechno co mě zabíjí mě dělá živým.
Tohle mi přišlo opět po dlouhé době. Četla jsem všechno pozorně a uvědomovala jsem si, jak je zarážející, že dokážu soucítit s člověkem, kterého jsem nikdy neviděla. Nebylo těžké si uvědomit, že zrovna procházel nelehkým životním období.
Co bych mu měla odepsat? Mám právo mu něco psát? Já bych na jeho místě nechtěla číst uklidňující kecy člověka, kterého jsem nikdy neviděla. Ale mám pocit, že my dva jsme tak nějak výjimka.
Z mého přemýšlení mě vytrhla Michaela. Nebo spíš zvonění, které jsem měla nastavené přímo na ni.
„Ahoj, Nat. Tak jak se vede? Celý víkend jsem o tobě neslyšela." Bylo slyšet, že má velmi dobrou náladu.
„Ahoj. Celkem to jde. Znáš to. Všeho mám už hodně. Nic nestíhám." Na odlehčení jsem se nuceně zasmála.
„Tak mě tak napadlo, jak to dopadlo s tím mailem?"
„Furt se mi nevrátil." Začala jsem cítit její neutuchající zájem o drby.
„A odepsal ti někdo?" Její zájem se stal až zarážející.
„Ne. Zřejmě to došla na nějaký nevyužívaný účet, nebo to prostě někdo strčil do spamu, nebo to tam spadlo samo. Znáš to. Prostě internet."
„Hmm." Zabručelo na druhém konci linky a já jsem nedokázala vyhodnotit, zda mě celou dobu ignorovala, nebo ne.
„Hele musím letět. Až budu mít volněji, ozvu se. Pa." Na její odpověď jsem nečekala a hovor jsem ukončila. Pak mojí pozornost opět upoutal mail.
Nikdy si nebudeš jistý, jaký psychopat vedle tebe sedí
Nikdy nebudeš vědět, jaký vrah vedle tebe sedí.
Budeš si myslet "Jak jsem se sem dostal,
Jak to, že sedím vedle tebe?"
Ale po tom všem, co jsem řekla, prosím, nezapomeň
Kdekoli a kdykoli
Oddělení, ale spolu
Vím, že nejsem sama
Ztracená v tvé mysli
Chci vědět
jestli ztrácím rozum
Pokud tahle noc není věčná
alespoň jsme spolu
Vím, že nejsem sama
Povědomí
Jsem bdělá
A nemám zdání, jestli tohle vůbec někdy skončí
ВЫ ЧИТАЕТЕ
Hudba o nás
ЧиклитKdyž se po párty dvě kamarádky vyhecujou poslat dopisy na tři nahodilé maily, obě se baví. Když se ráno všechny tři maily jedné z dívek vrátí, oddychne si. Když se druhé dívce vrátí jen dva, vyděsí se! Kam ten jeden mail došel? Kdo byl vlastně př...
