I want to remember [FINISHED]

Ztráta paměti

Howdy!!!
Tak jsem tu s první kapitolou!! Yay!! ^^
Tahle kniha bude psaná trochu jiným stylem, ale snad si zvyknete 😇
Užijte si to!! ^^

Ink - tučně
Error - normálně

Byl jsem tak šťastný, že se probral, ale když jsem uslyšel tu větu, tak jsem se od něj odtáhl a zmateně se na něj podíval.
,,Co to povídáš? Samozřejmě, že se známe.."

,,Eh..jsi si jistý? Protože mě nejsi moc povědomý.." Pohled mi zamrzl a civěl jsem do jeho zmatených očí. Nakonec jsem mlčky vstal a musel jsem se od něj odvrátit, protože jsem nechtěl, aby viděl, jak mi začínají znova téct slzy.

Pak se moje nohy rozešly a nepřítomně jsem začal odcházet pryč. Potřeboval jsem si pročistit hlavu, ve které mi v ní výřily vzpomínky na chvíle, které jsme s Errorem společně prožili.
Jak ty dobré, tak ty špatné.

Sedl jsem si na zem a hlavu si přitáhl ke kolenům. Ucítil jsem menší trhavou bolest, ale nevšímal jsem si jí.

Musí si mě pamatovat...musí...

Když jsem se probudil, tak jsem měl v hlavě úplně vygumováno. Šíleně mě bolela hlava, tedy přesněji okolí pravého oka a pomalu a trhavě jsem dýchal.

Když jsem se podíval na toho, kdo se nade mnou skláněl, začal jsem mít divný pocit, že jsem na něco zapomněl. Na něco hodně důležitého.
Ať jsem se snažil sebevíc, nemohl jsem nahmatat žádnou vzpomínku. Uvědomil jsem si, že si nemohu vzpomenout ani na vlastní jméno!

Potom začal odcházet a já měl nutkání ho chytit za ruku a z neznámého důvodu se mu omluvit. Ani nevím za co..

Zmateně jsem se podíval na ženu a kostlivce s modrou mikinou.
,,C-co jsem řekl špatně..?" zeptal jsem se nejistě. Podívali se na sebe a pa žena v bílých šatech promluvila. ,,Neřekl si nic špatně, jenom...pro Inka hodně znamenáš a když si se probudil, byl zase po dlouhé době šťastný.."
Řekla potichu.
Takže se jmenuje Ink.. Pomyslel jsem si a snažil se, jestli se mi něco nevybaví, ale nebylo tam nic.