I want to remember [FINISHED]

Red a S!Sans

Howdy!! Tak vás vítám u další kapitoly!!!
Doufám, že si ji užijete a budete mě podporovat jako dřív!!

Mezitím se Noriko přesunula k osmi lidským duším a Redovi, kteří stáli opodál. 
,,Tak co s váma..." povzdechla si. ,,Můžu něco říct?" otázala se dívka v modrofialovém svetru, která klečela u jejich Sanse. ,,Ano.. do toho,"
řekla Noriko a pobídla ji. 
,,Chci jen říct, že Sans asi nebude schopen projít port-" její hlas přerušil Sans, který seděl na zemi a držel se za hrudník.
,,Už sem ti říkal, že jsem v pohodě..." odsekl. Dívka na něj naštvaně vyjela. ,,Nejsi v pohodě! Jako si nebyl v pohodě, když se nás Alphys snažila od sebe oddělit! Jen tak tak jsme tě zachránili a to si neměl popraskanou duši! Sice si mě nikdy neposlouchal, ale teď... mě prosím poslechni.."
Na konci se jí zlomil hlas. ,,Bejt tebou, tak ji poslechnu, pitomče," ozvala se dívka se další dívka, tentokrát zelenožlutém svetru. Ostatní děti s ní souhlasily. Sans si povzdechl a objal dívku. 
,,Dobře, Frisk...tentokrát poslechnu.."

,,Taak...já vás tady na chvíli nechám..." usmála se Noriko a otočila se na Reda, který neměl zrovna dobrou náladu. ,,Nečum na mě tímhle tónem, bílá hlavo.." s pokusem o vtip se k ní otočil zády. ,,To myslíš  vážně?" Noriko zrudla a mířila si to k Redovi. ,,Vypadám snad, že si dělám prdel?!" vyjel na ní a zavrčel.
,,Co kdybychom se uklidnili a mohli bychom si v klidu promluvit?" snažil se uklidnit situaci originální Sans. Oba na něj vrhli nepříjemný pohled. ,,Ty se do toho nepleť!" vyštěkli současně.
Pak si Noriko uvědomila s kým mluví a rychle se začala omlouvat. 
,,V pohodě," uchechtl se Sans. ,,Proč si nešel do svého portálu?" zeptala se už klidně Noriko a Red si jenom odfrkl. ,,Proč bych tam lezl, když mě chtěj všichni připravit o lebku?"
Sans a Noriko se na sebe podívali a ani jeden nevěděl, co říct. ,,Vždyckyto tak chtěli...Jak Undyne, Alphys...Tak i *sob* tátai..Papy..rus..*sob*.." dořeklsvou myšlenku Red a po tvářích mu začaly téct slzy.,,Hej,vím, že Gaster nebyl bůhvíjakej svatoušek, ale svýmu synovi bynikdy nic neudělal..." snažil se ho uklidnit Sans. ,,A jak toty můžeš vědět, huh?!" vyštěkl Red a odstrčil Sanse tak,až spadl na zem. Red se rozeběhl k tomu portálu, který tam udělalInk.Bezeslov do něj skočil a zmizel v nějakém ze světů.

Norikopomohla Sansovi na nohy, který si promnul kostrč. Oba sipovzdechli. ,,Teďještě vymyslet, co s těma ostatníma..." pokynul hlavou avrátili se k osmi lidským duším. Pak Noriko něco napadlo. ,,Asi mám řešení, jak vás všechny dostatdomů.." řekla s úsměvem. ,,A jaký?" zeptal seSeraphim!Sans. ,,Buď.. bych ti duši mohla vyléčit, ale bylo by tohodně bolestivé a nebo bych mohla kolem tebe udělat bariéru,"S!Sans se na chvíli zamyslel a pak se podíval na děti, kteréseděli v kroužku a povídaly si.
,,Bolestnevadí, už sem ji zažil dost. Jen, aby se ty děcka dostaly domův pořádku," Povzdechlsi a malinko se pousmál. Bylo zvláštní, že byl schopný zabítmalé dítě a teď se zajímá o to, aby byli všichni v pořádku.
Obase na něj podívali lítostivým pohledem a Noriko se pustila do svépráce.
CelýmAnti-Voidem se ozval bolestivý výkřik, který se všem zařezávalhluboko do morku kostí. I když bolesti zažil hodně, tak nebylschopný si na ni zvyknout. Alei přesto nedovolil Noriko přestat, dokud nebyla jeho duše celá. Pocelou dobu léčení byla u něj Frisk a držela ho za ruku. 
Kdyžse jeho duše úplně zacelila, tak z ní začala stoupat záře,díky níž se lidským duším navrátila jejich těla.

Všechnyděti začaly jásat a poskakovat kolem. Frisk se sehnula k S!Sansovia vtiskla mu polibek na čelo a zašeptala: ,,Děkuji.." Věnovaljí nervózní úsměv.
,,Dlužiljsem...ti to. To já jsem...tě zabil..Byl jsem...strašnejpitomec..když jsem...tě neposlouchal.." a roztřesenou rukouji pohladil po tváři, kde ji stekla jedna neposlušná slza.,,Nezasloužila sis to a já...si nezasloužím to, co pro...měděláš,"
Jehohlava mu pomalu klesla na Frisčinu hruď a když zavřel oči, takmu ukápla jediná slza. Za chvíli začal poklidně oddechovat.,,Možná bysme měli ty hrdličky odnést domů," usmála seNoriko a vzala S!Sanse do náruče. Ten s sebou cukl a řekl: ,,Nohyještě mám, můžu jít po svejch..." Noriko tedy jenompokrčila rameny, otevřela jim portál a oni jim zmizeli z dohledu.

Pohledjim znovu sjel na Inka a Errora a tomu, co tam viděli, nemohl ani jeden uvěřit.

A jsem i tady, samozřejmě...
Jen chci připomenout, že se stále můžete ptát postav atd.. Však to znáte, heh..