I want to remember [FINISHED]

Matná vzpomínka a krutá léčba

Howdy!!! 

Konečně..
 KONEČNĚ!!!
DALŠÍ KAPITOLA!!!
 Omlouvám se za zpoždění, ale měla jsem hlídačku...-_-
 Snad se vám to bude líbit, heh...

#5(Swap)

Chvíli jsme se propadali temnotou, ale potom jsme se objevili v zasněženém prostoru. Stále jsme se drželi za ruku a já jsem cítil, jak mi hoří tváře.

Snad si toho nevšimne... pomyslel jsem si s nadějí. 

Rozhodl jsem se, že ho nejdřív vezmu do Underswapu. Chtěl jsem mu tam povyprávět, co jsme tam dělali, než se to zvrhlo. Ale také jsem se chtěl podívat na Bluea, protože jsem se chtěl ujistit, jestli je v pořádku. 

Objevili jsme se někde před Snowdinem a stále jsem držel Errora za ruku. Když jsem se na něj podíval, tak jsem si všiml, že se červená a tak jsem mu ruku nervózně pustil. 

,,Uhh...Taak...pojďme tudma.." řekl jsem a ukázal směr k dlouhému vysutému mostu, za kterým se nacházelo městečko Snowdin. Teď už mi bylo vcelku jedno, jestli nás někdo uvidí. 

Vyrazili jsme zasněženou cestou a litoval jsem, že nemám tenisky jako Ink. Za chvíli jsem měl papuče promočené skrz naskrz. Ještě že nemám kůži, jinak by mě začaly zábst nohy. 

Celou cestu bylo nepříjemné ticho a Ink promluvil až, když jsme se nacházely před krásným domem, vyzdobeným vánočními světýlky. ,,Jdeš tam se mnou?" zeptal se mě a v hlase mu byl znát něco jako strach. Přikývl jsem a Ink zaťukal na dveře.

Něměl jsem dobrý pocit z toho, že tam jde Error se mnou, ale na výběr jsem moc neměl. Zaťukal jsem na dveře. Po chvíli jsem uslyšel kroky a otevřel nám US!Papyrus. Do obličeje mě praštil zápach cigarety. ,,Co chcete?" řekl.

,,Přišel jsem za Bluem, je doma?" zeptal jsem se. Místo odpovědi si dlouze potáhl z cigarety. ,,Jo je, ale teď spí, protože mu ne..ní..." Jeho hlas se vytratil, když za mnou spatřil krčícího se Errora.

Drsně mě odstrčil, až jsem tvrdě narazil na menší zábradlí a bolestivě jsem se praštil do zad. Na chvíli se mi zatmělo před očima a už jsem jen viděl, jak US!Papyrus chytil Errora pod krkem. 

Když nám otevřel kostlivec v oranžové mikině, hnědých kapsáčích a s cigaretou v puse, tak mi něco probliklo před očima. Zase červená...ale tentokrát se k tomu přidala modrá a oranžová. Na spánku jsem ucítil tepavou bolest a začal jsem se třást. 

Někde jsem stál. Někde, kde bylo hodně bílé... Přede mnou někdo stál. Ale nerozeznal jsem, kdo. Viděl jsem jenom oranžovou šmouhu, která něčemu uhýbala. Poté červená a zase černá...

Když jsem se vzpamatoval, tak mě někdo držel pod krkem a jednou rukou držel ve vzduchu. Pod náporem tlaku jsem zatnul zuby. ,,A teď kápni božskou.." zavrčel výhružně. Z náporu bolesti ve spáncích jsem začínal upadávat do bezvědomí.

,,N-Nech toho, vždyť ho zabiješ!" zakřičel jsem na něj, ale nepomáhalo to. ,,Chtěl zabít Bluea..." řekl a svůj stisk ještě utáhnul. ,,Papy?"ozval se hlas za mnou. Otočil jsem se a u dveří se krčil Blue. US!Papyrus se otočil a podíval se na svého bratra, který se na něho vyděšeně díval.