I want to remember [FINISHED]

Hledání a nakonec Dreamtale?

Howdy!!! 
tak jsem tu po dlouhé době s další kapitolkou ;)
Nejprve jsem se chtěla omluvit, že to píšu dlouho, ale je toho na mě prostě moc.. -_-
Krom toho..
Užijte si kapitolku, špunti :D

,,Musíme ho najít, rychle!" začínal jsem panikařit a všichni se mě snažili uklidnit.
 ,,Hej, klidni se...Myslím, že potřebuje být chvilku sám.."snažil se mě uklidnit Sans.

Nepomáhalo to. Musím ho najít. Bez něj se cítím strašně prázdný...
,,Já ho musím najít...Vy ho neznáte tak jako já!" Vůbec jsem se nepoznával. Nikdy jsem nepanikařil tak jako teď. Začaly mi slzet oči.
,,Vždycky, když jsem byl já naštvaný a jakkoliv jsem říkal, že chci být sám, tak Error vždycky za mnou přišel! Vždycky!"

Slzy mi začaly téct proudem. ,,A navíc...nechci,aby si něco udělal..."
Popotáhl jsem a utřel si steklé slzy. Všichni si povzdechli.

,,Dobře," řekl Sans. ,,MY TI HO POMŮŽEME NAJÍT," ozval se Papyrus a já se musel malinko pousmát. Ale zavrtěl jsem hlavou.

,,Radši půjdu sám," řekl jsem a rozloučil se s nimi. Jenže je tolik míst, kam by mohl jít... teď jsem si začal říkat, proč existuje tolik alternativních vesmírů.

Co mám dělat? Co mám dělat? Nechci nikomu ublížit...

Nejdřív jsem se ale porozhlédnul po zbytku Snowdinu. Nic. Pak jsem zašel do Waterfallu. Taky nic. Nebyl ani vHotlandu, ani v Coru...
Kde jen můžeš být...? Takže se jde na pořádné mezisvětové pátrání!

Taakže... Kam nejdřív?
Unaveně jsem si povzdechl a promnul jsem si oči.

Jdeme na to...

Proč...Proč..Proč..
Hlava mě bolí jako čert. Třesu se po celém těle.
Ne...Ne...Ne..

Nejdřív jsem zavítal do Underswapu, ale tam mi Papyrus řekl, že nikoho neviděl. Tak jsem se alespoň zeptal jak je na tom Blue. S úsměvem mi odpověděl, že už mu je mnohem líp a také mi poděkoval.
Byl jsem rád, že je tady všechno v pořádku. Tak jsem se rozloučil a vydal se dál.

Musel jsem si jít něco ujasnit. Když jsem si ale stoupl, tak se mi na chvíli zatmělo před očima. Opřel jsem se o stěnu a za chvíli to přešlo.
Zhluboka jsem se nadechl a teleportoval jsem se. Snad ho tam nepotkám...

Objevil jsem se na docela krásném místě. Všichni se tu usmívali a vzduch byl naplněn pozitivní energií. A přede mnou stál obrovský strom, na kterém na jedné polovině rostla zlatá jablka a na druhé černá jablka.

A na jedné větvi seděli dva kostlivci a o něčem se bavili.
Tak jsem k nim s rukama v kapsách vykročil. Při každém kroku mi v hlavě začalo bolestivě pulzovat.

I když jsem stál pod nimi, tak si mě asi nevšimli. ,,Ehmm..Hej!"

Jako další jsem chtěl navštívit Underfell, ale Red by asi nebyl rád, kdybych se tam teď ukázal. A navíc tam nejsou moc přátelští...
Tak jsem zamířil do Reapertalu...

Moc jsem se nezdržoval rozhlížením okolo sebe a rovnou jsem se vydal za Deathem. Našel jsem ho, jak se opírá o starý strom a vedle něj sedí jeho bratr.
,,Tys mi tady teda chyběl..." poznamenal sarkasticky, ještě než jsem stihl třeba vůbec pozdravit. ,,Ale notak.. nemusíš být hned na každého hrubý,"
Oponoval Black, Deathův bratr.

,,Promiň, že otravuju, ale hledám Errora..Neviděli jste ho?" Death zavrtěl hlavou a Black ani nevěděl, o koho se jedná. Když jsem mu Errora popsal, tak ale také řekl, že nikoho neviděl.

Unaveně jsem si povzdechl a poděkoval jsem alespoň za tu malou pomoc.
Oba najednou zbystřili. ,,Někdo umírá..."řekl Death prostě, jako by se to stávalo každou chvíli. Black se zvedl a pronesl: ,,Vím, že to nemáš rád, tak to udělám za tebe..." Poprvé jsem viděl, jak se Death usmál.

Black někam zmizel a já jsem se s Deathem teda rozloučil.
Tak tady jsem taky nepochodil, pomyslel jsem si.
Snad je Error v pořádku...

Když jsem je oslovil,tak se docela lekli, div nespadli z větve, na které seděli.
Ten se zlatým pláštěm a korunkou se na mě mile usmál, ale ten, co seděl vedle něj, tak měl na tváři vystrašený výraz. Asi se mě bojí...

A má proč, ale teď jsem neměl chuť nikoho praštit nebo tak něco. Potřeboval jsem odpovědi.

,,Ahoj, Errore! Pojďza námi nahoru!" zavolal na mě ten se zlatou korunkou.
Pokrčil jsem rameny alusknutím prstů jsem seděl na větvi naproti nim.
,,Co tě sem přivádí?A kde máš Inka?"

,,To teď není důležitý, potřebuju si jenom něco ověřit..." řekl jsem potichu.
Pak jsem se podíval na toho s tmavým pláštěm a promluvil jsem na něj.
,,Ty seš Nightmare,že?" zeptal jsem se ho, i když jsem odpověď dávno znal.

Přikývl, ale mlčel.
,,Naposled, co si vzpomínám, si byl jenom nějaká černá slizká chobotnice, která mi málem zabila nejbližší osobu a pak málem zabila i mě..."Dream i Nightmare se na sebe s údivem podívali.

,,T-Ty sisv-vzpom-mněl?" ozval se Nightmare. ,,Yep, i když na tebe bych nejradši zapomněl. Ale když si byl v mý hlavě, tak to asi moc nešlo..." řekl jsem sarkasticky.
,,Hele..za to...c-co jsem u-udělal... o-omlouvám s-se.."

,,Jo jo, tohle známe, ale ta věc, pro kterou jsem přišel..." začínal jsem být docela hrubý, ale nějak jsem si toho nevšímal. Podíval jsem se Nightmarovi do očí a zeptal jsem se: ,,Užíval jsem si to?"
,,C-Co tím m-myslíš?"
Ten se mě vážně musí bát... pomyslel jsem si.

,,Jestli jsem si užíval ty chvíle, když jsem někomu ubližoval..."
Dream se starostlivě podíval na nás oba, ale já jsem to ignoroval.
Nightmare se zhluboka nadechl. ,,Ehmmm... z-z prvu a-asi a-ano..."

Takže je to pravda...Užíval jsem si, když jsem ostatním způsoboval bolest...

Po neúspěšném hledání v Underkeepu, kde jsem se málem stal Mettatonovou obětí, kdy mě chtěl donutit oblíct si to jejich ,,oblečení", jsem vyrazil do Forgettalu.

Tam jsem si ale uvědomil, že když je tohle AU ,,zapomenuté", tak by tam Error asi nešel. Ale zkusit jsem to musel. Ale ani tam jsem nepochodil.

Když jsem takhle selhal asi v dalších pěti vesmírech, tak jsem se plácl do čela.
Já Jsem ale idiot...pomyslel jsem si. Vždyť mi ho může pomoct najít Dream! 
Jak jsem na něj mohl zapomenout..?

Okamžitě jsem si otevřel portál a skočil do něj.
Za minutku jsem byl v Dreamtalu, kde jsem byl okamžitě naplněn pozitivní energií.

V dáli jsem uviděl Strom. Tak jsem šel směrem k němu.
Jak jsem byl unavený, tak se mi docela pletly nohy. Z nějakého důvodu jsem cítil, jak mi začínají hořet tváře, ale nevšímal jsem si toho.

Za pár minut jsem byl u Stromu, kde jsem viděl Dreama a Nightmara a...Errora? Já už mám snad halucinace... takže on tu byl celou dobu? Úlevně jsem si oddechl a pousmál jsem se.

Pak jsem měl před očima tmu a cítil jsem, jak padám..

Tak tu budu zase oxidovat i na konci ;)
Jak se vám kapitola líbíla? 
Jak to tak vypadá, tak Ink nám trošku z nedostatku spánku zkolaboval -_- 
BTW...zase se můžete ptát, takže se nestyďte otázkami ;)
Mějte se, špunti ;)