Už přes hodinu sedím s Justinem na vrcholku Stratfordu, výhled na osvícené město je tak boží, nechápu jak jsem mohla být vždy doma.
,,je to krásné" vydechla jsem, a stále se usmívala. Okna domů byli tmavé což znamená že spí.
,,to je" usmál se a vyfoukl oblak dýmu z cigarety ,,myslel jsem že nepůjdeš" uchechtl se.
,,to si myslíš že jsem až takovej srab?" odmlčela jsem se.
,,né..jen jsem myslel že usneš nebo tak něco" uchechtl se. Zasmála jsem se a opřela si hlavu o jeho rameno. Cítila jsem jak se mi zavírají oči ůnavou.
Z POHLEDU JUSTINA
Nedokážu popsat jak se sní cítím něco mě k ní táhne ale něco mi říká ať to nedělám už jen protože uteče hned co se dozví čím se živím.
Bojím se že by to dopadlo stejně jako s Alici. Alice byla dívka kterou jsem miloval víc než všechny jiné. Chápala mě, a vždy mi na tváři vykouzlila ůsměv, jenže na to všechno doplatila vlastním životem a jen díky mě. Nedokázal jsem jí chránit před zlem které mě živí.
Paul kráčel s Twistem těsně před námi a mi s Alici za nimi. Naše ruce byli propletené a do ucha mi šeptala ,,tak moc tě miluju" usmál jsem se jen nad tónem jejího hlasu který mi na zádech tvořil husí kůži.
,,miluju tě" zopakoval jsem po ní a jemně se rty otřel o její sametové ucho. Její hřejivý smích se šířil ulicemi které jsme prošli. Náš směr byl jasný, jdeme domů.
Ze předu se ozývali směšné narážky na nás dva, musel jsem se jim pouze smát. Nedokážu slovy popsat co osoba jako je ona znamená pro mé srdce.
Z ničeho nic byl slyšet její výkřik a stisk na mé ruce upevnila a následně povolila na tolik že moje ruka volně padla podél mého těla. Její tělo dopadalo do kolem a její ruka vystřelila k místu kde je její srdce, místo začala zalévat červená barva.
Moje tělo se okamžitě sklonilo k tomu jejímu, stále jsem opakoval její jméno křičel jsem aby volali záchranku, křičel jsem že jí miluji že mě tu nemůže nechat. Paul se svou zbraní utíkal k místu odkud kulka do srdce mé milované vystřelila.
Twist vyděšeně telefonoval záchrance a já se slzami přes které jsem ani neviděl držel její hlavu v mé náruči. Moje bílé triko v tu chvíli pokrývala pouze rudě červená barva její krve.
Stále jsem křičel, a její oči se stále zavírali její ůsta se otevřela a tichým až zadrhaným hlasem šeptla ,,miluji tě Justine" Slzy mi v tu chvíli tekli víc. Tyhle slova vždy ve filmech znamenají to nejhorší. Konec.
Nachvíli jsem zdvihl pohled a viděl Twista který utíká k sanitce ze které vyběhli muži ze sitě oranžovou bundou a utíkali k nám ,,né né né" stále jsem opakoval slova.
Její tělo zmizelo z mé naruče, stále jsem klečel na chodníku se zakrvácenýma rukama a oblečením. Twist si mou tvář zabořil do bundy na které mu vznikala louže mích slz
Zemřela a její smrt pro mě byla ta největší rána do srdce kterou jsem kdy zažil. Utápěl jsem se v slzách, ve výčitkách že jsem jí nedokázal ochránit. Muž který zabil jediné na čem mi zaleželo to udělal jen proto že patřila mě.
Paul ho ještě ten den chytil a zabil ale mou bolest tím nezměkčil a mé srdce tím nezalepil.
Rychle jsem si setřel slzy které mi tekli po tváři a hlavu naklonil k té její která byla na mém rameni. Spala, usoudil jsem hned po tom co jsem zjistil že pravidelně odfukuje. Pousmál jsem se.
Pomalu jsem se začal narovnávat a přitom jsem její křehké tělo bral do své naruče a kráčel k autu které bylo zaparkováno pod kopcem. Položil jsem jí na zadní sedadlo a nasedl na místo řidiče.
Rozhodl jsem se jí vezmu k sobě už jen z důvodu že nemůžu jen tak v raních hodinách zazvonit u dveří jejího domu a předat jí do rukou rodičum se slovy: Vaše dcera semnou šla po půl noci ven a usnula tak vám jí nesu domů.
Zastavil jsem na příjezdové cestě našeho domu a otočil se na zadní sedadlo pokud stále spí, ale myslím že kdyby nespala ozvala by se.
Usmál jsem nad její roztomilostí a vystoupil z auta, otevřel jsem zadní dveře a opatrně jí znovu vzal do náruče. Zamkl jsem auto a vyšel k vchodovím dveřím které jsem opatrně odemkl, hned co jsem se vyzul z bot jsem zamířil po schodech do mého pokoje.
Položil jsem jí do černých peřin mé postele a vyzul jí z jejich bot, a následně z ní velice opatrně svlékl moj koženou bundu.
Doufám že nepřijdou na to že neni doma.
Zakryl jsem jí a lehl si na druhou půlku postele.
Tak jo je tu část, už by tu byla včera ale když jsem jí chtěla publikovat smazala se, WTF? taky to nechápu, a jelikož jsem byla líná to překládat znovu tak je tu až dnes;) dotaz chtěl by někdo věnovat další část, která bude za 20 VOTES a 5 komentářů;) věřím že to zvládnete, protože do té doby část nebude chci totiž vidět že jste aspoň trochu aktivní:* Miluju vás:)*
