Best Friend /w Kovy,Martin

10. Kapitola

*Pohled Káji*

Vzbudil jsem se.

K= Marťo, nevíš, kdy přistáváme?

Řeknu ubrečený

M= Za 2 hodiny.. Kájo copak? 

Řekne podrážděne

K= Marťo.

Vydám ze sebe a začnu šíleně brečet.

Martin mě pevně obejme.

K= J-já tohle nechtěl

M= A co si nechtěl Kají.

K= Mé rodiče...Měli autonehodu a umřeli. Oznámili mi to, když jsem byl na záchodě, ale neměl jsem sílu to nikomu říct. Nabourali schválně. Byli naštvaní,že mají syna zasr**** buznu. Proč já. Proč !!? Kdo by taky chtěl mít za syna buznu žejo. Jsem jenom zasra*** buzna, která se učí. Tohle jsem si nepřál. Nikdy. Martine ty si mě nezasloužíš. Jestli se mnou nechceš být, tak to řekni. Jestli si chtěl být se mnou jen proto, že jsem byl smutný, tak klidně nemusíme být spolu. Martine nechci ti kazit život. Nechci. Jdi si najít nějakou holku s kterou budeš mít děti. Martine jen ti chci říct, že tě miluji a milovat budu. A jsme zase u toho. Jsme zase u toho páru, kdy se navzájem brečíme v objetí. Tohle si nepřeju. Už to nebude jako dřív, kdy jsme byli ti nejlepší kamarádi. Teďka to bude jen pár smutku. Chci to naprvit Martine.

Řeknu a od Martina se odtáhnu.

M= Ale Kájo. Může to být jako dřív. J-jestli cheš můžeme být zase k-kamarádi

K= Ale Martine. Já na tobě slyším, že chceš se mnou být pár.

M= Chci, ale tohle se mi nelíbí. Chci být ten retardovaný pár. Pamatuješ.

K= A jak to uděláme

M= Zahodíme smutné věci. Když slyším to o tých rodičích, je mi špatně. Jsi super kluk s dobrým srdcem. Jde vidět, že tě rodiče brali jen pro peníze. Jako promiň, ale jejich chování je strašné. Zahoď to. Budeš bydlet s Andy u nás. U mích rodičů se  budete mít dobře. Dobře ?

K= D-Děkuji Marťo za všechno.

Řeknu radostí a usměju se nejvíce jak to jde. Skočím mu do nárůče.

M= Děkuju za všechno Kájo.

Sedneme si zpátky a projíždíme instagram. Rozhodneme se, že si pustíme naší nejlepší písničku. Dal jsem Martinovi jedno sluchátko. Hrála a mi začali zpívat a smát se jak retardi. Začali jsme hrát doplň větu. U jedné jsme se dostali záchvat smíchu. 5min jsme měli ten záchvat, kdy se jen smějete a máváte rukama kolem sebe. Konečně jsme přestali. Koukl jsem se na Martina a začali jsme se zase smát. Dělali jsme různé blbosti. Vytáhl jsem si z batohu čokoládu a začal ji rozbalovat.

M= Jako mohl by jsi mi dát že ?

K= Ne.

Řeknu a začneme se smát. 

M= To se ještě uvidí

Řekl a začal mě lechtat. Strčil mě na sedačku, abych si lehnul. Sedl si obkročmo a začal mě lechtat.

K= M-martieeeee N-N-Nech t-o-oho n-ebo s-e  p-počůůráááám

M= No jo. Budu na tebe hodný

Řekl a zasmál se. Než ze mě slezl, čapl tu čokoládu a vzal si kousek. Musel jsem se zasmát.

*Po 2hodinách*

2 Hodiny jsme ještě dělali hovadiny. Za 10min přistáváme. Dobalíme si zbytek věcí a jdeme ještě vyfotit fotku na instagram. Udělali jsme si  s Martinem strašně autisticku fotku. Poté jsme bezpečně přistáli. Vystoupili jsme z letadla a procházeli jsme letištěm. Skočili jsme si na oběd. Po obědě jsme šli z letiště a najednou cejtím, jak si  Martin otřel ruku o tu mou. Vzal jsem ji a takhle jsme šli až k východu z letiště. Vyšli jsme z letiště a všichni 4 (Nakonec Miška jela s námi) jsme si dali ruce na pusu. Ten výhled. Vzali jsme si telefony a nafotili jsme si to. Zjistili jsme, že hotel je 2hodiny od letiště. Šli jsme si sehnat auto. Martin před nějakou dobou dostal řidičák. Auto jsme nakonec sehnali a jeli. Martin byl za volantem a já byl vedle něj. Holky seděli v zadu. Zapl jsem rádio a pustil jsem ho nahlas. Hrála tam Shape of you. Všichni jsme začali zpívat. Smáli jsme se. Takhle to chci. Chci být takhle šťasný. Od té doby co mi Martin v letadle tohle  řekl, tak se to plní. Chytnu mu ruku, kterou má prázdnou. Usmívám se. Takhle dobrou náladu jsem neměl ještě hodně dlouho. 

Další kapitola venku! Doufám, že se líbila. Vaše Anča <3 (cca. 650slov)