Styles na zabití...

Hra na vinu

Harry:

Mé pocity z toho, že jsem zavřený jsou celkem smíšené. Přemýšlím, že si budu psát deník. Svolávají nás na oběd a všichni na mě koukají. „Hej, ty jsi ten spisovatel, že?" Křikne na mě jeden chlápek. Od hlavy po paty potetovaný a vlasy aby jste pohledali. Hnusný plnovous a svaly tak velký, že mu byl vězeňský mundúr malý. Vystrašeně jsem se na něj koukl a přikývl. „Pojď se posadit k nám." Vyhodil nějakýho kluka a já neochotně kráčel i s kejdou, které říkali jídlo, k němu. „Jsem Carlos. Ale všichni mi říkají Big Boss. Za co tu jsi? Zapomněl jsi napsat tečku na konci věty?" „Tvrdí, že jsem někoho zabil. Možná jo a možná ne." Křikl jsem po něm a všichni se na mě koukali. Big Boss se zašklebil a dal si další lžíci toho hnusu. „Měl sis vzít sušenky, ty jsou dobrý na nervy a jako jediný se dají jíst." Šel z něho strach, ale připadal mi celkem normální. „Za co tu jste vy?" Neurčitě jsem ukázal kolem sebe. „Drogy, sex a Rock 'n' roll." Nevěřícně jsem na něj koukal. „Drogy ty jo, ale ten zbytek, to sotva. Ty jsi o nás neslyšel? Při razii před pěti lety nás všechny zavřeli a teď trčíme tady. Taky tu jsme za převážení zbraní a za zabití. Vždyť to znáš." Přikývl jsem a zvedl se k odchodu. Na to šup se zvedlo asi deset dalších chlápků a já polekaně koukal na ostatní. Big Boss naznačil rukou, aby se uklidnili. Chci jenom odnést tác, pro Boha. Pozdravil jsem se s dozorčím, který vypadal, že mi za chvíli jednu vrazí, pokud neodejdu. Tak tenhle do našeho plánu asi zamotaný není.

Došel jsem až do svojí cely a modlil se, aby nikdo nechtěl po mě sex. Zaslechl jsem zakašlání a vylekaně se otočil. Big Boss. „Hele mladej, jako vážně proč tu jsi? Nikoho jsi nezabil." Hlasitě jsem polkl. Do prdele. „Ne nikoho jsem nezabil. Píšu další knihu z vězeňského prostředí a jak jinak se vžít do role, než se nechat zavřít." „Vo čem to má bejt?" „Hypoteticky, někdo si z basy objedná vraždu dvou motorkářů a hypoteticky to chce policie vyšetřit. Někoho pošlou do vězení, hypoteticky, aby zjistil, kdo si objednal vraždu." „Hypoteticky? V tom případě ti hypoteticky můžu helpnout. Protože hypoteticky vím, kdo to byl." „A kdo?" „Hypoteticky to udělal Malej Nicki, protože ti dva motorkáři zpackali dodávku zboží. Hypoteticky." A je to. Můžu zase na svobodu. „Co za tuhle informaci chceš?" „Skus zajít za policajtama a říct jim, že jsem vám pomohl, abych měl třeba lepší jídlo, protože pochybuju, že mě pustěj." Přikývl jsem. Big Boss odešel a já se rozutekl za jedním dozorčím, který ví, že tam nejsem schválně, aby mě dostal odsud. Použil jsem záchranné slovo a už mě vedli pryč.

Louis:

Netrpělivě jsem seděl za stolem a koukla na telefon, až konečně zazvoní, ale ono nic. Byl jsem nervozní a hladový, ale usmyslel jsem si, že neodejdu dokud.... Zazvonil. „Tomlinson?" „Ahoj, vím, kdo to udělal." „Už tě vezou zpět?" „Jo za chvíli jsem na stanici." Položil a já si oddechl. Hned jsem běžel za kapitánem a řekl mu, že se Harry vrací a nic mu není. Jen co jsem vycházel od kapitána se ozval zvonek výtahu a jakmile se otevřely dveře, spatřil jsem Harryho ještě v oranžových věcech z věznice. Přišel jsem k němu a objal ho. „Jsi v pohodě?" „Jo jsem a našel jsem si nové přátele." Zaculil se. „Ale ne." Svěsil jsem ramena. „Ale jo. A neboj, mám dost podobných přátel." „Já vím, ale další?" „No co? Řekl mi, kdo to udělal." Koukl jsem se mu do očí a táhl ho do výslechové místnosti. „Tak mluv." Pobídl jsem ho. „Prý to udělal Malej Nicki, najal si chlápka zvenčí." „A jméno?" „Tonny." „Tonny Pozzo?" „Jo ten. Asi známá firma, co?" „Ani nevíš jak. Dělá pro Malýho Nickiho a vždy jde o vraždy, ale prozatím nikdy nebyl odsouzený." „Ale teď se to po povede, že jo?" Ptal se naléhavě Harry. „Tentokrát jo. Co vlastně chtěl za tuhle informaci tvůj nový kamarád?" „Možná zmírnění trestu?" „A jak se jmenuje?" „Carlos." „Myslíš jako Big Boss?" „Jo, znáš ho?" „Ještě aby ne." Odfrkl jsem si a hledal v počítači Tonnyho. „No a za tuhle informaci, by jsi mu mohl pomoct, ne?" „Harry." Povzdechl jsem si. „Proč myslíš, že se mu říká Big Boss?" „Protože měří přes dva metry a je velkej?" Zasmál jsem se. „To možná taky, ale hlavně proto, že Carlos alias Big Boss řídil a asi ještě řídí největší kartel od L.A. až po Miami." „Cože? Jako vážně? To je celkem daleko." Divil se Harry, co si to zase udělal za kamaráda. „Ale stejně, pomůžeš mu?" Zavřel jsem oči a promnul si kořen nosu. „Kouknu se na jak dlouho sedí." Naťukal jsem do počítače jméno Big Bosse a čekal až vyjede složka. Harry se postavil za mě a koukal mi přes rameno. „Dvacet let. Už si pět odseděl. A nešlo by zařídit soud na zmírnění trestu? Nebo za dobré chování?" Ptal se a při tom sledoval informace o Carlosovi. „Uvidím co se s tím dá dělat. Ale nejdřív se jdi převlíknout." „Nejdřív si dám pořádné kafe, hned potom daruju nějaké peníze pro vězeňskou jídelnu a pak se půjdu převlíknout." Přikývl a odešel. Do kuchyňky. Já se za ním jenom koukal a přiblble se usmíval.