Drarry - Jeden večer na Ministerstvu

Harryho první sklenička

Ministerstvo na večírku pořádaném na počest vítězství podávalo šampaňské. Tedy Harry si aspoň myslel, že to bylo šampaňské. Nikdy předtím šampaňské nepil, ale bublinkový nápoj ve vysokých skleničkách, který kolem roznášeli domácí skřítci, tak rozhodně vypadal.

Harry nechtěl jít na tuto párty. Svoji část udělal. Voldemort byl mrtvý. Chtěl jen pokračovat ve svém životě nebo v tom, co z něj zbylo. Ale byl dotlačený asi tak celým Fénixovým řádem, že jako čestný host tam prostě jít musí, až to nakonec vzdal, jen aby mu už všichni dali pokoj.

Takže tu teď uvízl obklopen lidmi, kteří jej chtěli velebit, kteří chtěli vzdát hold osmnáctiletému klukovi za to, že někoho zabil.

To se Harrymu prostě nepozdávalo.

A jelikož házet nepromíjitelné kletby napravo nalevo nepřicházelo v žádném případě v úvahu, rozhodl se Harry, že udělá hned tu druhou nejlepší věc. Poprvé v životě se opije. Merlin ví, že si to zaslouží.

„Díky," zamumlal Harry, když se natáhl pro skleničku šampaňského. Domácí skřítek se trochu uklonil a odspěchal nabídnout alkohol dalším hostům. Harry se letmo rozhlédl po ministerském atriu, aby se ujistil, že Hermiona ještě nedorazila. Poslední věc, kterou zrovna teď potřeboval, byla přednáška na téma, jak je nespravedlivé využívat domácí skřítky k roznášení pití pro hosty.

Když se Harry ujistil, že je vzduch čistý, pozvedl skleničku ke rtům a usrkl si. Chutnalo to... překvapivě dobře. Ne příliš silné. Osvěžující. Sladké. Harry se znovu napil, polknul a zlehka si povzdechl. Tohle bude v pohodě.

„Harry Pottere." Buclatá čarodějka v květovaných, purpurových šatech podávala Harrymu ruku. „Edith Farnsworthová. Ráda vás poznávám, mladý muži. Odvedl jste zatraceně dobrou práci."

Harry jí potřásl rukou, pak do sebe obrátil zbytek sklenky a už se rozhlížel kolem po dalším domácím skřítkovi. Tohle bude dlouhá noc.

*~*~*~*~*