Drarry - Jeden večer na Ministerstvu

Harryho sedmá sklenička

Harry si byl jistý, že kdyby jeho přátelé věděli, co si myslí, nazvali by jej paranoidním a s ošálenými smysly. A opilým. Ale Harry věděl, že nebyl paranoidní a smysly jej nešálily. Nebyl si jistý, jestli je už opilý, neboť nikdy předtím opilý nebyl, a tudíž ani nevěděl, jaký by to měl být pocit.

Ne, z Harryho příhodného sedátka na okraji té obludnosti zvané fontánka mu věci připadaly dokonale jasné.

Celý zatracený svět se spiknul proti němu. A rozhodně to nebyla jenom náhoda. Dělali to naschvál.

Jen se na ně všechny podívejte, myslel si Harry, když se rozhlížel kolem atria. Všichni byli sami se sebou tak perfektně spokojení. Všichni se tak dobře bavili. Šťastné životy a všechny ty blbosti.

A to vše dělali jen proto, aby jemu ubližovali. Vážně to bylo úplně jasné. Zvláštní bylo, přemítal Harry, že si toho nevšiml dřív.

Vezměte si Rona s Hermionou. Přítelkyně a přítel. Hádali se o jednu věc nebo jinou a Harry si nebyl jistý, jak to dělají, ale i když se spolu hádali, vypadali jako ten nejšťastnější pár na světě.

A pak tu byla Ginny dovádějící s Deanem Thomasem. Zdálo se, že se přes Harryho dostala vážně rychle vzhledem ke způsobu, jakým se na toho nebelvírského idiota usmívala.

Neville se Seamusem se zdáli být zabraní do vážně diskuze, nejspíš porovnávali své báječné budoucí kariéry.

Ani nehodlal přemýšlet o Tonksové a Lupinovi. Kdyby to udělal, pravděpodobně by potřeboval urgentní výlet do umývárny.

Rozmazaná šmouha vstoupila do Harryho zorné linie a usedla vedle něj. Harry se na ni podíval a ta skvrna brzy nabrala tvar. Nesporný tvar Draca Malfoye seděl přímo vedle něj.

A do háje.

Nezmiňuj jeho penis, opakoval si Harry stále dokola. Stalo se to pro něj jakousi mantrou, zatímco se snažil zadržet ta slova, aby se z něj nevysypala, a zároveň Malfoyovi sdělit, aby odprejsknul.

„Nech mě hádat," podařilo se mu nakonec říct. Hlas mu zněl podivně, jako kdyby se přehrával ve zpomaleném módu. Malfoy na něj upřeně zíral s tváří nečitelnou a jen trochu rozmazanou. „Jsi tu, abys mi to taky vetřel do tváře, co? Čeká na tebe pohádková práce, našel sis úžasnou ženu, oplodnil jsi ji a budete spolu žít šťastně až do smrti, stejně jako všichni ostatní."

Malfoyovy oči se zúžily. „Co se to s tebou děje, Pottere?"

Harry o tom ve skutečnosti musel popřemýšlet. „Myslím, že jsem opilý."

„Aha," řekl Malfoy, jako kdyby to všechno vysvětlovalo. Na druhou stranu, asi vysvětlovalo.

Přiblížil se k nim domácí skřítek s plným tácem. Malfoy se natáhl pro jednu skleničku, ale Harry zaváhal. Možná už měl dost. Potřeboval svůj důvtip, když k němu byl Malfoyův penis tak blízko.

Okej. Definitivně už měl nejspíš dost. Právě se chystal odeslat domácího skřítka na další šťastnou cestu, když Malfoy promluvil.

„Tak to mě čeká docela dohánění. Já ještě dost opilý nejsem."

To bylo pro toho zmijozelského parchanta tak typické, že musel ze všeho udělat soutěž. Vždy se ho musel snažit porazit. No, tentokrát ho neporazí. S očima upřenýma na Malfoye si vzal Harry skleničku z tácu a z poloviny ji vyprázdnil dřív, než se Malfoy stačil třebas jen napít.

Tak, to mu ukáže.

Ale k Harryho překvapení Malfoy očividnou výzvu nepřijal. Jen tam seděl, upíjel ze skleničky a příležitostně se podíval na Harryho, jako kdyby byl dokonale šťastný, že tam s ním po zbytek večera zůstane sedět.