So, what now?

YOONGI

Během hodiny by měl přijít a já nechtěl, aby mě viděl v pyžamu s erekcí, které by si všiml i slepý. Vykoukl jsem z pokoje a ujistil se, že jsou všichni zalezlí v pokojích. Přesunul jsem se do koupelny, svlékl jsem se a vlezl do sprchy. Pustil jsem na sebe vodu a doufal, že nikoho nevzbudím. Ne že by na tom tak záleželo, že by to někoho vzbudilo, to mi bylo vlastně jedno... Teda hlavně aby se nevzbudil Jimin. Když jsem potichu vyslovil jeho jméno, zacukalo mi v péru. Vybavil jsem si jeho měkké rty, které jsem líbal v letadle, jeho bradavky, které tvrdly vždy, když jsem je mnul mezi prsty, na jeho hladové oči, kterými mě sváděl, když mi ho kouřil. Zrychlil jsem pohyby ruky a představoval si, jak ho píchám, jak ho líbám. „Bože," zasténal jsem a představoval si, že ruka, která mi svírá ptáka je jeho. Čelem jsem se opřel o sklo a ještě o trochu zrychlil. Připadal jsem si, jako bych byl v nebi. Až na to, že se mi zatmělo před očima a já sebou málem sekl. To byl snad první orgasmus, při kterém jsem si málem ublížil. Kolem pasu jsem si omotal ručník a sušíce si vlasy jsem došel před zrcadlo. Zamračil jsem se na odraz v zrcadle a popadl kartáček na zuby. Rychle jsem se převlékl do černých džínů a bílé košile. Opět jsem vystrčil hlavu na chodbu a můj pohled se střetl s Namjoonovým.

„Ahoj," zazubil jsem se a snažil se tvářit, jako by se vůbec nic nedělo.

„No nazdar," řekl potichu a zasmál se. „Hlavně tiše, kluci ještě spí," řekl a chtěl se vrátit do pokoje, ale pak se zarazil. „Je divný říkat tobě v půl devátý ráno, že kluci ještě spí," uchechtl se a zaplul do pokoje.

„Jo," pobaveně jsem se zasmál, „to je fakt divný," zvážněl jsem.

Bylo 09:01 a Jimin stále nikde. Bubnoval jsem prsty na noční stolek a hypnotizoval dveře. Kouknul jsem se na budík a doufal, že se za těch pár vteřin změnilo číslo. Nezměnilo... Hlasitě jsem vydechl a představoval si, co všechno se mohlo stát, že se zpozdil. ‚Třeba zaspal,' pomyslel jsem si a opět pohlédl na budík. Ha, 09:02. ‚Jdeš pozdě.' Zasmál jsem se a těšil se, jak mu dám přes zadek. ‚Nebo si ho honí a myslí na mě,' při té myšlence mi ztvrdl a já měl co dělat, abych za ním nevlítl do pokoje. Už je to nějaký ten pátek, co se odstěhoval do samostatného pokoje, abych měl víc prostoru na práci. Moje práce osahovala spánek, nekonečné vymýšlení nesmyslných textů, basketbal se zmačkanými kuličkami papírů a honění si ho nad Jiminem a jeho fotkami na mým mobilu. 09:03.

„Jimine!" Vykřikl jsem nedočkavě a čekal na odpověď. „Okamžitě sem naklusej, nebo si pro tebe dojdu sám! Máš tři minuty zpoždění!" Takhle to znělo mnohem blběji, než když jsem si to říkal v hlavě.

Rozrazil dveře s vykulenýma očima. „Om-omlouvám se," vykoktal udýchaně. „Jungkook mě zdržel. Nevěděl jsem, jak se ho zbavit," řekl a snažil se znít věrohodně, ale jeho pohled říkal něco ve smyslu ‚polib mi, Jungkook je můj Bůh.'

Zamračil jsem se a pomalu se zvedl. „Mě je u prdele, co se dělo. Včera jsem řekl v 09:00 a kolik je... 09:04. Za tu dobu jsem se mohl udusit polštářem," Došel jsem k němu a natlačil ho na dveře, čímž se s cvaknutím zavřely. Vzal jsem ho za bradu a políbil ho. Jeho jemné rty začaly ihned spolupracovat. Vnikl jsem do jeho pusy jazykem a pohladil ho po horním patře. Zasténal a zajel mi rukama do vlasů. Jeho jemné polibky se rázem změnily na dychtivé, hladové, chtivé. Kousl mě do spodního rtu, až jsem sebou trhl. ‚Co to do něj vjelo?' Silně do mě strčil. Doklopýtal jsem k posteli a tvrdě na ni dopadl. Sedl si na mě a za límec si mě přitáhl k sobě. Už to nebyl ten sladký a poddajný Jimin. Stal se z něj ‚Big Boss', který rozhodoval o průběhu.

„Už mě nebaví, jak mi furt rozkazuješ a jak si hraješ na šéfa," serval ze mě košili a vrhl se mi na bradavky. Jednu pevně sevřel v zubech, druhou mi mnul mezi prsty. Unikl mi hlasitý vzdech, který pravděpodobně slyšeli i kluci v pokojích. Jeho ruce pomalu bloudily po mém břiše až k poklopci u kalhot. „Teď," prudce mě otočil na břicho, „budu šéf aspoň jednou já."

Tenhle díl jsem o něco zdelšila, abych vykompenzovala to zpoždění
______________________________________________

Ahoj všichni,

Opět se moc omlouvám za tak odporné zpoždění 😖 Mám fakt hrozné problémy (nic závažného samozřejmě), takže mi to trochu zkomplikovalo přidávání. Každopádně už brzy odjíždím na dovolenou, takže budu mít spoustu času dohnat to, co jsem zpackala a dodělat pár částí. Doufám, že mi trocha odpočinku v teplých krajinách  pomůže s vymýšlením.

Doufám, že mě chápete a že vás moje pozdní přidávání neodradilo od čtení.

Mám vás moc ráda ❤❤ Vaše

Jung Minseok