*27*

8.4K 309 17
                                    

Vzbudil mě budík, tak jsem ho vypla a posadila se.Lekla jsem se když předemnou se objevila Sára. ,,Vážně nejste spolu?" zeptala se. ,,Sáro přestaň, nejsme." řekla jsem rozespale a šla se obléct.Začínalo být docela teplo na to že byl konec února,ale i tak jsem zvolila rifle s dírami na kolenou,bílé tričko a modro-černou kostkovanou košilí kolem pasu.
,,Vážně?" objevila se u mě Sára. ,,Ještě jednou se zeptáš a asi ti ublížím." řekla jsem a odebrala se do koupelny,kde jsem si udělala každodenní hygienu a navíc jsem se pokusila zamaskovat ty modřiny. No moc mi to nešlo tak jsem to prostě nechala tak.

Před školou jsem se zastavila do Starbucks pro jídlo a potkala Nate.
,,Am co se ti stalo." zeptal se. ,,Menší nehoda to neřeš." mrkla jsme na něj,vzala si jídlo a šla na hodinu.Bohužel jsme měli profesora Lee,tak budu doufat že mě nebude zase štvát.Sára ještě běžela pro Bena a já se vydala do učebny.Studenti se na mě otáčeli a něco si mumlali,ale mě to bylo úplně u prdele.
Tak jsem měla pár modřin no co. Sedla jsem si do lavice a čekala až přijdou ostatní. Chvíli jsem projížděla instagram,Facebook a pak jsem odložila mobil. ,,Říkám že nejsme, tak přestaňte." slyšela jsem hlas Taylera a pak všichni tři vstoupili do učebny. Teď šlo vidět pořádný monokl pod okem a na tváři. Obočí si nenechal zašít, tak jsem se zamračila. ,,A jste normální?" zeptal se Ben a pak se všichni podívali na mě. ,,Ježíš pořád to neřešte." řekla jsem podrážděně. ,,Je to naše volba." dodala jsem a pak se zamračila na Taylera. ,,Co jsem udělal?" zeptal se opatrně. ,,Nenechal sis to zašít." řekla jsem a položila si bradu na ruce které byly položené na stole. ,,Protože to není vážné." protočil očima a přiblížil se k mojí lavici. ,,Jo a jak to víš?" zeptala jsem se ho. ,,Prostě to vím ano." řekl a rukama se opřel o stůl. ,,Ne." řekla jsem a zvedla se od stolu. Sára s Benem nás mlčky pozorovali a přemístili se ke druhé lavici a posadili se. Tayler se na chvíli podíval na moje rty ale pak zase do očí. Jen jsem zvedla obočí a zvedla koutky úst do úsměvu. ,,Ahoj." řekl a dal mi rychlou pusu. ,,Ahoj." sedla jsem si a on vedle mě. ,,Vážně nejste?" slyšela jsem z boku Bena. ,,Ne." řekli jsme stejně a otočili se na ně. Malá pusa nic nedokazuje a navíc nejsme. Nechceme do toho hned skočit po hlavě,u nás by se to mohlo zvrtnout jako minule. Či spíše já nechci do toho skočit po hlavě.

Chvíli jsme tak seděli a já si uvědomila že je vedle mě Tay a ne Sára. ,,Proč tu sedíš?" zašeptal jsem směrem k němu,protože do třídy vešel Lee. ,,Sára mě podsedla." řekl mi u ucha. ,,Tak si ji měl vyhodit." uchechtla jsem se a podívala se na něj. ,,Proč bych to dělal,lepší sedět s tebou než s Benem, který mě od včerejška štve a zahrnuje otázkama." řekl a ušklíbl se. ,,Taky to tak mám." povzdechla jsem si.
,,O čem se tak bavíte Jeffersonová a Kingu,že je to důležitější než můj výklad." řekl nahlas profesor a všichni se podívali na nás a začali si šeptat. Ani se nedivím vypadali jsme strašně když jsme měli různé šrámy. ,,No tak to vám může být jedno, ale už jsme to vyřešili." mykl rameny Tay. ,,Pane Kingu jste nějaký drzý asi-" nedořekl protože do učebny někdo vešel.

,,Promiňte trochu jsem zapomněl na čas." řekl ten kluk a pak se otočil na třídu. Byl to Nikolas. Očima přejel celou třídu a zastavil se u nás. Měl ještě více modřin než Tay. Zašklebil se na nás a šel si sednout. Trochu se mi zrychlil dech při vzpomínce co mi chtěl udělat. Cítila jsem jak mi Tay položil na stehno ruku a usmál se. Jemně jsem se usmála a pak se otočila na profesora.
,,Vy tři." ukázal na každého zvlášť. ,,Odkud ty modřiny máte." zeptal se zvědavě.
,,Nechtěl jste nám něco říct o učivu?" odbyla jsem ho. Vražedně se na mě podíval ale nakonec zase začal o učivu.
,,Co mu do toho je." řekla jsem si naštvaně pro sebe a začala si kreslit na papír.

Celou hodinu mě propaloval svýma modrýma očima. Nakonec mi to nedalo a zvedla jsem hlavu a podívala se na něj. ,,Strašně mě to znervózňuje, tak se nedívej." řekla jsem a zpátky se zaměřila na moji kresbu. ,,Jsi roztomilá když se soustředíš." zašeptal mi u ucha a uchechtl se. Jen jsem zakroutila hlavou a dál kreslila růži. Docela se mi to líbilo tak jsem to ještě obtáhla prupiskou a spokojeně vydechla. Profesor dokončil svůj výklad a řekl nám že můžeme jít.
Z učebny jsem doslova vyběhla a všechny nechala za sebou. I Sáru,Bena a Taylera. Strašně jsem se těšila na hodinu s profesorkou Andersonovou. Měli jsme probírat Williama Shakespeara. Můj oblíbený autor je úžasný.
,,Am,Am kde běžíš." zakřičela na mě Sára.
,,Zapomněla jsem si na pokoji knihu." křikla jsem a běžela dál. Vběhla jsem do pokoje a začala ji hledat. Jsem tu dva dny a už něco nemůžu najít. Nakonec jsem si vzpomněla že jsem ji dávala pod postel protože tam mám pořád ty peníze od Daniela. Peníze jsem si schovala někam jinam, poté jsem rychle vzala knihu a běžela zpátky do učebny.
Ti tři už tam byli tak jsem si šla sednout opět k Taylerovi,protože Sára zase seděla s Benem.

Tak co jak to zatím vidíte?

Sázka nebo láska?Kde žijí příběhy. Začni objevovat