Sázka nebo láska?

*69*

Am:

,,Tak vidíš já ti to říkala." usmála jsem se na Sáru. ,,No jo." sklopila hlavu a zčervenala se. ,,Jsem nadšený akorát mě to trochu šokovalo." usmál se Ben a přitáhl si ji k sobě. ,,Já už půjdu slíbila jsem že tu budu max dvě hodiny." zvedla jsem se. ,,A ještě jednou vám gratuluji." usmála jsem se. ,,To my taky gratulujeme." mrkla na mě Sára. Řekla jsem jim že mě požádal o ruku. ,,Taky že už bylo načase." zasmál se Ben a oba se zvedli. Objala jsem je, rozloučila se a pak šla. Celou dobu jsem se usmívala. Strašně jsem se těšila až je uvidím. No tak tahle dobrá nálada mě přešla v chvíli, když jsem už z dálky viděla otevřené dveře domu. Rychle jsem se rozběhla, ale ty dveře nebyly otevřené byly vyřaražené. Vešla jsem rychle dovnitř a viděla vše rozházené. Chytla jsem se za pusu, když jsem viděla na zemi ležet Taylera a běžela za ním. ,,Tayi." vydechla jsem vyděšeně, když jsem viděla krev. Rychle jsem se šla podívat, kde je Alex ale nikde nebyl. Vrátila jsem se zpátky k Taylerovi celá vyděšená a pomalu ho přetočila na záda. ,,Pane bože Taylere." začaly mi téct slzy. Pohladila jsem ho po tváři. Vytáhla jsem si kapesníky a šla je namočit. Pořád jsem přemýšlela kde je Alex. Začala jsem mu smývat tu krev z čela. Cukl hlavou a pak se za ní pomalu chytl. ,,Tayi, zlato co se stalo?" zeptala jsem se ho, když otevřel oči. ,,Byli tu nějací dva chlapi a chtěli peníze..a já-" zasekl se a posadil se. ,,Kde je Alex." zeptala jsem se se slzami v očích. ,,On tu není...ne, ne oni ho vzali." chytl se za hlavu a začal brečet. ,,Je to moje vina nedokázal jsem ho ochránit." vzlykl, když to řekl, tak jsem začala kroutit hlavou. ,,Zlato určitě si udělal co si mohl." snažila jsem se ho uklidnit. ,,Ne je to moje vina." řekl a podíval se na mě. ,,Není tohle neříkej." řekla jsem a přitáhla si ho do objetí a sama brečela. Pevně mě objal a hlavu si položil na mé rameno. Začala jsem brečet ještě víc. Pane bože vždyť oni unesli Alexe, mého malého miláčka. ,,Lásko promiň." omlouval se mi do ramene. ,,Promiň moc mě to mrzí."
,,Přestaň." okřikla jsem ho a odtáhla se. Vzala jsem mu tvář do dlaní a podívala se mu do očí. ,,Nic z toho není tvoje vina, tohle si nezavinil ty tak se přestaň obviňovat rozumíš." snažila jsem se aby můj hlas byl pevný no, ale to nešlo. Utřela jsem mu slzy a pak sobě. ,,Vyčistím ti ty rány." popotáhla jsem a pak jsem mu pomohla si stoupnout. Sedl si na židli a schoval hlavu do dlaní. Já jsem šla do koupelny pro dezinfekci a vše potřebné pro to abych mu to ošetřila. Poté jsem se vrátila k Taylerovi a stoupla si před něj. Začala jsem mu to čistit a on mě objal kolem boků. Hlavu si položil na moji hruď. Rány neměl hluboké, ale i tak to bylo strašné. Strašně se mi klepaly ruce a vůbec nic jsem přes ty slzy, které se mi opět nahromadily, neviděla.
Když jsem to dodělala, tak jsem mu dala pusu do vlasů a on mě pustil. ,,Já..já to odnesu." vykoktala jsem a on mě ještě chytl za ruku. Podívala jsem se na něj a bolelo mě ho tak vidět, ten jeho provinilý výraz. Pohladila jsem ho po tváři a pak ho políbila. ,,Promiň." omluvil se. Zamračila jsem se na něj a mu se koutky úst trochu zvedly do úsměvu. Ještě jsem mu dala pusu na líčko a šla to odnést. Dala jsem to do koupelny, a pak šla do pokoje od Alexe. Chytla jsem se za pusu a po zdi sjela dolů na zem. ,,Můj miláček, moje miminko milované." vzlykla jsem potichu. Ještě chvíli jsem tu seděla dokud jsem neslyšela Taylera. Zvedla jsem se a pomalu šla za ním. Trochu jsem se zarazila, když v ruce držel zbraň a na někoho mířil. ,,Parchante je to tvoje vina jenom tvoje kdyby si nebyl takový kretén, tak se nic nestalo." křičel ale zároveň i brečel. Přišla jsem k němu a pak viděla na koho míří. Byl to Jack. ,,Taylere počkej...co se stalo?" zeptal se, ale pomalu couval dozadu, protože se Tay k němu přibližoval. ,,Unesli ho unesli Alexe a je to tvoje vina." odpověděl Tay. Jack vypadal vyděšeně, protože Tay odjistil zbraň. ,,Zlato dej ji dolů." řekla jsem a šla pomalu za ním. ,,Jo brácho dej ji dolů no tak, stejně by si nevystřelil." řekl Jack, ale tohle neměl. Tay opravdu vystřelil. Asi deset centimetrů od Jacka. ,,Kurva." řekl Jack a trochu uskočil. Tayler zrychleně dýchal a naštvaně ho sledoval. ,,Jacku drž hubu ano." štěkla jsem po něm. Přišla jsem až já Taylerovi a ruku položila na jeho rameno. ,,Zlato ano může za to on, ale neubližuj mu tím nic nedocílíš." řekla jsem klidně. Tayler znovu odjistil a vystřelil tentokrát pět centimetrů od Jacka. Jack se už na něj vyděšeně díval.
,,Už ne Tayi." řekla jsem a rukou sjela na zbraň. ,,Tohle nejsi ty...ty jsi úžasný muž a táta. A proto tě miluji." řekla jsem a on se na mě podíval. Usmála jsem se a pomalu mu zbraň vzala z ruky a poté ji položila na stůl. Šla jsem za ním a on mě objal. ,,Teď budeme mít v zemi dvě díry." uchechtla jsem se a cítila jak se trochu zasmál. ,,Promiň." zase se omluvil. Dala jsem mu pusu na líčko, ale stisk nepovolila. Nakonec jsem se odtáhla a usmála se na něj. Poté jsem se otočila na Jacka.

,,Být tebou radši odejdu nebo budu střílet já a nebudu jen tak střílet pro varování, ale ta kulka tě trefí." řekla jsem s ledovým klidem a on mě celou dobu poslouchal. ,,Dobře....jen je mi to líto." sklopil hlavu a odešel. To by mu mělo být kurva líto kvůli němu se tohle stalo. Zhluboka jsem se nadechla a otočila se zpátky. Tay už tam nestál, tak jsem vzala tu zbraň ze stolu odnesla ji do ložnice a pak se šla podívat kde je Tayler. Našla jsem ho v pokoji Alexe. Seděl na zemi, opíral se zády o zeď a v ruce držel plyšáčka, kterého měl Alex nejradši. Šla jsem si sednout k němu a hlavu jsem opřela o jeho rameno.
Cítila jsem se příšerně, žádní rodiče by nechtěli přijít o jejich dítě. Tay si povzdechl a rukama si promnul tvář. ,,Půjdeme si lehnout pojď." postavila jsem se a natáhla ruku. Zvedl ke mě hlavu a poté mě chytl za ruku a postavil se. Převlékla jsem se a lehla si do postele. Tayler ještě šel do koupelny, ze které jsem po chvíli slyšela jak zakřičel a do něčeho bouchl. Chvíli bylo ticho a on pak vyšel. Lehl si ke mě, položil si hlavu na moji hruď a rukou mě objal kolem břicha a propletl si prsty s mými. Já jsem ho tou druhou hladila po vlasech. ,,Zlato kde si vzal zbraň?" zeptala jsem se ho. ,,Minulý týden jsem ji koupil, když jsem zjistil s kým se Jack zapletl." řekl a povzdechl si. ,,Udělal si dobře, ale nestřílej na Jacka." řekla jsem a on jen zakýval hlavou. ,,Stejně to bylo k ničemu, nedokázal jsem ochránit ani svého vlastního syna." řekl naštvaně a mě se spustily slzy. ,,Měl si proti nim malou šanci." pořád jsem ho hladila a brečela. ,,No a co nic by se nestalo kdyby Jack držel hubu." řekl naštvaně a já věděla že má pravdu, teď by tu jinak Alex byl s námi. Na chvíli jsem pustila Taylerovi ruku a utřela si slzy. On zvedl hlavu a smutně se na mě podíval. Jenže tohle mi moc nepomáhalo právě naopak jsem se rozbrečela ještě víc. On si sedl a přitáhl si mě do objetí. ,,Chci zpátky svého chlapečka." vzlykla jsem a hlavu jsem schovala do jeho hrudi. To jsem vůbec nezvládla. Jestli jsem si jako myslela že to zvládnu, tak jsem byla mimo. Chtěla jsem to potlačit, chtěla jsem být silná, ale nejde to. Tay mě hladil a utěšoval, ale trochu to nepomáhalo. ,,Lásko slibuji že udělám vše aby byl zpátky u nás." řekl a dal mi pusu do vlasů. Jen jsem zakrývala hlavou a dál brečela. Říkala jsem ve vzteku že je zabiju, když mu ublíží.
Po nějaké době už jsem brečet nedokázala, takže jsem jen objímala Taye, který měl mokré tričko. ,,Lásko to tričko si sundám počkej." řekl a já se odtáhla. Sundal si ho a pak se podíval na mě. Já musela vypadat příšerně. Trochu se pousmál a kapesníkem mi setřel poslední slzy. ,,Já..já půjdu si opláchnout obličej." vydala jsem ze sebe a šla do koupelny. Studenou vodou jsem si ho opláchla, poté se opřela o umyvadlo a podívala se na sebe do zrcadla.
Am to zvládneš zítra zkuste vše vyřešit. ,,Já to nezvládnu." řekla jsem si a sedla si na zem v koupelně. Neměla jsem sílu na nic jiného. Přitáhla jsem si kolena k sobě a hlavu schovala. ,,Ne, ne, ne to je jen sen to není pravda." řekla jsem a snažila se tomu uvěřit. Slyšela jsem jak ke mě přišel a dřepl si. ,,Lásko já tě vezmu a půjdeme spát ano." pohladil mě po zádech a dal mi pusu do vlasů. ,,Není to pravda že ne?" zeptala jsem se a zvedla hlavu. ,,Je to jen špatný sen." dodala jsem. ,,Kéžby." povzdechl si a pak mě vzal do náručí. Položil mě na postel a zpátky jsme si lehli, tak jak předtím. Po nějaké době jsem usla což bylo to nejlepší za ten den.