Life with vampire!? | CZ✔️ (Probíhá korekce)

3. kapitola

Nikko - normálně
Shiro - tučně

Když odešel, tak jsem začal dodělávat to co jsem začal. S obvazem mi to moc nešlo, ale nakonec jsem to nějak zvládl. Nachystal jsem pro něj rohlík se šunkou. Doufám, že tohle jí. Dal jsem mu to na talíř a šel do obýváku, kde se zrovna nacházel. Dal jsem mu to na stůl před něj a podíval se na něj. On mě doslova propaloval pohledem. Znejistěl jsem. Co jsem sakra udělal špatně? "Řekl jsem ti snad, že NÁM máš nachystat jídlo, ne jenom mě." Zavrčel a jeho oči měli opět červenou barvu. "Jenže já nemám hlad." To už byl u mě a naše obličeje dělilo pár centimetrů. Byl o půl hlavy větší než já, takže musel sklonit hlavu. Já se jen zkrčil a čekal na to nejhorší. "Nikdo se tě neptal jestli máš hlad nebo ne, řekl jsem ti ať nám nachystáš jídlo, takže ty nejsi vyjímkou. Běž to napravit, trest tě nemine." Zavrčel a byl opět na pohovce, ale stále mě propaloval pohledem. Já jsem radši zalezl do kuchyně, abych se vyhl jeho pohledu. Začal jsem si tedy chystat také rohlík se šunkou. Jak jsem si to nachystal tak jsem šel do obýváku za ním a sedl si od něj co nejdál. "Sedni si blíž ke mně." Zavrčel a já se jen nejistě i s talířem přisunul o pár centimetrů blíž. "Blíž." Opět zavrčel, tak jsem se opět přiblížil o pár centimetrů. To on jen strašlivě zavrčel a za paži si mě přitáhl k sobě. "Takhle to mělo být, no vybral sis to sám, vysaji ti víc krve za neuposlechnutí." Škodolibě se zašklebil a začal jíst rohlík. Já jsem se staženým žaludkem strachem začal taky jíst. Zbývalo mi sníst ještě půlku, ale Shiro ten svůj rohlík už měl dávno snězený a teď se na mě hladově díval. Jak může být tak nenasytný? Najednou mi vytrhl talíř i s rohlíkem z ruky a povalil mě pod sebe.......

Až jsem dojedl tak jsem se na něj podíval. On měl zrovna snězenou půlku rohlíku. Jedl pomalu, hodně pomalu. Protočil jsem nad tím očima a  vytrhl mu talíř i s rohlíkem z ruky a dal to na stůl. Potom jsem ho žduchl do hrudi a on se pod tím nátlakem svalil zády na pohovku, takže ležel. Rychle jsem si na něj sedl a oplácel mu pohled. Ten jeho vystrašený pohled, no k smíchu. Potom jsem se hlavou začal přibližovat k té jeho až nás dělilo jen pár centimetrů. Najednou jsem měl strašnou chuť ochutnat jeho rty, ale udržel jsem se takže jsem mu dal jen letmý polibek na rty a hlavou sjel níž k jeho krku, chytl jsem si jeho hlavu a zaklonil ji dozadu, abych měl lepší přístup a zakousl se mu do krku. Jakmile moje ostré špičáky probodly kůži okamžitě se mi začala valit do pusy jeho sládka krev a já ji jen odsával. Vypil jsem 1,5 litru krve a až upadl do bezvědomí tak jsem se odtáhl a utřel si přebytečnou krev hřbetem ruky a potom ji slízal. Byl roztomilý jak tam tak bezvládně ležel, pootevřenou tu svoji pusinku. Dal jsem mu ještě jeden letmý polibek na ty jeho rtíky a potom jsem z něj slezl. Přemýšlel jsem jestli ho mám odnést do postele, ale nakonec jsem se rozhodl, že nezanesu. Je to přece jeho trest. Zakroutil jsem nad tím hlavou  opustil jeho byt.....

Probudil jsem se a všude okolo mě byla tma. První co jsem pocítil byla příšerná bolest hlavy. Sáhnul jsem si na krk a ten kousanec od něho tam stále byl. Budu si ho muset něčím zakrýt. Zvedl jsem se, nahmatal jsem zapínač svěla a rozsvítil. Nikdo tu nebyl, šel jsem se podívat do ostatních místností a tam taky nebyl, oddechnul jsem si. Šel jsem do kuchyně, natočil jsem si vodu do skleničky a pořádně se napil. Bylo mi naomdlení, takže jsem ještě našel prášek proti bolesti hlavy, zapil ho, šel si lehnout k sobě, otevřel jsem si na noc okno, aby se mi lépe spalo a ulehnul. Až prášek zapůsobil tak jsem se konečně mohl vydat do říše snů. Naštěstí se mi nic nezdálo takže jsem spal poklidně.

Úplně přesně vím kdy se probudil jelikož jsem pocítil jeho bolest hlavy. Jak to že to cítím? Nikdy jsem to necítil...... to bude asi tím,  že jsem všechny zabil a jeho jsem nechal naživu. No ono je to složitý. To nebudu vysvětlovat. Až jsem to přestal pociťovat, tak mi došlo, že usnul. Vydal jsem se k němu. Naštěstí měl otevřené okno takže jsem se k němu lehce dostal. Že se nebojí ho mít takhle dokořán otevřené. No taky bydlí ve 3. patře,  kdo by se k němu asi tak dobýval. Odfrkl jsem si a mířil si to k němu. Peřinu měl kolem sebe několikrát obmotanou jak se pořád převaloval než konečně usnul. Ale teď tu spí tvrdým spánkem takže jsem ho vymotal a normálně přikryl. Má manželskou postel takže jsem si k němu lehl,  aby jsem mu viděl do obličeje a koukal se na jeho spící tvář. Nakonec mě únava taky zmohla takže jsem přes něj přehodil ruku, aby mi nikam neutekl a usnul. Jsem zvědavý na jeho reakci až se probudí a uvidí mě.

Probudil jsem se a najednou jsem uviděl Shirův obličej. Odsunul jsem se od něj a tím spadl z postele. Shiro se tím probudil. Zvedl se na lokty a zeptal se s chladným obličejem." Co tam děláš?"
"Co ty děláš u mě?  Ještě večer jsi tu nebyl a teď tu najednou jsi. Jak ses sem dostal?" On se ušklíbl. "Otevřené okno, nebylo těžké se sem dostat a teď pojď ke mě ještě není čas na vstávání." Poklepal vedle sebe na volné místo. Váhavě jsem se zvedl a lehl si, ale co nejdál od něj. To už jsem ucítil jeho dech na mém krku a obmotané dvě silné paže okolo mého pasu. "Zase jsi neposlechl." Zavrčel mi do ucha a přitáhl si mě k sobě až jsem na něj byl nalepený. "Trest bude až budu mít hlad, včera jsem to přehnal, ale snad tě to naučí mě poslouchat." Povzdechl jsem si. Proč já? On si jen položil hlavu do mého výklenku mezi krkem a ramenem a zavrčel. "Spi." zavřel jsem tedy oči a po nějaké době usnul.