26. kapitola

3.9K 215 36
                                    

Když skončí hodina češtiny tak se rychle zvednu a odejdu jako první ze třídy. Sleduji zem pod nohama jak ubíhá a přemýšlím. Proč jsem zčervenal, když se na mě koukl? Asi že to byl trapas. A on to byl trapas. Koukat se na někoho, kdo spí. Ach joo. Dojdu do jiné třídy než máme být, ale neuvědomím si to. Sednu si na své místo a koukám do lavice. Najednou mě probere trhnuti za vlasy. Zakňučím bolestí a zjistím, že se na mě mračí o hodně starší kluk než já. Je tak ze čtvrťaku. Vyškubnu se a stoupnu si. Zjistím, že kolem mě stojí kluci ze čtvrťaku a šklebí se. Vezmu si batoh a chci jít pryč, ale oni mě hodí zpátky na lavici. Vyděšeně se na ně podívám. "C-co je? Spletl jsem si třídu no." Zakoktal jsem. Ten kluk co mě zatahal za vlasy a přistoupil ke mně. "Ahoj kurvičko Nikky." Řekne a ušklíbne se. Já si povzdechnu. "Nejsem žádná kurva. Už ne." Zavrčím a pohled mu opětuji. On se jen uchechtne a koukne někam dozadu, rána do hlavy a tma.

Po hodině se vydám na další hodinu. Všimnul jsem si jak Nikky úplně vystřelil ze třídy. Nechápu proč? Ale když se červená, tak je roztomilý.
Dojdu do třídy, kde má probíhat další vyučovací hodina, ale on tu není. Pokrčím rameny, odložím si batoh k lavici a jdu na záchod v naději, že ho tam najdu. Ale tam taky není. Tak kde je? Obejdu snad všechny kabinety, ale pak se na to vykašlu, zavřu oči a spojím se s jeho náramkem na ruce. Funguje to asi tak, že si v hlavě vybavím Nikkyho a potom už vidím, kde je. Taky můžu zjistit jestli stojí, leží, sedí nebo někam jde. On ani nejde, ani nesedí, ani nestojí, on je v bezvědomí a někdo ho někam nese. Zavrčím a teleportuji se k nim, ale jen tak, aby si mě nevšimli. Potom jsem je dohonil a chytil je za ramena. "Kam mi nesete mého Nikkyho hmm?" Zeptám se klidným až jízlivým hlasem. Oni se leknou a zastaví se. Přijde ke mně jeden z nich. "Nech nám ho. Chceme ho vyzkoušet." Zaprosí a koukne na mě psím pohledem. Já záporně zakroutím hlavou. "Ne." Řeknu a chci si ho vzít, ale on mě odžduchne. "Pokud nám ho nenecháš tak mi zveřejníme video, kde je jasně ukázáno, že jsi upír." Ušklíbne se a ve mě to cukne. Rychle se vzpamatuji. "Pak víš s kým máš tu čest." Zavrčím a chytnu ho pod krkem. On vytřeští oči a ti jeho poskoci ustoupí a Nikkyho položí na zem. Zavřu oči a všechny i sebe teleportuji na osamělé místo ve městě. Toho co mi vyhrožoval namáčknu na zeď zdejšího domu a zvednu mu hlavu. "Okamžitě mi dáš všechny tvoje videa o mě jinak zemřeš a to i ti tvoji poskoci." Zavrčím mu do ucha. Jakmile ti to uslyšeli tak se chtěli rozběhnout pryč, ale já jim přičaroval obojky na krk a k tomu vodítka. Všechny vodítka jsem měl v ruce. "Tak co bude to? Jelikož mě něco napadlo a myslím, že na trhu s lidmi budete mít všichni velkou cenu." Ušklíbnu se. Ten kluk mi okamžitě dá svůj mobil. "Jsou tam všechny nahrávky. Nic víc nemám." Řekne vystrašeně a já je pošlu pryč. V tu chvíli ostatním klukům zmizí obojky z krku a oni se všichni rozběhnou pryč. Ušklíbnu se mobil si strčím do kapsy a Nikkyho vezmu do náruče. Chudák je úplně studený. Obleču mu svoji mikinu a zapnu mu ji. Vypadá v ní jak skřítek, roztomilé.
Donesu ho k sobě domů a položím ho na postel, přikryji ho a dám mu pusu na čelo. Pak odejdu do kuchyně. Najednou uslyším zamňoukání. Leknu se. Kouknu k oknu a tam je bílá kočka. Lily. Přijdu k ní a vezmu si ji do náruče. "Kde jsi byla ty tulačko?" Zeptám se jí, ona mi dá čumáčkem pusinku a tím mi jasné dá vědět, že má hlad. Usměji se, dám jí na zem a do misky ji dám kočičí konzervu. Ona spokojeně zavrní. Lily je dost mazlivá kočka. Je tím výjimečná. Většinou se kočky nechtějí mazlit, ale já mám Lily už od malého kotěte. Našel jsem ji osamělé kotě na ulici u popelnic. Úplně hubenou. Vzal jsem ji k sobě a postaral se o ní. A ona mi to teď oplací, teda myslím.Já si dám krev a pak se posadím na gauč a pustím si televizi. Dávají tam nějaký film, tak ho tam nechám a dívám se. Po asi hodině uslyším vrznutí dveří od ložnice. Spatřím rozespalého Nikkyho. "Dobré odpoledne jak ses vyspal?" Zeptám se a jdu k němu. On jen kývne a chytne se za hlavu. "Nemáš prášek proti bolesti hlavy prosím?" Koukne na mě. Já kývnu a s vodou mu ho přinesu. On ho zapije a sedne si na gauč. Koukám na něj a pak si sednu k němu. On se na mě otočí a najadnou mě pevně obejme. Překvapeně sedím, ale pak ho taky obejmu. Schová si hlavičku do mé hrudi. Usměji se a začnu ho hladit po zádech. Je tak roztomilý. Jak já mu mohl ubližovat? Tak roztomilému stvoření? Nesnáším se za to! "Shiro děkuji, že jsi se mnou i přes to co jsi mi udělal. Odpouštím ti." Zamumlal mi do trička a mě se na tváři objeví široký úsměv. On mi odpustil?

Tak máme tu zase další kapitolu. Teď docela špatně ukončeno, ale tak ať se aspoň trochu těšíte na novou kapitolu. Jinak moc děkuji všem, že moji knížku čtěte a že vás aspoň trochu baví. Mám dvě otázky. Prosím zodpovězte na je! Co vás víc baví: Když to píšu z pohledu Shira nebo Nikkyho? Můžou být i ona dva. 🙂
Baví vás víc, když je tam i něco drsnějšího nebo mírumilovnějšího? Odpovědi prosím pište do komentářů!! 🙂 Za⭐nebo 🗯️budu vždy moc ráda.

Kikina🙂

Life with vampire!? | CZ✔️ (Probíhá korekce)Kde žijí příběhy. Začni objevovat