Demons (H.S)

Kdo jsem

S Niallem jsem dlouho mluvila o tom co bude dál jak se mám a mluvili jsme o tom co bych mohla být. Je to zvláštní co jsem zač ??

,,Tak jo El mám svého dobrého kamaráda Zayna a on by dokázal uklidnit tě seš moc napnutá dobře"

,,Eh...tak jo" byla jsem nervózní hodně moc. Niall zvedl telefon a něco do něj ťukal.

,,Půjdeme ke mě jo bude tam čekat"

,,Jo" vydechla jsem.

..............................................

Seděla jsem na pohovce a koukala na Zayna předem mou.

,,Dobře co si dneska dělala"

,,Byla jsem na kávě s Niallem pak jsem šla sem a teď jsem tady" koukala jsem se do těch nádherných očí.

,,Hm...tak jak se máš copak budeš dělat" absolutně jsem neměla šajna jak to souvisí ale spolupracovala jsem.

,,No mám se celkem fajn no a..." Nedořekla jsem to protože oči mu zčernali a já se v nic ztratila víc.

,,A teď Elizabeth co jsi zač a kdo jsi" jako by mě uvěznil a já se musela poddat.

,,Jsem Elizabeth Johansson. Chodím na střední do posledního ročníku poté chci studovat medicínu no a..."

,,Tohle nemyslím Elizabeth" vstal a přešel blíž ,,kdo jsi mimo lidský život" šeptal mi do ucha. V tu dobu se mi něco vybavilo.

......................................

Seděla jsem v autě a hrála si s panenkou když jsem uslyšela křik.

,,Ne Matte nikdy to nedovolím ona na to nesmí být sama už tak jsme vše zkazili" křičela má matka na otce.

,,Lydie nech toho ano chceme ji ochránit a kdyby byla tam mohla by umřít stačí už to že je na půl démon" šeptal můj otec.

,,Matte ale...ale je na to malá nezvládne tu sílu" brečela.

,,Máš pravdu Lydie proto jí dáme blok až jí najde Styles a jeho přátelé v tu dobu si musí vzpomenout v tu dobu na to bude muset být sama a nikomu nic neřict kdo je... ani jemu"  můj táta mě pohladil po tváři ,,Styles nesmí vědět že je na půl démon a na půl lovec"

.................................................

Zhluboka jsem se nadechla a otevřela oči.

,,Co jsi viděla" Zayn seděl na proti mě a překvapeně mě pozoroval.

,,Tmu a velké světlo pak jen les a sebe jak utíkám před něčím nepopsatelným" rychle jsem si něco vymyslela.

,,Hm...musíme zkoušet dál" zamyslel se a pak vstal ,, každopádně děkuju že si to zkusila" usmál se.

,,Já děkuju Zayne" postavila jsem se také ,,už půjdu a děkuju za tvůj čas"

,,Nemáš zač kočko" mrkl na mě.

Rozešla jsem se ke dveřím a obula si boty.

,,Jéje ty už jdeš" přiběhl ke mě Niall.

,,Jo jo nechci vás otravovat navíc musím ještě něco zařídit"