Demons (H.S)

Nevědomost

Od doby kdy jsem od Harryho odešla uběhla nějaká chvíle. Celý podsvědský život byl zase v pořádku, to proto že lovci stínů a vládce pekel Harry uzavřeli dohodu, která se neporušila, prozatím.

Dnes je den, kdy se koná ples v podsvědském sídle a já jsem se odhodlala a jdu tam taky. Stalo mě to dost přemlouvání a nervů se do toho přinutit, ale jdu tam. Měla jsem téměř vše připravené, kromě mého make-upu jsem měla vše. Jen jsem seděla v mém domě na mém gauči a dívala jsem se na televizi. Spíš jsem jen přemýšlela a nevnímala jsem co tam běží.

Přemýšlela jsem, co udělám, když tam přijdu. Bude Harry rád že mě vidí?? Všimne si mě?? Mám tolik obav. Několikrát jsem se dokázala rozhodnout že tam nepůjdu a vzápětí jsem si říkala že tam půjdu. Už mi z toho všeho přecházel rozum.

................................

Je to tady. Já jsem stála přímo před místem konání a byla jsem si jistá že jdu pozdě. Vystoupala jsem po schodech a přesunula jsem se do haly, kde se ples konal. U vchodu jsem dostala sklenku s šampaňským, pak jsem se vydala vzhůru kolem celé haly, abych zjistila kdo všechno tu je. Když jsem stála v jednom z rohu a dívala jsem se do davu zahlédla jsem ho. Měl stále kudrnaté vlasy na tváři měl úsměv a v ruce šampaňské. Ztuhla jsem a dívala jsem se přímo na něj, když se jeho pohled stočil na mě, bylo na něm vidět překvapení. Prakticky okamžitě se za mnou vydal a já se stále nemohla pohnout.

,,Co tady děláš" zněl neutrálně.

,,Já-ja nevím, prostě jsem tady"

,,Tady nesmíš být a ti to víš El"

,,Co tím chceš říct"

,,Vždycky, když si byla poblíž něco se dosralo tak mi pověz, proč si po té době přišla" byl naštvaný.

,,Chtěla jsem tě vidět a-" ani mě to nenechal doříct.

,,Stačilo" zasyčel a poukázal na stráž, aby mě odvedla ,,sluší ti to Elizabeth, ale takhle to je lepší" zněly mi jeho slova v hlavě, když je vyslovil. Stráž mě odvedla ven a dohlížela na to, abych se nedostala zpět. Nechtěla jsem tam. Teď už ne.

Měla jsem zlomený srdce. Byla jsem zlomená, i když jsem si myslela že to je už tak nemožný tak nebylo, panu Harrymu Stylesovi se to povedlo. Poflakovala jsem se v šatech po městě, když jsem zkončila u dveří jednoho čaroděje. Pak jsem si to uvědomila.

Ten čaroděj mi kdysi dál lahvičku s něčím co by mě donutilo zapomenout na všechno a na všechny. Věděla jsem kde přesně je, takže jsem jí sebrala a vrátila jsem se před dům Harryho. Pomalu jsem si pichla dávku do krve a jako na lusknuti mi začali mizet strážci co byli u dveří, Samotný byt zmizel a má paměť byla fuč.

.................................

O rok později

Jako každé ráno jsem se probudila a šla jsem si udělat snídani. Nic zajímavého. Dnes mám výstavu svých fotografií a jsem dost nervózní.

S chutí jsem snědla snídani a vydala jsem se do galerie kde mé fotky budou.

,,Ahojte lidi, je všechno vpohodě" usmívala jsem se když jsem přišla do místnosti.

,,Ahoj Elizabeth, jasně všechno je vpohodě bude všechno úžasný a tak jak si řekla" musela jsem se usmívat, jako debil, ale měla jsem moc radost. 

,,Za pár minut otevřeme, El než se připravit" houknul na mě můj organizátor a já se okamžitě dala si práce. Všechno jsem stihla úplně krásně.

.............................

Byl večer a v galerii poslední lidé. Usmívala jsem se na každého a ráda jsem odpovídala na otázky těm, kteří se o fotky zajímali, když jsem zahlédla kluka, který byl opřený o sloup a díval se na mě. Znám ho vím že ano. Šla jsem směrem k němu. Měl hnědé kudrnaté vlasy a zelené oči.

,,Pane, promiňte neznámé se" rozhlédl se kolem sebe.

,,Vidíš mě" zašeptal.

,, Samozřejmě že vás vidím" nějak jsem nechápala, co tím chtěl říct. Když se otočil a dal se na odchod. Okamžitě jsem se vydala za ním. Oba jsem byli venku v uličce za budovou galerie ,,nevím odkud se známe, ale vím že se jmenujete Harry" trošku jsem zvýšila hlas, aby mě slyšel. Zastavil se a otočil se na mě.

,,Ano jmenuju" na jeho tváři byl úsměv a v očích slzy.

Jep, lidičky tohle je konec příběhu. Trvalo mi to dlouho já vím jsem děsná v tomhle, ale mějte pěkný den a uvidíme se třeba u jiné knížky na mém profilu❤️❤️