Demons (H.S)

Můj otec...

,,jo tohle je institut tady se cvičí a vychovávají lovci stínů no ale my půjdeme do knihovny nesmíš tady být moc dlouho pak by si se odsud možná ani nedostala živá "

Následovala jsem ho do obrovské knihovny. Začal tam něco hledat a já se posadila na židli.

,,A ty si poznal mého otce a matku??"

,,Ne ale můj otec byl dobrým přítelem tvého otce a nějak tak i ví kde jsou ale dál slib že nikdy nikomu nic neřekne protože tím by mohly zničit jejich pouto říká se mu parabatai. A kdyby někomu řek kde se nachází mohlo by to oba zabít" položil knihu na stůl a začal listovat. ,,Tady to je...tvůj otec s tvou matkou utekli protože lovci stínů to zjistili a chtěli jejich dítě konkrétně dceru a proto..."

,,A proto jejich dceru dali k jiným lidem  kteří mi v 15 umřeli pak jsem musela být sama a teď oběvit Stylese" skočila jsem mu do řeči a zvedla jsme se. On ke mě přišel.

,, Dělali to pro tvé dobro chápeš ale teď musíme jít"

,,Dobře" pokyvla jsem hlavou a šla za ním když jsme se oběvili venku před institutem.

,, Elizabeth i když si v tomhle nová musíš se naučit bránit máš vzácnou krev a jestli..." Stáli jsme u sebe a on se mi díval na rty pomalu jsme se přibližovali ale ,,se to někdo dozví zebijou tě" odtáhl se a otočil zády .

,,Jaci musím jít takže chci ti poděkovat"

,,Nemáš zač Elizabeth kdyby cokoli víš kde můžeš přijít"

Otočila jsem se a mířila hlubokým lesem domů. Ani jsem si neuvědomila že jsou 4 ráno. Je už tak pološero ale stále nic moc není vidět.

Zastavila jsem se protože jsem za sebou slešela prasknutí větve. Opatrně jsem se otočila a naskytl se mi pohled na vzrostlého vlka který na mě vrčel. Opatrně jsem začala couvat. Měla jsem strach. Vlk se začal přibližovat. Zhluboka jsem dýchala když jsem cítila tu sílu projít mým tělem. Sesypala jsem se na zem. Jen tak jsem klečela ve Zlíně a hlavu jsem měla svěšenou dolů. Zhluboka jsem se nadechla a podívala se na vlka. On stuhl a začal se měnit.

,, Elizabeth tvé oči jsou černé" oznámil mi rychle Louis. Takže jo Louis je vlkodlak.

,,Cože" byla jsem překvapená a vzala jsem si mobil a podívala jsem se. Opravdu bybly celé černé.

,,Klid Elizabeth Harry je na cestě" když jsem slyšela jeho jméno všechno to se mi vrátilo.

,,Už nikdy Harry" zašeptal jsem a v tu dobu jsem se rozběhla. Nějak jsem to nevypočitala protože jsem se ocitla na louce za lesem což je jeden kilometr vzdálený. Posadila jsem se na pařez co tam byl a chvíli jen tak seděla.

Mám zlost velkou zlost. Na Harryho. A chci aby všichni nadpřitozeni věděli kdo jsem. Harry je možná nejvýše ale já nejsem ta co poslouchá pravidla. Už ne Harry Stylesi.

Postavila jsem se a zhluboka jsem se nadechla. Teď už to není ta slušná Elizabeth co podlehla Harrymu Stylesovi ne teď je to ta zlá Elizabeth.