Co mi uchází? Kam mě chtějí poslat?
"Kdyby ji potřebovali, tak už by si pro ní přišli!" ozval se Scott.
Kdo by si pro mě přišel? A o co tu sakra jde?
Chtěla jsem slyšet víc, tak jsem se přiblížila z chodby víc k obýváku, ale to bych nebyla já, kdybych nezakopla o své šaty, které mám po proměně. Spadla jsem na zem a tím jsem upoutala pozornost všech v obýváku.
"Annabell? Kde si byla?" zeptala se máma a nasadila úsměv. Asi nebude nejlepší, abych jim řekla, že jsem poslouchala jejich rozhovor.
"Říkala jsem, že se půjdeme s Harrym proběhnout," usmála jsem se a pořád ležela na zemi. Scott ke mně natáhl ruku a pomohl mi na nohy.
"A kde je?" zeptal se Scott.
"Doma, kde by měl být?"
"Hmm," usmál se.
"Co?"
"Nic, nic. Ale líbí se mi, toho se drž," dodal.
"Budu si pamatovat. A kde je Allison a malý? Jo a dlužíš mi pět set babek!" usmála jsem se a podívala se na Scotta.
"Ale no ták. Vždyť, vždyť..."
"Ne, ne! Scotte, sázka je sázka!"
"Jsi celý otec," pošeptal mi a dal mi pět set dolarů.
"Já vím," dala jsem mu pusu na tvář a šla do pokoje. Mířila jsem ke svým dveřím, když jsem slyšela dětský pláč z pokoje pro hosty. Slyšela jsem i Allison. Teď je má šance, abych zjistila, tajemství rodiny Dark. Lehce jsem zaklepala a ozvalo se tiché dále. Otevřela jsem dveře a vešla do pokoje. Allison zrovna malého krmila.
"Neruším?" zeptala jsem se.
"Ne, pojď."
Vešla jsem a sedla si vedle ní na postel.
"Vidím, že si byla venku," poukázala na moje šaty.
"Jo a jak se má malý?"
"Podle doktora je zdravý," usmála se.
"A jméno?"
"Přemýšleli jsme dlouho, ale jméno je Alexandre Louis Collman," usmála se.
"Francouzská jména?"
"Ano, musí vědět, že je z Francie. A přemýšlíme se Scottem, že se do Francie vrátíme."
"Jo...ehm... Allison? Můžu se na něco zeptat?"
"Jasně, o co jde?"
"Co víš o tom skandálu v rodině Dark?"
"Jak víš, že se stal nějaký skandál?" zeptala se nervózně.
"Naši něco takového říkali," usmála jsem se.
"Nevím, jestli ti to můžu říct."
"Allison prosím, já to chci vědět," udělala jsem smutné oči.
"Dobře, ale nejdříve uspím Alexe, dobře?" souhlasně jsem kývla a ona ho šla uspat. Netrvalo to dlouho a ona si sedla ke mně na postel a zhluboka se nadechla.
"Tak...stalo se to před devatenácti lety. Králi Christopherovi a královně Anne se narodil syn. Byla to velká sláva, že se narodil následník trůnu. Mají sice ještě dceru, ale následník musí být muž. Asi dva dny po narození prince se to stalo. Princ zmizel, prostě se vypařil. Zůstal po něm jen jeho přikrývka a vzkaz. Ten nikdo neviděl jen rodina. Královna se z toho sesypala a trvalo dva roky než se z toho dostala. Prince do teď hledají, ale nikdo ho ještě nenašel.Víme, že žije a plní svou práci převozníka, ale duchové nechtějí říct, kde je. A to je asi všechno."
"Vy ho taky hledáte?" zeptala jsem se neschopná říct, cokoliv k tomu, co řekla.
"My ne, ale tvoji-" zakryla si pusu rukou.
"Mo-moji rodiče ho hledají?" Vyskočila jsem z postele a podívala se na ní.
Pane bože, to ne. Moji rodiče jsou architekti, ne nějací hledači ztraceného prince.
"A proč ho hledají?"
"Annabell, to ti nemůžu říct, ale já vím, že Harry je Dark," zašeptala a já celá ztuhla. Jak to mohla vědět, vždyť já to nikomu neřekla a Harry určitě taky ne, protože se to dozvěděl až teď.
"Cože? Ne," snažila jsem to nějak zamluvit.
"Nesnaž se. Ty jeho oči jsou přesně oči Darku. A všimla jsem si jeho přívěšku," usmála se.
"Prosím nikomu to neříkej, prosím."
"Neboj se. Neodvedla bych ti kluka, do kterého ses zamilovala," zasmála se.
"Allison," řekla jsem a zčervenala.
"Do koho ses zamilovala?" přišel do pokoje Scott.
"Do nikoho! Jsem unavená jdu spát," řekla jsem rychle a vstala z postele.
"Nekecej, že ses zabouchla do Harryho," zasmál se mi.
"Drž hubu Scotte!" řekla jsem a šla do svého pokoje. Zavřela jsem dveře a sklouzla se po nich dolů.
Tohle jsem nečekala. Myslela jsem, že třeba se syn krále oženil z člověkem, ale že by Harryho někdo unesl, tak to ne. Nebo třeba se král zamiloval do nějaké špatné vlčice a musel se rozhodnout, jestli rodina nebo trůn. Tohle mu nemůžu říct. Už teď vím, že ze svou matkou nemá dobrý vztah. Za tohle by ji zničil. Byla to ona, co ho unesla? Nebo někdo jiný? Mám to zjistit nebo ne? Bude na mě Harry naštvaný, když mu to neřeknu? A dozví se to někdy?
Vůbec nevím, co budu dělat. Možná by bylo lepší kdybych to vůbec nevěděla. Ach bože pomoz mi. Přitáhla jsem si kolena k tělu a položila si na ně hlavu. Přemýšlela jsem, jak s těmito informacemi naložím. Budu to před Harrym tvářit, jako by se nic nestalo a dál ho učit. Naučím ho všechno, co umím možná i něco víc. Zvedla jsem se ze země a přešla ke skříni. Vzala jsem si spodní prádlo, volné tričko a kraťasy na spaní. Vlasy jsem si stáhla do volného drdolu a lehla si do postele. Překryla jsem se až po uši a ještě nějakou dobu přemýšlela. Určitě to Harrymu nemůžu říct, dřív než zjistím, jestli Harryho matka unesla nebo ne. Co když je v tom jeho matka nevinně. Hlavně se o Harrym nesmí dozvědět rodiče. Když ho hledají, tak by jim ho určitě vydali. Je to složité. Teď půjdu spát a zítra něco vymyslím. S touhle myšlenkou jsem usnula.
ČTEŠ
Dark Wolf
FanfictionOsmnáctiletá Annabell se i s její rodinou přestěhují do malého města ve státě Washington, kvůli práci jejích rodičů. Annabell pozná tajemného kluka, který skrývá stejné tajemství jako ona.