Dark Wolf

41.Díl - Odjíždím...

"Jestli je okamžitě nepustíš ty kokote, tak z tebe vymlátím duši." 

Podívala jsem se na toho kluka a potom na Gemmu. Uklidnila se a dívala se na něj.  Oni se znají a kdo to vůbec je?

Gemma se nějak dostala z jeho sevření a rozběhla se k tomu muži. Mě pořád někdo držel a zřejmě neměl v plánu mě pustit. Gemma k němu doběhla a schovala se za něj. 

"Já jsem řekl obě." Zařval a já cítila, jak ten muž za mnou strachem trhl. Sundal ze mě ty jeho odporné ruce a já byla konečně volná.

"Annabell, pojď sem." 

Ukázala Gemma a já za ní běžela. Schovala jsem se za ní a třásla se. Tohle už je podruhé, co jsem se ocitla v téhle situaci. Proč vůbec já? 

Nikdy jsme nikomu nic neudělala, tak proč mě chtějí. 

"Jestli se tady ještě objevíte, neskončí to pro vás dobře!" řekl ten muž. 

"Haha. Ty nám budeš rozkazovat? Tak to asi ne! Tohle je naše místo a my se ho jen tak nevzdáme. Stejně tak ona. Vidím ji na očích, jak mě chce. Že zlatíčko?" řekl Jerry a mrkl na mě. Nepříjemně jsem se zatřásla a ještě víc se schovala za Gemmu. Chytila jsem ji za ruku a pevně ji stiskla. 

"Ano, je z tebe celá unesená," zasmál se ironicky a ostatní muži, co nás zachránili taky.

"Fajn, my půjdeme, ale tohle není konec." Řekl nakonec Jason a všichni odešli. Já vydechla vzduch, o kterém jsem nevěděla, že ho zadržuji.

"Jste v pořádku?" zeptal se muž a objal Gemmu.

"Teď už ano, děkujeme. Annabell, tohle se stalo poprvé?" Záporně jsem zakroutila hlavou. 

"Minule mě zachránil táta."

"Aha."

"No ani jsem se nepředstavil. Já jsem Asthon, přítel Gemmy." Natáhl ke mně ten muž ruku.

"Annabell. Moc mě těší." Usmála jsem se a potřásla si s ním.  

"Nic dámy. Odvedeme vás domů a potom musíme jet."

"Dobře," řekla Gemma sklesle. 

Otočili jsme se a šli rovnou k domu. Gemma s Asthonem šli vepředu a drželi se za ruce. Já šla za nimi a ostatní muže někam zmizeli. Sice jsem je neviděla, ale pořád je cítila. Byla mi dost zima, když jsem na sobě měla jen tenké tepláky, bílé tílko na aněm tyrkysový volný sveter. Ale už je listopad a není tu nejtepleji. 

Ani ne za patnáct minut jsme došli k domu a já šla rovnou dovnitř. Gemma a Asthon zůstali venku, když jsem se na ně otočila, tak se na sebe jen dívali. Odkašlala jsem si a oni se na mě otočili. 

"Jestli chcete můžete jít dovnitř. Dům je určitě prázdný a já se chci jít projít." Usmála jsem se a oni oba zrudli. Zasmála jsem se a vešla dovnitř. 

Rychle jsem vyběhla do pokoje a šla se osprchovat, abych ze sebe smyla svou vlastní krev. 

Vylezla jsem ze sprchy a ručník si obmotala okolo těla. Šla jsem do pokoje, kde jsem vzala jen obyčejné upnuté jeany, černé tílko s nápisem a svůj rudý kabát. V koupelně jsem se upravila a učesala. Vzala jsem kabelku a do ní dala mobil, peněženku a další potřebné věci. Když jsem se podívala na hodiny, tak už bylo půl druhé odpoledne. Den rychle utekl. Sešla jsem schody a viděla Gemmu a Asthona na gauči. Chtěla jsem odejít, aby si mě nevšimli, ale bylo pozdě. 

"Annabell?" zavolala Gemma.

"Ano?"

"Jakmile přijdeš musím s tebou mluvit, dobře?"