Dark Wolf

45.Díl - Lákají ho k sobě! ...

Annabell

Zvládl to. Zvládl, ale co se stalo? Proč utekl? 

"Gemmo? Co se děje?" zeptala jsem se hned. Ona měla ve tváři takový prázdný výraz. Staly jsme tam v tichosti, když jsem slyšela zvuk, který mě strašně přitahoval. 

"To ne," promluvila z ničeho nic.

"Co se děje?" byla jsem vyděšená.

"Slyšíš ten zvuk?"

"Jo, co je to?"

"Tím ho k sobě lákají!"

"Cože? Kdo?"

"Vědí, že je tady! V těchto místech, proto používají tuhle zvukovou frekvenci, která ho k nim přiláká. Každého vlka to přiláká."

"Ne, nesmí ho najít! Nesmí se to takhle dozvědět!" panikařila jsem. 

"Musíš ho zastavit. Hned!" zakřičela a já se rozběhla do lese. 

Musím ho najít, aby nevešel k nim do pasti. Nechci to před ním tajit do smrti, ale teď není správný čas. 

Probíhala jsem lesem, jak nejrychleji jsem mohla. Zvuk byl čím dál tím blíž a já věděla, že jsem blízko zdroji. Najednou jsem ho zahlédla. Běžel k tomu zvuku a já za ním. Odrazila jsem se a skočila jsem na něj.  Proměnil se v člověka, stejně tak jak já. Jelikož jsme byli na kopci, tak jsme se kutáleli dolů. Když jsme se zastavili, tak jsem ležela na Harrym. 

"Bell, to si na mě musela skočit," zaskuhral.

"Promiň, ale byl si jak šílený, když si běžel za tím zvukem." Pohladila jsem ho po tváři.

"A co to bylo za zvuk?"

"Je to zvuk, který používají...lovci, aby nás ulovili. A nemohla jsem dopustit,  aby se  ti něco stalo."

"Oh, bála ses o mě?" usmál se a obmotal okolo mě ruce. Zamračila jsem se na něj.

"Samozřejmě, že jsem se o tebe bála!" 

"Miluju, když se o mě bojíš," naklonil se a políbil mě. 

"Pojď radši," protočila jsem očima. 

Zasmál se a já mu pomohla na nohy. Potom mě objal kolem ramen a šli jsme směrem k domu. Celou cestu jsme si povídali, protože jsem chtěla vědět jaký z toho má pocit. Jeho druhá proměna a teď už se bude proměňovat bez bolesti a kdykoliv bude chtít. Byli jsme skoro u domu, když mi někdo položil ruku na rameno. Zděšením jsem vykřikla. Otočila jsem se na majitele téhle ruky. 

"Gemmo, já tě zabiju!" křikla jsem a chytila se za srdce. Bože, ta holka dlouho nepřežije. Harry se jen smál a já ho praštila do břicha. 

"Víte...jak...dlouho jsem vás hledala?" zeptala se zadýchaně.

"Ne a víš, že to se mnou málem seklo!" odpověděla jsem.

"Promiň. Jste v pořádku?"

"My jo, ale ty nebudeš," řekla jsem a šla k ní blíž. Harry zahákl paže za můj pás a nechtěl mě pustit.

"Hele, rád bych ten zápas viděl, ale je už dost pozdě a já jsem unavený," řekl Harry se smíchem. 

"Takže já si vezmu Annabell a půjdeme ke mně."

"Tak to teda ne!" řekla Gemma.

"Dnes je poslední den, co jsem tady, takže Annabell bude se mnou. Uděláme si dámskou jízdu a zajdeme do klubu sbalit pár kluků," mrkla a já se usmála. Harry si mě víc přitáhl k sobě.

"Tak to v žádným případě. Jde se mnou!"

"Ne! Se mnou! Děti si můžete vyrobit jindy!"

"Gemmo!" křikla jsem a zrudla. Ještě, že je v lese tma. 

"Fajn, fajn. Tak pojďte oba."

Harry vzdychl, ale souhlasil. Šli jsme všichni tři k nám do domu. Je něco okolo jedné hodiny ráno a my chceme teď oslavovat, opravdu skvělé. 

Gemma a Harry se dohadovali, co je lepší alkohol a že v Anglii se může pít od osmnácti, považuje Harry za nespravedlnost. Je vidět, že jsou to sourozenci a Harry o tom vůbec neví. 

Asi tak za pět minut jsme došli domů, kde se svítilo. Zvláštní. Rodiče dnes neměli být doma. Říkali, že mají práci. Jako vždy, ale teď si myslím, že jsou s těmi, co pouštěli ten zvuk. Pořád ho slyším, ale snažím se ho nevnímat. 

Vešli jsme do domu a v obýváku bylo neobvykle hlučno. Všichni jsme se na sebe podívali a já vykročila jako první do obýváku. Všichni v obýváku se na mě otočili a mě se rozšířil úsměv na tváři. 

Radostně jsem vykřikla a vrhla se na Nicholase a Christiana. 

Tak trochu kratší díl, ale to nevadí. Kdy bude další díl záleží jen na vás, takže komentujte a dejte Vote :3 <3