Černobílý svět ✔️

26.

„Calvine, nepotřebuješ něco?" nakoukal do jeho pokoje s kelímkem zmrzliny v ruce.

„Ne," natáhnul ovladač k televizi a vypnul fotbalový zápas. „Nechceš mi na chvilku dělat společnost?" poplácal místo vedle sebe. Ellise jen pokrčila rameny a vešla dál. Calvin byl jen v bílých teplácích a místo, kde jím proletěla kulka, zdobil bílý obvaz.

„Nevadí, když si pustím ten fotbal?" nečekal na odpověď a zapl zase televizi. Koukali mlčky na televizi, přitom mezi nimi probíjelo napětí. „Ell, prý ses rozešla s Lukem," ztišil zvuk.

„No, to sis všimnul brzo. Už to budou dva týdny, kámo," zasmála se.

„Jak to dáváš?"

„Držím se. Chybí mi, to nemůžu říct, ale dost jsme si - nebo aspoň já - si od něho odvykla, co jsem tady. Dřív jsme spolu byli každý den. Čtyři roky v kuse a tak nějak jsem na sebe byli zvykli, ale teď je to jiné. Myslela jsem si, že mě to bude trápit víc," nabrala si rozteklou zmrzliny na lžičku a strčila si ji do pusy.

„Myslíš tím, že už ho nemiluješ?"

„Nevím. Jako ráda ho určitě mám. Jak poznám, jestli jsem do někoho zamilovaná, nebo si na někoho zvykla natolik, že bez něj nemůžu žít?" Mluvila s plnou pusou a strašně rychle.

„Kotě, zbrzdi... Za prvý, z tý zmrzky tě akorát bude bolet břicho a za druhý, s Lukem jsi strávila skoro celou svou pubertu. Nemysleli jste si přeci, že spolu budete až dokonce života?" povytáhnul obočí. Její zaryté mlčení ho rozesmálo. Pak, když se na něj zamračila, smát se přestal. „Bože, Ell. To jsi nemohla myslet vážně!" vyčetl jí. „Nejsme přeci ve středověku."

„Nesměj se. Já jsem si prostě myslela, že Lukas je nejlepší kluk na světě. Ano, měl své chyby, ale ke mně se vždy choval hezky. Miloval mě a...,"

„Bla, bla, bla," nastavil prsty jako zobák a klobal jí s nimi do nosu. „Nech Luka Lukem a pojď se mnou na rande," chytil ji za ruku.

„Co?" zasmála se. „Ty jsi vážně vtipnej."

„Nedělám si srandu," naklonil se k ní a pohladil ji po tváři. Ellise ztuhla. Zmrzlina v ruce se rozpustila ještě rychleji a srdce měla až v krku. „Před tím jsem si nic nezkusil, protože do zadanýho zboží se neleze, ale nyní bych ti rád řekl, že se mi líbíš a mám tě moc rád," hladil ji palci a sklonil se pomalu blíž. Podíval se na její rty a pak jí do očí. Ellise začala panikařit. Calvin se nikdy nijak neprojevil a teď to na ni vybalila se vším všudy.

„Počkej, počkej," se zavřenýma očima se od něj odtáhla. Ruku položila na jeho mohutné prso. Přímo tam, kde silně bušilo jeho srdce. „Tohle je tak šílený," sklopila obličej. „Jsi můj kamarád," křečovitě se usmála. Bože... co má dělat. Lhala by, kdyby řekla, že v ní Calvin nevyvolává něco podivného. V jeho blízkosti se jí vždycky tak zvláštně rozbuší srdce a všechno je jak z animáku. Veselé a barevné. Ale její svět byl stále ještě černobílým po Lukově odchodu. Zatím nebyla připravená do něj pustit barvičky od Disneyho.

„Dobře, chápu, ale není to kvůli mojí barvě pleti?"

„Ne, Bože," urazila se, ale když si všimla, že se Calvin usmívá, pochopila, že si dělá srandu.

„Ty jsi takovej hňup, Calvine," strčila do něj. „Raději půjdu."

„Ne, chytil ji za ruku."

„Jo, musím si dát sprchu a pak spát. Zítra mám, na rozdíl od tebe, školu. Když jsme u toho. Budu pro tebe mít další úkoly," pomalu couvala z jeho pokoje. Nervozita z jeho vyznání ji neopouštěla. Stále z něho měla mravenčení z břiše. Obzvlášť když byl skoro nahý a jeho tělo bylo tak hezky pevné a šlachovité a... A celkově vypadal jako lahodný čokoládový panáček. Smlsla by ho jako dezertík.

„Ach," hlasitě vzdychla a naklonila hlavu na stranu s pohledem upřeným na Calvina.

„Vzdychla jsi a koukala jsi při tom na mě?" zasmál se.

„Ehm... co?" neuvědomila si to. Calvin vstal a šel pomalu k ní. Ty tepláky měl zatraceně nízko a tělo si asi vymazal olejíčkem pro děti, protože se mu lesklo jako boxerům v ringu.

„Ale jo... řekla jsi ach," stál už úplně u ní. Jednou rukou se opřel o zavřené dveře a druhou jí položil na bok. To místo tak podivně pálilo. Doslova hořelo. „Na co jsi myslela?"

„Calvine, od kdy se z tebe stal takový svůdník," přimhouřila na něj oči.

„Má to na tebe vliv?" hlas dal do hluboké úrovně. Palcem ji hladil po kůži, která vykukovala z jejího krátkého trička.

„Do prdele s tebou," zavrčela. Celým tělem jí procházela jeho vůně. V podbříšku měla snad nafetované motýly. V hlavě zmatek, srdce si asi pořádně loklo redbullu a tam dole ji tlačil uzlík drásající její nervy.

„Mám to brát jako ano?" rozšířil rty do tak ozbrojujícího úsměvu, že se jí z toho podlomily nohy. Místo odpovědi se na něj Ellise vrhla. Silně ho držela kolem krku a začala ho vášnivě líbat. Tuhle Calvinovu stránku ještě neznala a popravdě musela říct, že to ten bastard uměl. Podlehla mu skoro okamžitě. Calvin ji natlačil na dveře a mačkal se na ni tělo na tělo. Zajel ji rukama pod tričko a jel výš po tom roztřeseném těle. Chvěla se od konečku prstů do každičkého koutu těla. Nikdo neuměl líbat tak, jako Calvin. Jeho polibky měly duši a doteky srdce. Bylo to něco nádherného.

Zajel jí jazykem do pusy a přitiskl se k ní boky. Jeho touha ji tlačila do břicha. Líbal ji na krku a ona zaklonila hlavu. Zavřela oči a zaryla mu nehty do kůže. Toužila po něm možná až moc. Ten uzlík plný nervu se zvětšoval a ona věděla, že pokud s tím něco neudělá, nevydrží to. Potřebovala to víc než vzduch. Zatlačila ho dozadu k posteli a on ji poslechl.

„Děcka, jsem doma a mám pizzu," zavolal zezdola Jack. Ellise se od Calvina rychle odtrhla a s uvědoměním se na něj koukala. I on na ni. Obou se prudce zvedaly hrudníky a následně klesaly.

„To-to-to tohle se nestalo," ukázala výhružně na něj a nenápadně vyšla z jeho pokoje a zapadla do svého. Opřela se o dveře čelem a mlátila do nich hlavou. „Ty jsi blbá, blbá, blbá."