Černobílý svět ✔️

32.

Ellise se musela pochlubit Calvinovi s přijetím. V noci se nenápadně vyplížila z bytu jen v šortkách na spaní a v tílku. Velmi potichu zavřela dveře a šla ke Calvinovi. Se skousnutým retem zaklepala. Držela v ruce přijímací dopis a pohupovala se nervózně na bosých nohou. Dlouho nikdo neotevíral, až to chtěla vzdát. Zřejmě spal, ale když se dveře otevřely a Calvinova ospalá hlava vykoukla ze dveří, musela se radostně usmát.

„Vy bílí snad nespíte?“ mžoural si oči.

„Spíme, ale chci ti něco ukázat,“ natáhla k němu dopis. Ani jí nevadilo, že ji nevzali na její vysněnou universitu. Byla ráda, že ji vzali aspoň někam. Koukala, jak si Calvin počítá lejstro.

„No, to gratuluju,“ usmál se a otevřel dveře dokořán. V tu chvíli mohla vidět jeho pyžamo, které tvořily jen boxerky. Hlasitě a těžce polkla, když sjela jeho vymakané tělo.

„Odcházím,“ vyhrkla a otočila se.

„Počkej,“ předběhl ji a zatarasil jí cestu. „Oblíknu se, pokud ti to vadí. Nebo svlíknu, jestli chceš,“ pozvedl jeden koutek.

„Calvine,“ bouchla mu do silné, mohutné, sexy a přitažlivé hrudi. „Mezi námi k ničemu nedojde. Já mám totiž plán a ten nezahrnuje nás dva,“ odstupovala od něho, ale on jí šel blíž.

„Proč?“

„Protože, i když cítím, že se mezi námi něco děje a je tam jistá chemie, je to jen přitažlivost. Vzájemný chtíč a touha. Ne láska a já jsem si řekla, že chci být chvilku sama,“ řekla na rovinu.

„Takže ty ke mně nic necítíš?“

„Krom toho, že jsi přitažlivý nic,“ zalhala. Moc dobře věděla, že pokud by s Calvinem byla déle a pokračovali by ve svém randění a provokacích, zamilovala by se do něj, ale v tom byl ten problém. Nechtěla nikoho milovat, aspoň ne teď. Potřebovala vyrůst a dát si do pořádku svůj život.

„Ani, když se tě dotknu taky,“ natáhnul k ní ruku. Dotkl se jejího břicha, těsně pod pupíkem. Jen polštářky prstů jí přejel po bílé kůži, na niž se skoro okamžitě objevila husina. „Ani, když ti budu tak blízko, že uslyším tlukot tvého srdce,“ přejel rukou na její záda a přiblížil se k ní natěsno. Jeho hlas byl hluboký a neskutečně sexy. Ellise zatajila dech a zavřela oči. „Nevěřím tomu, že mě nechceš,“ promluvil blízko jejich rtů. Pak jí jednoduše políbil. Jeho polibky byly jiné než ty Lukovo. On jí líbal, jako by i chtěl sežrat... kupodivu se jí to líbilo. Podvolila se mu a vpustila jeho jazyk do své pusy. Bylo to, jako by se bílá čokoláda vlévala do tmavé. V hlavě jí zněly myšlenky. Křičela sama na sebe, aby toho nechala, že měla nějaký plán a on jí to kazí. „Řekni, že mě chceš, Ellise,“ zachraptěl. „Řekni to,“ naléhal.

„Chci tě,“ vyšlo z ní. Ještě na chvilku zapochybovala, ale pak už se jím nechala ovládnout. Chytil jí pod zadkem a nesl si jí do svého bytu, ale nastal problém. Dveře byly zavřené. Přestal jí líbat a položil ji na zem. Nechápávě koukala, co se děje.

„Do prdele!“ zaklel a zajel si prsty do vlasů. „Tohle je snad zlej sen. Vždycky, když jsem s tebou, stane se něco hroznýho.“

„Takže za to můžu já! Rozmyslela jsem si to, už tě nechci,“ založila si ruce na prsou, zvedla nosánek a otočila se k němu zády. Při odchodu kroutila zadečkem, což upoutalo Calvinovu pozornost.