16

2.5K 87 0
                                    

"Ale notak," zakvičel Kuba, když mu v kapse začal zvonit telefon.

"Nojo, máš si vypínat zvonění, jako já," odpověděla jsem a zkontrolovala jsem telefon, kde byla spousta zmeškaných hovorů od holek.

"Stojí dole přede dveřma, všichni," zamumlal a šel jim otevřít dveře od bytovky.

"Konec soukromí, část druhá," pokrčila jsem rameny, když se Kuba vrátil ke mně.

"Bohužel," ušklíbl se a věnoval mi další polibek.

"Notak, trochu se klikněte, když už jsme tady," řekla Zuzka s úsměvem.

"Proč jste nešli do klubu?" zeptala jsem se.

"Proč jste se vytratili?" vykulila oči Hanka.

"Zítra ráno máme posilovnu a nechtěla jsem to přehnat jako včera," odpověděla jsem.

"Nelži, Domi," řekla Miška.

"To je pravda, fakt jdeme na osm za Alešem," hájil mě Kuba.

"No jasně," zamumala Zuzka.

"Zahrajeme si nějakou hru," začal André.

"Mám jenom tu blbou věž," odpověděl Kuba.

"Myslíš ty kostky?" zeptala jsem se.

"Přesně ty," zakroutil hlavou.

"Tak to ne, to mi nejde, na to jsem úplně levá," řekla jsem.

"Tak jdeme hrát," zazubil se André, když došel s krabicí.

"Ale notak," namítl Kuba.

"Hele, nemrčte a radši doneste panáky pro ty, kdo to zkazí," řekla Hanka.

"Rozkaz, šéfová," usmál se Kuba a šel do baru, odkud donesl litrovku Jacka.

"A až nám dojde, budeme hrát o oblečení," zasmál se André.

Po deseti hrách byla značná část láhve pryč a zbývalo už jen pár panáků.

Já mezitím začínala vidět trochu rozmazaně.

"Taak a je to pryč," pousmál se André, když dopil zbytek ze dna flašky.

"Takže teď o to oblečení, jo?" usmála se Hanka.

"Ale to není fér, když já jsem třeba hodně znevýhodněná," zamumlala jsem.

"Měla ses víc snažit, Domi," špitl Kuba a přitáhl si mě k sobě blíž.

Po pěti hrách byli pánové bez triček, Hanka taky a já seděla jen ve spodním prádle.

"Asi to radši ukončíme," naznala Zuzka, když se mi to při šesté hře hodně houpalo.

Nějakým zázrakem jsem kostku vytáhla a umístila nahoru.

Kubovi za mnou už to ale letělo na zem, sotva se toho dotkl.

"To není fér," zamumlal.

"Ale je, kalhoty dolů," řekla Hanka.

"Fajn," odpověděl a do minuty vedle mě seděl jen v boxerkách.

"Ale souhlasím, měli bychom končit, víc vidět nepotřebujeme, Kubo," naznal André.

"Haha," zamumlal Kuba a začal se oblíkat.

"Hele, Domi? Nechceš tady přespat, že bych já přespal dole u holek? Aby jsi je ráno nebudila a Kuba nebudil mě," začal André.

"Pokud to holkám nebude vadit," řekla jsem.

"Ne, v pohodě," usmála se Hanka.

"Akorát si zajdu pro věci na cvičení," odpověděla jsem a šla jsem si do bytu pro tašku se sportovním oblečením a botama.

"Tak my jdem pokračovat, dobrou," usmál se André, když odcházel s kartáčkem na zuby v ruce.

"A neobraťte mi byt vzhůru nohama," řekla jsem.

"Neboj, Domi," usmála se Zuzka a už zmizeli ve výtahu.

"Já asi za chvilku usnu," zamumlala jsem.

"To nevadí," usmál se Kuba a políbil mě do vlasů.

"Díky za všechno," špitla jsem, když jsem cítila, jak mě přenáší do postele.

"V pohodě, pokud jsi unavená, klidně spi," řekl.

"Mám tě ráda, Kubí," zamumlala jsem a už jsem vytuhla, jak špalek.

bride's squad // vrana Where stories live. Discover now