34. Kapitola

2.2K 159 18
                                    

Další dlouhou chvíli jsme jen mlčky leželi. Luci si očividně užíval přítomnost mého těla tak blízko jeho vlastního. Pak ale začaly na povrch vyplouvat další otázky.

„Kdo vůbec byl ten démon, co si s tebou vyměnil tělo? Byl ti tak -"

„Podobný?" doplnil mě Luci. Překvapeně jsem na něho pohlédla a přikývla hlavou. Netrpělivě jsem čekala na jeho odpověď.

„To proto, že to je můj otec," odpověděl mi. Šokovalo mě to. Proč by se ho zmocňoval jeho vlastní otec?

„Než budu pokračovat dál, trochu ti popíšu můj svět, aby si věděla, jak funguje a dávalo ti to smysl," řekl mi. Já rychle přikývla hlavou. Tohle mě zajímalo. O žádném z dalších světů jsem nic nevěděla a zajímala mě každá maličkost.

„Můj svět je velmi odlišný od toho tvého. Také máme vesmír, ale nemáme planety a slunce. Celý vesmír obývají obrovští tvorové, kteří si volně plují prostorem. Můžou být i tak velcí, jak vaše planety ve vesmíru. Uvnitř nich se pak rodí a žijí démoni. Každý z tvorů má uvnitř sebe určitou rasu démonů a celé to společenství uvnitř každého z nich funguje téměř jako království," vysvětloval a přitom sledoval, jestli ho stíhám. Já naprosto hltala každou novou informaci.

„Můj otec je králem uvnitř jednoho z těchto obřích tvorů. Toho, ve kterém si byla i ty. Já jsem jeho prvorozený syn, takže podle zákonů démonů mám převzít trůn... Což není něco, co bych chtěl udělat. Nesouhlasím s tím, jak démoni fungují a co dělají a z toho důvodu jsem před mnoha lety z pekla utekl a přišel jsem na Zemi, společně s Xareesh a Akirusem, kteří s peklem také nechtěli mít nic společného. Pochopitelně se to otci nelíbilo, ale věděl jsem, že za mnou na Zemi nepůjde. Myslel jsem si, že se po těch tisících letech s tím už smířil. Když nás všechny teleportovali z jednání do pekla, pochopitelně jsem šel okamžitě za ním, abych věděl, jaká je situace a co se plánuje dělat i s ostatními tvory a hlavně s draky. Přivítal mě s otevřenou náručí a mě to nepřišlo nijak divný. Mělo mě napadnout, že už ví, že jsem povznesený a že mě bude chtít. Neměl jsem tušení, že plánuje převzít mé tělo násilím a že s ním chce vládnout a kvůli tomu jsem si ani nedával pozor," vyprávěl dál. Dal si malou pauzu, jak na to všechno znovu vzpomínal. Pak se usmál.

„Co už ale nevěděl bylo, že je v blízkosti dráček, kterému v žilách proudí má krev. Nebýt toho, tak bych se z té situace asi jen tak nedostal," řekl mi a hrdě se na mě díval. Já ale moc nechápala, jak ho vlastně ta krev zachránila.

„Jak to, že tě to zachránilo?" zeptala jsem se zvědavě. Všimla jsem si, jak se zamyslel, aby mi to mohl co nejlépe vysvětlit.

„Ty krvavé symboly, co si našla na mé hrudi, ty slouží jako brány, aby duše mohla ven z těla, nebo do něho. Záleží ale, čí krví jsou nakreslené a protože byly nakreslené krví mého otce, mohl si prohodit duše mezi našimi těly a má duše z jeho těla už nemohla ven. Tím, že jsi ten symbol překreslila svou krví, ve které koluje má vlastní krev, tak si otevřela bránu pro mou duši a ta mohla ven z těla. Do vlastního těla se už vrátit mohla nehledě na symbol. Takže si mě osvobodila," vysvětlil. Já z toho moc nepochopila. Odnesla jsem si jen to, že se jeho duše díky mé krvi mohla dostat ven z těla jeho otce. I to mi stačilo, abych na sebe byla hrdá.

„A teď už tě nechá být?"

„Dokud se nevrátím do pekla tak ano," odpověděl mi s jistotou.

Byla jsem i ráda, že jsem se dozvěděla něco z Luciho života. Vlastně jsem o něm skoro nic nevěděla a byla jsem vděčná, za každou informaci o něm. Taky mi bylo jasné, že se do pekla asi už jen tak nepodívám.

„A jak to dopadlo s tou čarodějí radou?" zeptala jsem se na další otázku v řadě.

„Nemám tušení. Nakonec jsem z otce nic nedostal a navíc po tom, co si radě dala jasně najevo, že hodláš mít život ve vlastních rukou, tak už ani nejsou mojí starostí, takže mě ani nijak nezajímalo, jak vlastně zrovna oni dopadnou." odpověděl mi. Já se zasmála nad vzpomínkami k mému výroku na tom jednání. Luci se spokojeně usmál.

„Byla jsi tam naprosto skvělá Aerwyn... Hrozně moc jsem tě podcenil. Za to se ti omlouvám... Kdybych ti víc věřil, ušetřil bych si spoustu starostí," přiznal mi. Zazářila jsem. Udělalo mi to radost. Moc často mě za něco nechválil. Samozřejmě o mě měl zájem a dával mi to sakra najevo, ale tohle se zdálo být tak upřímné. Zahřálo mě to u srdce.

„Ani nemáš tušení, čeho všeho jsem schopná Luci!" pokračovala jsem sebechválou. Luci se zasmál.

„Už se nemůžu dočkat, čím vším mě ještě překvapíš," řekl mi. Nemohla jsem si pomoct, ale znělo mi to trochu sarkasticky. Zvedla jsem hlavu a podezíravě jsem se na něho podívala.

„Můžu tě překvapit klidně hned teď," upozornila jsem ho varovně. Jeho oči zazářily. Zaujala jsem ho.

„Tak se předveď," vyzval mě a velmi zvědavě čekal, co se bude dít. Přesunula jsem hlavu zpátky k jeho hrudi. Byla jsem jen pár centimetrů od rány, kterou jsem mu dřív způsobila. Otevřela jsem ústa a ránu smyslně olízla. Uslyšela jsem ho zavzdychat a ucítila, jak se jeho srdce okamžitě rozbušilo.

„Co to děláš?" zeptal se naprosto omámen. Slyšela jsem chtíč a odevzdanost v jeho hlase. Ještě párkrát jsem svou akci zopakovala. Jeho objetí sílilo a jeho tělo se napínalo. Po třetím olíznutí jsem hlavu znovu odtáhla. Podíval se na mě, překvapený z mého náhlého přerušení. Poplácala jsem ho po místě, kde se ještě před chvilkou nacházela rána.

„Kůže jako nová," pochválila jsem se.

„Ty... umíš léčit?" zeptal se velmi překvapeně. Hrdě jsem přikývla.

„Ale jen slinama," dodala jsem. Chvíli mě mlčky sledoval. Viděla jsem, jak se mu v hlavě rodí nový plán.

„Myslím, že mám v puse aft," řekl a ukázal si na pusu. Začala jsem se mu smát. Takhle jednoduchý jsem mu to teda dělat nehodlala.

„A jak je tohle možný? Neříkal si, že ti můžou ublížit jen draci? Pak si aft způsobit nemůžeš ne?" škádlila jsem ho.

„Nejspíš mám dračí zuby," pokračoval v tom. I tímhle mě rozesmál. Vysunula jsem se na posteli do výšky jeho hlavy. Hlavu jsem přisunula k jeho, na vzdálenost jen pár centimetrů. Cítila jsem jeho chtíč a netrpělivost. Kdykoliv se ale přisunul blíž, aby mě políbil, tak se já oddálila. Užívala jsem si tohle dráždění.

Démonův drak ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat