Skryta pod kápí

Loď

O pár dní později jsme dorazili do přístavu Keallen.
Procházeli jsem rušnými ulicemi. Až na malé úzké uličky nebylo jediné místo, kde by bylo zcela liduprázdno. Děti bezstarostně pobíhaly sem a tam, hrály si a neustále se pletly pod nohy. Několikrát jsem o nějaké dítě málem zakopla, když se mi připletlo do cesty. Ženy a muži nakupovali, vykonávali své povinnosti, někam spěchali, div že někoho nesrazili, nebo se jen tak procházeli a povídali si o všem možném.
Nevěděla jsem, jestli to tu takhle vypadlo vždycky, nebo je to jenom vyjímečně kvůli nějaké události či něčemu takovému. Ale ani jsem něměla pražádnou chuť to zjišťovat.
Prodrali jsme se městem až k molům, kde kotvily obchodní, nákladní a rybářské lodě, ale i malé čluny a plachetnice. Vzduch kolem byl prosycen mořskou solí.
Následovala jsem elfy a pozorně jsem si prohlížela každou loď, kolem které jsme prošli. U několika z nich pobíhala skupina lidí a přenášela na loď nějaké bedny ať už plné ovoce, koření, látek, keramiky, porcelánu, či čehokoliv jiného. Chystali se k vyplutí. Za pár hodin měl nastat příliv.
Narozdíl od středu města tu byl větší klid. Nebylo tu ticho. To ani zdaleka ne. Kapitáni lodí udělovali své posádce rozkazy, racci křičeli nad našimi hlavami, malé mořské vlny se rozbíjely o kůly mol, ale přesto tu byl jakýsi klid.
Vměstnala jsem se mezi Sharrowa a Araell. ,,Tak, která loď je naše?" zeptala jsem se jich.
Sharrow bezeslova ukázal na galeonu o několik desítek metrů dál.
,,Paráda. A jak se tam dostaneme? Mám takový pocit, že nejsme na seznamu hostů," rýpla jsem si, ale v hlavě už jsem spřádala plán.
Sharrow mykl rameny. „Vplížíme se tam."
Došli jsme ke galeoně, na kterou jsme se podle Sharrowa hodlali vplížit.  Sharrow se opřel o nebesky modrou stěnu domu naproti. Já s Araell jsme následovaly jeho příkladu a tak jako on jsme se vedle něj opřely o stěnu domu.
Pozorovala jsem dění kolem.
Čtyři zhruba třicetiletí muži právě tlačili velkou dřevěnou bednu po rampě na palubu galeony. Po palubě sem a tam přecházel robustní muž středního věku s do zrzava hnědým plnovousem, a na ostatní pokřikoval rozkazy. Přes celou jeho levou tvář se táhla dlouhá vybledlá jizva, která mu dodávala na respektu. Na sobě měl tmavě modrý žaket a dvourohý klobouk stejné barvy, u pasu mu visela dlouhá šavle.
,,Nevím, jak vy," prohodila jsem směrem ke svým společníkům, aniž bych z kapitána lodi spustila oči, ,,ale já teď nějak nemám chuť být černým pasažérem. Není to nic příjemného. Ale to vy stejně víte." Sharrow mě probodl pohledem. ,,Máš snad lepší nápad?" Hodila jsem po něm pohledem, pak jsem se odpíchla od zdi a otočila jsem se k nim čelem.
Sharrow s Araell se na chvíli setkali pohledy a pak oči upřeli zase na mě. Vysmekla jsem obhroublou poklonu a s tichým „Výsosti" jsem se vydala ke galeoně.
Vyhnula jsem se dalším mužům táhnoucím nějakou už jen od pohledu pěkně těžkou bednu a vydala jsem se po rampě na palubu lodi.
Jakmile mě kapitán spatřil, zamračil se a rázným krokem se ke mně vydal.
„Kdo jsi a co pohledáváš na mé lodi?" téměř na mě vyštěkl, když ke mně došel. ,,Jsem jen pouhý pocestný, který by byl opravdu rád, kdyby se na tvé lodi našlo místo pro mě a mé dva společníky. Samozřejmě bychom ti za tvé služby dobře zaplatili, nebo - pokud by ti to bylo milejší - bychom si to mohli odpracovat. To je pouze na tobě."
Kapitán si mě prohlédl od hlavy k patě. A pak své oči zabodl do místa, kde tušil ty mé. „A proč bych měl tebe a tvé společníky přijmout na svou loď?"
Pokrčila jsem rameny. Mohla jsem říct, že bychom se sem dostali tak jako tak. Mohla jsem si vymyslet spoustu důvodů, proč by nás měl vzít na svou loď, nebo jsem mu mohla i pohrozit, ale místo toho jsem mlčela a čekala na jeho verdikt.
„Dobrá tedy," řekl po chvíli. „Můžete nastoupit na mou loď." Kývla jsem a vydala jsem se z lodi zpátky k elfům.
„Takže?" zeptala se mě Araell hned, jakmile jsem k nim došla. „Je živá a chodí po svých, takže se zdá, že to dopadlo celkem dobře," rýpl si Sharrow. Ostře jsem se na něj podívala.
„Pojďte," řekla jsem jen, otočila jsem se na podpatku a ani jsem se neohlédla, jestli mě následují.