18. Část

14.8K 998 27
                                    

Doufám, že po tomto dílu mě nebudete chtít zabít:DD:)

--

( Pohled Nathalie - Před třemi dny ) 

Seděla jsem na gauči a netrpělivě čekala na Harryho, než přijde. Vážně, jak dlouho může trvat zaseknutí v obchodě? Na motelové televizi dávali nějaké programy, které má snad každá kabelovka. BBC News,BBC music a snad polovina programů začínala BBC... Vsadila bych se, že to je nějaký britský motel, protože BBC je v Británii. Začalo mi kručet v břiše a tak jsem si vzala zbylé peníze, které leželi na stole a vyšla z pokoje. Cestou na pokoj, jsem uviděla automat, ve kterém měli nějaké ty sušenky. Tak jsem tam šla.

Hodila jsem tam dolar, zmáčkla F9 a čekala než vypadne tyčinka twix. Během chvíle jsem uslyšela rachot nějakých centů, které mi automat vrátil. Ze zdola jsem si vzala tyčinku a vracela jsem se na pokoj.

Posadila jsem se zpátky na gauč a jedla jsem jednu z tyčinek. Když v tom jsem uslyšela menší hluk, myslela jsem že to je z televize, ale nebylo. Znělo to jako šustění. Ihned jsem vyndala telefon a psala Harrymu,zprávy na kik. ,,H-halo?" Řekla jsem a otočila se. Je možný, že se mi to zdálo a tak jsem to ignorovala. I když, měla jsem divný pocit, který během chvíle ustoupil.

Mohlo uběhnout deset minut a já žila s tím, že to bylo v televizi.  Když jsem, ale uslyšela bzučení telefonu usmála, jsem se. Protože jsem si myslela, že mi napsal Harry.  Ale nenapsal, nenapsal mi nikdo. 

,,Harry?" Zvedla jsem se z gauče a otočila se. Ale Harryho hlas mi neodpověděl, nevím čí hlas to byl nebylo to poznat. ,,Ne." Do obýváku přišla nějaká osoba, která na sobě měla černou mikinu a černé džíny dokonce i kuklu. Podle postavy, bych usoudila, že to byl muž, ale nebyla jsem si jistá. Začala jsem hluboce dýchat a popadla polštář. ,,X, těší mě Nathalie." Podíval se na mě a skřížil ruce na ramena. ,,Vypadni." Držela jsem křečovitě polštář a ta osoba se jen zasmála.

,,Nehodlám ti ubližovat, možná. Pokuď dodržíš moje pravidla." Řekl mi a já po něm hodila polštář. ,,Vypadni!" Řekla jsem víc nahlas a on se zase zasmál. Jen tak tam stál a opřel se o zeď. ,,Počkám, než se uklidníš, ale dělej než přijde." Zasmál se a sebral polštář. Jen tak jsme tam stáli a já se na něj dívala a vydýchávala jsem to.

,,Co, chceš? Zabít mě? Fajn, tak to udělej." Zařvala jsem a on zakroutil hlavou a začal se procházet sem a tam. ,,Ne, nechci tě zabít. Udělám s tebou to co Amy, ta je mimochodem živá." Vysvětloval a já udělala krok zpátky a když zmínil Amy začala jsem poslouchat. ,,Ty jsi ji ne-nezabil?" Vykoktala jsem a on zakroutil hlavou. ,,Ne, ale ten blbeček si to očividně myslí. To samé, udělám s tebou. Odvezu tě domu, k tobě. Žádné podmínky, jen to, že si změníš číslo a zapomeneš na zeleno očka." 

,,Ne." Skočila jsem mu do řeči a dívala se na něj. ,,Nathalie, mysli. Ten idiot, si nezaslouží nic z toho co má, ožral se. Dnes večer se ožral, kde myslíš, že je? Využívá tě, oba víme že si s tebou chce jen užít a poté měj se Nathalie." Ironicky se zasmál a něco hledal v telefonu. ,,Todle je Harry dneska." Ukázal na mě telefonem a mě to donutilo jít blíž. Byl tam Harry v baru, totálně červenej jak pije nějakou vodku. Nic jsem neříkala a pokrčila rameny. Už jsem možná vychladla ale pořád jsem se bála.

,,Mám už pro tebe sim kartu. A jestli mě neposlechneš, budeš sirotek, princezno." Šeptnul a já polkla. ,,Jde o todle, odvezu tě jenom domu a ty? Ty budeš dělat jako by jsi nikdy žádného Stylese neznala, nepřála jsis to náhodou? A domu se vrátit, můžeš protože já byl ten důvod, proč jste odjeli.. Je mi to líto, ale tudle cestu jste oba podnikli pro nic za nic." Řekl a pokrčil rameny. A měl pravdu, Harryho bych opravdu nejradši neznala. 

Kik messenger [Harry Styles]Kde žijí příběhy. Začni objevovat