You Are The Best Pain

8. Kapitola

,, Ne, díky. Mám svoje," odpověděl mi Bakugo s podezřelým klidem v hlase.
Do šálku jsem položil pytlík s čajem a zalil ho vroucí vodou. Samozřejmě mi tam pytlíček jako vždy spadl. Jen jsem si povzdechl, vzal šálek do rukou a šel si sednout zpět k Bakugovi.

,, Předpokládám, že jsi mu to ještě neřekl, co?" prohodil jsem.
Bakugovou odpovědí bylo záporné potřesení hlavy.
,, Co ty?"
Já jsem odpověděl stejně jako on. Poté jsem z kapsy znovu vytáhl svůj lístek a pečlivě si ho prohlédl.
,, Tak to vypadá, že si konečně rozumíme, huh?" ušklíbl se.
Já se na něj usmál a přikývl. Poté jsem vstal, vzal se čaj, rozloučil se a vrátil se do svého pokoje.

Sedl jsem si na postel, čaj odložil na noční stolek a upřel svůj zrak na telefon. Zběsile na něm blikalo zelené světýlko. Rozsvítil jsem ho a spatřil SMS mezi novými oznámeními.

Kirishima: Vadilo by ti, kdybych se po škole stavil?

Co tak po mně mohl chtít? Proč mi to neřekl, když tu byl posledně?

Kaminari: Co potřebuješ?

Kirishima: Nemůžeme si to říct až se uvidíme? Prosím?

Kaminari: No.. Dobrá, vlastně proč ne 🙂

S podezíravým výrazem v obličeji jsem telefon zhasl a zavřel oči. Tentokrát jsem nechtěl spát, jen odpočívat, abych do příchodu Kirishimy neodpadl.