28. Kapitola

441 35 38
                                    

Odemkl jsem dveře a hned mi do očí vpadl klasický, Japonský styl. Styl, který jsem tak moc nenáviděl.
Jak v tomhle může bejt?
Otevřel jsem dveře na jeho balkón a vykoukl na balkón druhý. Myslel jsem si, že to bude pohodička, jenomže balkóny od sebe byly dále, než jsem si myslel.
Tak tady umřu. Jenže jak už jsem říkal. Umřel bych pro tebe!
Vylezl jsem na zábradlí a napřímil se. Klepal jsem se jako osika, ale co už. Odrazil jsem se, co nejsilněji jsem uměl a skočil.

Celý můj život mi přeletěl před očima. Takový strach ze smrti jsem snad nikdy neměl. Ani, když na nás útočili záporáci. Podíval jsem se před sebe a něco mi došlo.
Já tam nedoletím.

Začal jsem svého kroku okamžitě litovat.
Prosím ne! Ne, ne, ne! Nechci umřít! Ještě ne!
Zavřel jsem oči a připravoval se na jistou smrt. Cítil jsem, jak tvrdě a bolestivě dopadávám. Bylo to ale zvláštní. Čekal jsem, že dopadnu až za pár vteřin. Ne teď. Bojácně jsem otevřel oči a spatřil velký květináč se suchým kaktusem.
Od kdy mají v nebi kaktusy? Nebo snad v pekle? Nezemřely by tam horkem?

Pokusil jsem se oči otevřít více a zaostřit. Tvůj balkón. Byl to tvůj balkón! Já to dokázal! Přežil jsem!
Vyskočil jsem ze země. Sice mě lehce bolelo rameno po nárazu, jenže bolest okamžitě přelil nával radosti. Vyskočil jsem na nohy a začal poskakovat na místě.
Já žiju! Žiju, žiju, žiju! Bože, já bych se tímhle mohl živit! Vždycky jsem věděl, že jednou budu akrobat! Sero by na mně byl pyšne- A jo vlastně, Sero!
Podíval jsem se přes sklo, jenomže jsi měl zatažené závěsy. Dveře jsem proto opatrně otevřel a závěsy jsem odsunul. Okamžitě jsem ztratil řeč a jediné, co jsem udělal, bylo vyvalení očí.
,, H- Hanto..." špitl jsem.

Ležel jsi na zemi před dveřmi. Nehýbal ses. Od pusy ti tekla čerstvá, rudá krev na které plavaly zlaté lístečky.
,, Hanto!" křikl jsem a přiběhl k tobě.
Začal jsem na tebe křičet a lomcovat s tebou ze strany na stranu.
Nic. Neprobíral ses. Počal jsem neskutečně zmatkovat. Otočil jsem tě proto na záda a přiložil ti ucho k ustům a sledoval tvůj hrudník.
Díky bohu! Dýcháš!
Jenomže ti z pusy stále šly malinké kapky krve.
,, Sero!"
Netušil jsem, co mám dělat. Jakým jiným způsobem bych tě měl probudit?! Netušil jsem, co dělám, tak jsem ze zoufalství přiložil své rty na ty tvé. I přes nával krve.
,, Hanto Sero! Prosím! Prosím, neumírej! Miluju tě! Prosím!"

Zničehonic se ti počaly otevírat oči.
,, K- Kaminari?"
,, Hanto!" vykřikl jsem a přitulil si tě k sobě.
Mačkal jsem tě na sebe vší silou a na tvém rameni se objevovaly vzlyky štěstí.
,, Kaminari, co se-"
,, Denki! Říkej mi Denki!" přerušil jsem tě.
,, Co se stalo?" vyptával ses.
,, Nic, nic. Všechno už je dobrý! Určitě!" utěšoval jsem tě.
Vzal jsem tě za ruku a pomohl se ti posadit se na postel. Kapesníkem jsem ti otřel rty a po nich tě následně pohladil prstem.
,, Vysvětlíš mi to nějak?" nenechal ses odbít.
,, No, já to vlastně tak úplně nevím. Ale pamatuju si, že jsi mě políbil a-"
,, Promiň," přerušil jsi mě.
Já tě ale místo odpovědi políbil na čelo.
,, Kdybys mě třeba nechal domluvit.
Po tom, cos mě políbil jsi utekl. Nechápu proč. Nezlobím se. Naopak. Já to přesně takhle chtěl. Zaběhl jsi do pokoje a asi jsi... Dostal... Hanahaki. To kvůli... Kvůli mně?!" vyjekl jsem nevěřícně.
,, Kvůli komu asi?" odvětil jsi zahanbeně.

To... To já? Máš mě rád? O můj bože! Ano! Ano! Ano! Tohle je sen! Bože, miluju tě!

,, Hanto..." špitl jsem a políbil tě na rty.
,, Z- Za co to bylo?" nechápal jsi vykolejeně.
,, Vážně. Drž klapačku a nech mě domluvit, dobře?
Zkolaboval jsi před dveřmi a nešly otevřít. Tak jsem si od Todorokiho půjčil klíče a málem jsem se zabil na balkóně, ale jsem tady! A chci ti jen říct, že tě moc miluju!"
Řekl jsem to! Já to vážně řekl! Úžasnej pocit!

,, T- Ty... Vážně?!" vyjekl jsi nevěřícně.
,, Jo! Kvůli komu jsem měl asi Hanahaki? Kvůli komu jsem se tak trápil? Proč jsem tě asi políbil? To ti to opravdu nedošlo, Hanto? Ty seš vážně natvrdlý jelito! Jak to, že ti to nedošlo?" smál jsem se.
,, A jak to, že nedošlo tobě, že tě miluju já? Denki, dej mi pusu!" poručil jsi mi.
Já si vzal tvůj obličej do dlaní a znovu tě políbil.

Konečně. Konečně. Konečně. Miluješ mě a já miluju tebe! Všechno moje trápení... Ty tam! Hanto Sero, miluju tě. A vždycky budu. To se neboj. A víš co? Ta bolest za tohle všechno stála.

Miluju









The end!
Okay, doufám, že se vám příběh líbil
Pokud byste chtěli, abych napsala třeba další příběh nebo One- Shoty na nějaké shipy, nebo prostě na KamiSero, stačí napsat
Díky za podporu!❤️❤️❤️
See ya💝
Love ya >\\\<

You Are The Best Pain Where stories live. Discover now