I can not stop thinking about you. (FF Draco Malfoy)

Accio wand.

Po večeři jsem šla s Chloe do našeho pokoje protože bohužel začala večerka. Jako obvykle jsem se vykoupala s převlékla. Chloe byla docela unavená což mě překvapilo protože ona má většinou energie na rozdávaní.  Takže jsme si lehli a šli spát.

Po několika minutách převalování jsem se zvedla z postele. Zkontrolovala jsem Chloe zda spí a oblékla jsem si hábit. Vyšla jsem potichu z pokoje a nenápadně proklouzla ze Zmijozelské komnaty. 

Potřebovala jsem se projít a vyčistit si hlavu. Stále jsem musela myslet na Draca. Ten jeho úsměv byl tak jiný. Celkově bylo zvláštní že se usmíval. Smál se pouze se svojí partičkou když si z někoho stříleli ale nikdy ne takhle.. tak mile.

Procházela jsem se chodbami hradu, nikdo nikde. Což mi přišlo zvláštní kord když jsme měli posílenou ochranu ve škole. Rozhodla jsem se jít do Astronimocké věže. Přece jen tam je nejhezčí výhled a nikdo tak v tuhle večerní hodinu nebude.

Opřela jsem se o zábradlí a koukala do prázdné tmy. Mé vlasy vlály ve větru. Na chvilku jsem zavřela oči abych si vychutnala tuhle chvíli ticha a samoty. Možná vám to přijde divné ale docela často jsem byla ráda sama. Člověk má pak čas přemýšlet a vytřídit si myšlenky.

,,Co tu děláš?" Ozvalo se náhle za mnou. Chtěla jsem vyhánout hůlku ale leknutím mi spadla přes okraj dolů. Sakra. Pomyslela jsem si. Otočila jsem se a přede mnou stál pro mé překvapení Draco Malfoy. Bylo vidět že se mi chce smát protože jsem se ho lekla a kdybych tu hůlku nedej bože potřebovala tak mám smůlu, protože jsem nemehlo a v podstatě jsem si vyhodila hůlku z okna. 

,,Mohla bych se tě zeptat na totéž." řekla jsem lehce naštvaně. 

,,Koukám že kdyby tu na tebe někdo chtěl zaútočit tak si bez šance." zasmál se. Zamračila jsem se na něj. Spadla mi kvůli němu hůlka někam na nádvoří a ještě se mi směje.

,,No díky, ted si tu hůlku můžu jít najít a doufat že bude v celku." založila jsem si ruce na prsou. Prošla jsem kolem něj a šla po schodech dolů. 

,,Počkej!" zavolal na mě. ,,Pomůžu ti ji najít." pousmál se.

,,Ty mi chces pomoct?" koukla jsem se na něj nechápavě. ,,Já myslela že si moc hrdý na to asi si někomu pomáhal." dodalala jsem. Zřejmě jsem ho naštvala protože se zamračil.

,,Taky si tu hůlku mužeš jít najít sama, chtěl jsem ti jen pomoct, ale koukám že vy ubožáci o to nestojíte." odsekl mi. 

,,Co prosím? Takže já jsem ubožák?" zvedla jsem obočí v nechápavosti. ,,Hlavně že ty jsi bohatý ,rozmazlený, arogantní idiot!  Možná by ses měl vrátit k tý svý partičce aby tě tu se mnou kdo neviděl a nesrazilo ti to tu tvojí debilní reputaci!" vykřikla jsem na něj naštvaně. ,,Ted mě omluv jdu hledat svoji hůlku." dodala jsem mile abych ho ještě víc vykolejila.

,,Ty jedna šmejdko! Tohle si ke mě dovolovat nebudeš!" vykřikl a šel rázným krokem ke mě. Začala jsem rychle ustupovat ale jelikož jsem byla na schodech tak jsem omylem přišlápla svůj hábit a začala padat dolů po schodech. Draco měl docela vylekaný výraz a rychle mě chytl za ruku, přitáhl mě k sobě. Vylekaně jsem koukala a snažila jsem se vzpamatovat.

Když jsem si uvědomila že mě Draco celou tu dobu drží za ruku a kolem pasu začala jsem lehce panikařit. Podívala jsem se mu do očí a na moment se všechno zastavilo. Rychle jsem dýchala a srdce mi bušilo jako o závod.

,,Umm děkuju." zašeptala jsem. Popravdě nevím co by se stalo kdybych nepromluvila jako první. Zda by mě pustil nebo... nebudu o tom raději přemýšlet. 

,,V pořádku, jsi celá?" řekl a furt se mi díval do očí. Podlamovala se mi z něj kolena. Ty je oči, mohla bych se do nich dívat pořád. 

,,Asi jo, měla bych jít hledat tu hůlku.." dodala jsem a odtáhla se od něj. Pomalu jsem se otočila a snažila se uklidnit. 

,,Pomůžu ti." Dodal a doběhl za mnou. Šli jsme mlčky dolů na nádvoří. 

,,Accio hůlka" řekl Draco a moje hůlka mu přistála v ruce. Šla jsem k němu a chtěla si ji vzít ale on si zvedl ruku nad hlavu.

,,Dej mi jí!" řekla jsem a zamračila jsem se.

..Co za to?" ušklíbl se. Řekl to tak provokativním hlasem, jako by se se mnou snažil flirtovat.

,,Nic, dlužíš mi to za to že mi kvůli tobě spadla a že jsem málem spadla já." dodala jsem šla jsem k němu. Draco byl vyšší něž já a já na hůlku nedosáhla. Snažila jsem se stáhnout ruku dolů. Draco se začal smát a mě došlo že se tu po něm věším. Ustoupila jsem a nastavila ruku. 

,,Prosím" dodala jsem s úsměvěm. Draco mi začal hůlku podávat ale pak se otočil a začal utíkat. 

,,Hej!" vykřikla jsem a vyběhla za ním. Zmizel mi v útrobách chodeb. Šla jsem tmou a skoro nic jsem neviděla. Najednou mě někdo zatáhl do tmy mezi sloupy a zakryl mi ústa svojí rukou. Hrozně jsem se lekla takže jsem chvíli protestovala ale pak jsem poznali ty jeho oči. Draco dal ruku z mých úst a přiložil si prst ke svým rtům na náznak at jsem potichu.

Kolem nás procházeli bystrozoři co ten večer kontrolovali chodby zda se tu nikdo nepotlouká. Draco je pozoroval a ja jsem celou dobu koukala na něj. Byl na mě natisknutí a asi mu to nedocházelo. Ale mě ano, upřimně jsem se v tuhle chvíli rozpouštěla blahem. Celé tělo se mi třáslo. Draco mě celou tu dobu držel kolem pasu a druhou ruku měl opřenou o zed.

,,Už jsou pryč" zašeptal a podíval se mi do očí. Opět tu byla ta chvíle, cítila jsem jak mě to k němu táhle. Cítila jsem k němu takový chtíč a touhu ho políbit v tuto chvíli ale neudělala jsem. Draco se na mě pořád díval přičemž zvedl ruku a palcem mi lehce přejel po spodním rtu. Moje srdce bušilo jako o závod a ve chvíli kdy jsme myslela že mě políbí se odtáhl.

,,Už musím jít" řekl a otočil se. Koukala jsem mu na záda jak se ode mě vzdaluje a snažila se uklidnit můj dech i srdce. Hůlka! Zpanikařila jsem a nevěděla co mám dělat. Rychle jsem se za ním vydala ale on už tu nebyl. Vydala jsem se tedy do komnaty Zmijozelu a doufala že ho ještě zastihnu ale nikde po něm nebylo ani stopy. Šla jsem tedy do svého pokoje a lehla jsem si s tím že doufám že ho zítra zastihnu.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------