Give It the Fuck Up [SasuNaru, ItaDei - A/B/O] ✓

90. Začínáme!

- O čtrnáct dní později -

Sakura pospíchala co jí síly stačily přímo k Sasukemu domů. Nesla přímo úžasnou novinu a sama se chvěla nedočkavostí, až to všem čtyřem obyvatelům domu sdělí. Běžela přímo od Hokage, od které dostala přímý rozkaz, aby jim to pověděla.

˚•˚•˚

Sasuke s lehce zamračeným výrazem otevřel vchodové dveře, na které někdo zběsile silou bušil, že by pomalu vzburcoval celou vesnici. Byla neděle, půl osmé ráno, a on měl poslední dobou ve zvyku si v tento den aspoň trochu přispat. Moc se mu nechtělo od ještě rozespalého Naruta, kterého ten humbuk probudil taky.

,,Mají ho! Už ho vedou sem!" vyhrkla nadšeně Sakura, jen co mladý Uchiha vystrčil ze dveří rozcuchanou hlavu.

V tu ránu dostal Sasukeho obličej zcela jiný výraz. Z naštvaného a rozespalého se proměnil v překvapený, nevěřícný a radostný. Zabouchnul Sakuře dveře přímo před nosem a hnal se zběsile do ložnice.

,,Čekala jsem, že mě pozveš aspoň dál, když už se sem ženu jako idiot," povzdechla si lehce zaraženě Sakura a pak s odfrknutím zmizela znovu za Hokage.

˚•˚•˚

,,Vstávej, Usuratonkachi!" rozrazil Sasuke dveře ložnice, ,,Mají ho! Vedou Orochimara do Listové!"

Do Naruta jakoby vjel blesk. Vyskočil z postele a rovnou se začal shánět po svém oblečení, do kterého se spěšně soukal.

Sasuke šel mezitím probudit Itachiho a poté Deidaru, aby se mohli vydat všichni společně za Hokage.

˚•˚•˚

,,Do tří hodin by tu měli být jednotky, které Orochimara přivedou," přikývla Hokage hlavou a pozorně sledovala několik ninjů v místnosti.

,,A co bude potom?" zajímala se Sakura a prokřupla si klouby na rukách s opravdu nepříjemným zábleskem v zelených očí.

,,Pak začneme," pousmála se lehce škodolibě Hokage a upřela pohled na Kakashiho s Jiraiyou.

,,Dva ninjové, kteří jsou momentálně za svoje protiprávní činy odsouzeni na smrt jsou již připraveni k tomu, abyste je použili k provedení Edo Tensei. Zkumavky s DNA Minata Namikazeho a Kushiny Uzumaki za pár minut přinese Shizune."

Šedovlasý a bělovlasý ninja přikývli.

,,Provedeme to na odlehlé mýtině za Konohou, kde budeme mít klid," řekla a postavila se za stolem.

Založila ruce na bujných prsou a tentokrát její pohled směřoval na Naruta, kterému oči jiskřily očekáváním a nadějí, ale zároveň i velkými obavami a nejistotou.

,,Ty musíš být hlavně teď v klidu a nestresovat se. Vím, že se to lehko říká, když za několik hodin zemřeš, ale všichni věříme, že se vrátíš." pousmála se na něj povzbudivě.

Naruto přikývnul a cítil, jak ho Sasuke jemně rukou objal kolem pasu. Pousmál se.

,,Pak tu nastává další věc. Jak Orochimara zabijeme? Mám pro všechny případy obstaranou smrtící in-"

,,Obstará to Kurama," skočil jí do řeči pevně Naruto.

Upřely se na něj překvapené pohledy a on se rozpačitě usmál.

,,Slíbil jsem mu to," pokrčil rameny.

,,Slíbil?" vydechl překvapeně Kakashi.

,,Jo... Když jsem se s ním snažil víc bavit a trochu mu ulehčit, jediné, o co mě požádal bylo, že toho hajzla chce roztrhat zaživa," ušklíbnul se Naruto, ,,A já nemám jediný důvod, proč mu tenhle úkol nesvěřit,"

,,Výborně, tak to bychom měli... Až zemřeš," podívaly se na něj opět upřeně hnědé oříškové oči, ,,My se Sakurou a Shizune obstaráme odstranění Orochimarova plodu z tvého těla a Kyuubi se postará o odstranění tvojí značky... Pak už zbývá se jenom vrátit k nám a mělo by být všechno v pořádku až do tebe Kushina s Minatem opět Kyuubiho zapečetí."

˚•˚•˚

Naruto byl od chvíle, co opustili Hokageho kancelář nervózní a celý roztěkaný. Sasuke, Itachi a Deidara na tom nebyli o nic lépe, i když v momentálním těžkém plánu zastávali pouze minimální roli.

Za pár hodin se měli sejít na mýtině, kde se o všem rozhodne.

Blonďáček si vlastně ještě ani pořádně neuvědomil, že to bude vlastně poprvé, co se uvidí s matkou a otcem, to prozatím šlo všechno mimo něj. Víc se stresoval z toho, aby Orochimarovi hlavu neukousnul sám.

˚•˚•˚

Čtveřice ninjů seděla v nepříjemné tichosti v obývacím pokoji a každý se zabýval svými vlastními myšlenkami, aniž by nějak obtěžoval ostatní.

Naruto si nervózně prokousával spodní ret a ruce se mu nepatrně chvěly. Pociťoval třas v celém těle a poměrně silně cítil, jak i Kurama začíná být velmi nedočkavý. Bouchání ocasů do mříží v jeho vězení slyšel v uších.

,Brzo Kuramo... Už brzo,'

Sasuke hleděl zamračeně před sebe. Snažil se nedávat najevo, jak moc nervózní začíná být a netušil, jak bude snášet to, až Naruto bude před jeho zraky umírat. Nedovedl si to vůbec představit a chvíli si pohrával s myšlenkou, že by možná v ten okamžik zmizel pryč a vrátil se, až bude všechno zase dobrý. To nakonec pak zavrhl. Nemůže být přece tak moc zbabělý!

Deidara si neustále střídavě přehazoval nohu přes nohu. Byl to jediný způsob, jak ventiloval ven svůj neklid. Nepatřil k těm, kteří se hlodali do rtů, nesnášel pachuť krve a přímo nenáviděl popraskané rty. A okusování nehtů?! To dělají jenom děcka a ženský! Nervně poklepával nohou, jejíž chodidlo bylo spojené se zemí.

Itachi seděl opřený na gauči a s hlavou zakloněnou zíral do stropu nad sebou. Jemu se bohužel v hlavě honily zcela jiné myšlenky. Jistě. O Uzumakiho strach měl, už díky svému bratrovi, ale víc se teď obával toho, co bude potom, až tohle všechno skončí. S Deidarou byli u Akatsuki nejspíše už odepsaní. Buď si mysleli že jsou mrtví nebo zajmutí a už s nimi jistojistě nepočítali. A přijít si tam jen tak po měsíci a něco a dělat, jakože se nic nestalo? Že si dávali jenom pauzičku? To by jim ani Tobi nesežral. Tiše si povzdechnul.

,,Je čas,"

Sasukeho ztichlý, lehce zastřený hluboký hlas všechny vrátil najednou do kruté reality.

Naruto se na černovláska podíval a snažil se na něj pousmát, na jeho tváři se však rozprostřel podivný škleb.

,,Tak... Jde se umírat," pokusil se krátkovlasý blonďák o vtip, místo zasmání si však od mladého Uchihy vysloužil akorát pohlavek.

,,O tomhle nevtipkuj, idiote," procedil Sasuke přes sevřené rty, ale jako omluvu mu vlípnul krátký rychlý polibek na tvář.