Two Worlds |Starker| ✔️

Říše divů bez bílého zajíce

Tom opět ucouvl a přiznal si, že nejlepší start nezahájil. Druhý před ním neuvěřením svraštil obočí.

,,Tak a dost, na tohle nemám po ránu náladu," přešel od mladíka ke stolku, odkud vzal tubu s šumáky. Hned jeden vyndal a nechal rozpustit ve sklenici na nočním stolku. Dosedl na kraj postele a se stálou ignorací nahé osoby vedle, její obsah do sebe převrhl. Během pár sekund se část jeho trpělivosti vrátila a otočil se k problému mezi dveřmi. Nadzvedl obočí, Tom přešlápl a nadechl se.

,,Sorry?'' nad jeho neupřímnou omluvou se zasmál.

,,To začlo tvé drzé období?'' optal se. Tom se radši neozval, pochopil, že to bylo pro teď nejlepší řešení. Tony se zvedl a obešel ho: ,,Spolkni to svoje hormonální chování a pojď za mnou,'' Tom si snažil zachovat klidný výraz, když okolo něj prošel pouze v županu s majestátně pozvedlou bradou. Než se dostali na místo, prošli spoustou chodeb a mladík byl na vážkách, jestli zde celý pobyt v utajení přežije. Tony otevřel skleněné dveře do prosklené pracovny. Přešel k počítači, do kterého na obrazovce cosi namačkal. Po místnosti se zaktivovaly obrazovky a různé projektory, které zobrazovaly všemožné analýzy. Tom zůstal udiveně stát a vešel do místnosti za ním. Ten byl však plně ponořen do svých přístrojů. Při jeho nepozornosti vše pečlivě zkoumal a divil se, kde se to objevil. V Tomovi vzrostla naděje, že zde najde přesně to, co potřebuje. Když zrovna civěl do průhledného hologramu, který propočítával procenta, druhý na něj zavolal a chlapec vypískl jak malá myš. Muž na něj šokovaně hleděl.

,,Ano,'' odpověděl ještě zadýchaně.

,,Pojď sem,'' pozdechl si a radši odvrátil zrak zpátky na obrazovku. Mít pištícího kluka v ručníku uprostřed jeho pracovny bylo to, co si doslova přál. Promnul si kořen nosu a spustil.

,,Tak, jelikož budou brzo tvé narozeniny a projevil si za poslední dobu hodně snahy... Dám ti tvůj dárek dřív, aby sis ho měl čas ozkoušet, než znovu půjdeme na další misi,'' Tom vyvalil oči a s Tonyho rukou okolo ramen se nechal vést k ocelovým dveřím. MISI??! Prosim? Řval Tom uvnitř jeho hlavy a začal si uvědomovat, jak moc je v prdeli.

Tony pár kliky na hodinkách otevřel dveře před nimi a v nich se objevil oblek pro Spidermana. Co má být zas tohle? Děsil se kluk a prohlížel si upnutý oblek na figuríně jak na maškarní. Oni jsou úchylové, bezva.

,,Na, obleč si ho,'' řekl s úsměvem druhý a podal mu malý medailonek s tlačítkem uprostřed. Tom nechápavě střílel pohledem na medailonek, Tonyho a oblek.

,,Než to stiskneš, nezapomeň se svlíct,'' poznamenal.

,,Já počkám hned vedl-'' nedořekl a Tom ze sebe bez rozpaků shodil ručník. Mladík si nevšímal vyjeveného pohledu, který si ho od hlavy ke konečkům prstů projížděl. Jeho pozornost byla plně soustředěna k podivné drobné věci v jeho ruce. Váhavě stiskl tlačítko. V tom se oblek před ním rozkouskoval na malé části, které začaly obalovat jeho samého. I když ucukl, podivná konzistence ho sledovala. Přišlo mu to až nečekaně příjemné.

,,Co je to?'' vydechl úžasem.

,,Nano technologie, líbí?'' mladíkova reakce druhému značně pohladila ego.

,,Co všechno to umí?'' pokračoval dál a oblek mu už obaloval hlavu. Jakmile se proces dokončil, před Tomovýma očima se objevil displey, který mu zlepšoval vidění, zaměřování a ukazoval procenta náplně sítí. Cože? Měl tolik otázek, ale kdyby se zjevně ptal jak malé děcko, moc by netrvalo a vzbudil by podezření, nebo ho strčili do blázince. Zneklidňující pocit, že se namočil do něčeho velkého zapudil a ukázal palec nahoru na muže se založenýma rukama.