Room》Kunyang [ ✔ ]

『8』

    ,,Vstáváme."

,,Kune?" pomalu jsem otevřel oči a podíval se po neznámém doufaje, že je to Kun.

,,Je mi líto, ale já nejsem Kun." smutně se pousmál.
,,Jmenuji se Renjun." představil se mi.

,,Já jsem YangYang, ale to asi víš." pověděl jsem mu a vydechl.

Klučina, jménem Renjun, přikývl.
,,Také jsem slyšel, že máš bolesti zad." poznamenal.

,,Mám, ale už to přestává." pokroutil jsem hlavou.
,,Myslím si, že zítra nebo pozítří už budu naprosto v pohodě." oznámil jsem mu.

,,To rád slyším." pousmál se.
,,Rád bych si dál vykládal, ale musím to tu převléct kvůli vizitě." řekl smutně.

,,Rozumím." kývl jsem a přesunul se na vozík, který Renjun přivezl k mé posteli.
,,Budu zatím v koupelně."

,,Dobře. Kdyby jsi něco potřeboval, zakřič." začal převlékat postel.

Nic jsem mu na to neřekl a zavřel se v koupelně, kde jsem udělal ranní hygienu, a také si odskočil na záchod. Poté jsem vyjel ven a přesunul se na převlečenou a čistou postel. Renjun poté vozík odvezl bokem, aby nikomu nezavazel.

,,Nevíš jestli se Kun vrátí?" otázal jsem se kluka menšího vzrůstu.

,,Bohužel to mi řečeno nebylo." odpověděl.
,,Ale co jsem tak pochytil, tak se asi nevrátí." pověděl mi.

,,Nevrátí?" byl jsem v šoku, ale co jsem také mohl čekat.

Už ho nikdy neuvidím?
Ale já mu toho tolik nestihl říct.

,,Ale můžeš ho navštívit." vytáhl mě z myšlenek s naprosto úžasnou zprávou.

,,Navštívit?" nadzvedl jsem obočí.
,,Jak? Kdy?" nechápal jsem. Měl jsem za to, že odešel pryč.

,,Pracuje o oddělení níž." řekl.
,,V tom oddělení jsou pouze staří lidé, takže je to takové lepší. Moc práce tam není." pověděl mi s menším úsměvem.

Takže on nechce být jenom se mnou. Že mě to nepřekvapuje, vždyť jsem naprostý idiot.

,,Aha, děkuji." sklopil jsem pohled.

,,Za málo." Renjun měl pořád na tváři menší úsměv.
,,Kdyby jsi za ním chtěl teda jít, tak řekni a zajedeme tam." řekl povzbudivě.

Kývl jsem, ale nic neříkal. To mu jako odpověď stačit musí.

,,Dobré ráno." do pokoje věšel doktor Park.

,,Jak pro koho." zamumlal jsem si pod nos; dnes na něj fakt náladu nemám.

,,Dneska jsme vstali levou nohou?" zasmál se a od Renjuna si vzal papíry o mém stavu. Nechápu proč, stejně je to pořád stejné, nic nového tam není.
,,Co záda?" zeptal se mě a papíry vrátil Renjunovi.