AsaNoya~Co takhle zapomenout?

-9-

Osudný zápas se přiblížil. Karasuno bojovalo jak jen to bylo možné. Kageyama s Oikawou to měli těžké. Ani jeden z nich nechtěl s tím druhým prohrát. Nechtěli se vzdát...

Celý zápas mezi nimi panovala nepříjemná atmosféra. Doslova se navzájem vraždili pohledy.

Bohužel vyhrát, mohl jenom jeden.

Zápas byl těžký pro oba týmy. Všichni se ze sebe snažili dostat jen to nejlepší.

Když se situace konečně začala vyvíjet ve prospěch Karasuna, Seijoh vytáhlo tajnou kartu z rukávu. 

Jejich libero se odrazilo do vzduchu a místo Oikawy udělalo přihrávku.

Nishinoya zůstal koukat jako opařený, a tak nestihl ani vybrat míč, který letěl přímo k němu. Nechápal co se to stalo. Jak je možné, že udělal nahrávku? Může se to vůbec? Můžu se to taky naučit?

Otázky mu běhaly v hlavě a on se na chvíli vůbec nesoustředil.

Po tomhle kousku to začalo jít s Karasunem z kopce a i přes to, že se snažili, do vítězného konce to nedotáhli...

Všichni byli zklamaní.

„Mohl bych s tebou prohrát... Ale dneska ne." pronesl Oikawa směrem ke Kageyamovi, který doslova skřípal zuby zlostí.

Nishinoya se vinil, protože kvůli jeho krátké nepozornosti získalo Seijoh převahu a pak to dopadlo, tak jak to dopadlo.

Hned po zápasu utekl do šatny, kde se rozbrečel. Celý se třepal... Nejvíc se bál toho, že porážka srazí náladu celému týmu. A hlavně... že to může zase pokazit přátelství mezi ním a Asahim.

Asahi po chvíli co si všiml, že zmizel, přiběhl za ním.

„Nishi... Co se děje?" zeptal se a opatrně ho objal zezadu.

Nishinoya se ale místo odpovědi pouze otočil v jeho obětí a objal ho nazpátek. Vzlykl mu do ramene a pevně se na něj natiskl.

Asahi věděl, jak se teď nejspíš cítí. Domyslel si co se mu asi honí hlavou.

„Asahi, nechci aby se to teď mezi námi zase všechno pokazilo. Prosím slib mi, že ode mě neodejdeš." zavzlykal, po čemž ho Asahi pohladil po hlavě.

„Neboj se. Neopustím tě." odpověděl a Noya se trochu uklidnil. Z obětí ale neustoupil. Jeho obětí ho nesmírně uklidňovalo. Cítil se tak... bezpečně a příjemně. Něco uvnitř něj se prostě nechtělo jen tak odtáhnout.

U Asahiho mu bylo dobře.

...

Od prohry Karsuna uběhly dva dny a v týmu panovala pomstychtivá atmosféra. Všichni se chtěli se Seijoh utkat znovu a všem jim vytřít zrak.

Na to se ale nejdřív všichni museli zlepšit.

Yamguchi se začal od Shimady učit plachtící podání, aby mohl týmu konečně taky něčím přispět. Tsukishima zdokonaloval svoje bloky, Hinata si postavil hlavu a rozhodl se naučit ve vzduchu bojovat sám. Vyhledal proto trenéra Ukaie staršího a poprosil ho o pomoc. Kageyama se začal učit přihrávku, která v určitém momentě na chvíli zastaví a pak spadne k zemi a Sugawara začal vymýšlet znakování, aby se Kageyamovi vyrovnal.

No a Asahi s Nishinoyou?

Asahi se začal učit podání z výskoku. Už dřív to chtěl umět a teď nadešel perfektní moment, aby se to naučil.

No a Nishinoya se rozhodl naučit se nahrávat. To co udělalo libero Seijoh ho totiž naprosto uchvátilo. Jasně... Ve výsledku to otočilo celý zápas v neprospěch Karasuna, ale bylo to úžasné... Rozhodně by se to týmu mohlo hodit...

Každý se jako jednotlivec zlepšoval. Všechny ty techniky, které se členné týmu učili byly úžasné... Bohužel ale nevěděli, že slepit to všechno dohromady, bude mnohem větší problém než se je naučit.

Po tom, co všichni zlepšili svá esa v rukávu se dozvěděli, že byli pozváni na tréninkový kemp do Tokia. Bohužel ale Shoyo, Tobio, Yuu a Ryuu měli podmínku... Museli zlepšit svoje známky. 

Jinak se nikam nejede.

Všichni čtyři se snažili zlepšit svoje známky jak jen to šlo. Kageyama a Hinata dokonce prosili Yachi, aby jim s učením pomohla. Bohužel nakonec to dokázali jen Tanaka s Noyou a Kageyama s Hinatou tak byli odkázáni na opravné testy.

Což ale taky znamenalo, že na kemp přijedou pozdě.

Lhali by, kdyby řekli, že jim to nepije krev. Jenže, co mohli dělat? Nezbývalo jim nic než doufat, že stihnou alespoň polovinu kempu.

Nakonec si ale známky zvládli opravit a díky zběsilé jízdě Saeko se dostali na tréninkový kemp tak rychle, jak jen to bylo možné.

Tam ale zjistili, že sladit se s týmem, nebude ani náhodou žádná procházka růžovým sadem...