Léto s Davidem

Rybník "U kapličky"

,,Konečně jsme tady! Už je mi fakt vedro a těšim se, až do té vody skočím," vydechl David.
,, To já taky," řekla jsem ,, a hlavně mě hrozně bolí nohy, 1km lesem s žabkama není žádná sranda."

,,Rybník vypadá krásně a čistě, fakt se na něho moc těším" říkal stále dokola David, když jsme si vybalovali věci.
,, Máš na sobě plavky? Já už totiž jo," řekla jsem a sundala jsem si tričko.
David se na mě jen krátce upřeně koukl a řekl : ,, Že váháš!"
,, Já si ještě musím odskočit," řekla jsem, když už se David chystal do vody.
,, Tak já na tebe ještě počkam."
,, Né, jen běž, já hned přijdu," řekla jsem, když jsem šla ke kapličce sv. Vojtěcha vykonat potřebu.

Když jsem přišla zpátky k rybníku, David už měl vodu nad kolena.
,, Není studená?" zeptala jsem se.
,, Trochu."
Vkročila jsem do vody. Byla trochu studená - jak říkal David - ale vzhledem k tomu vedru to bylo super.

Za 5 minut už jsem měla vodu po pas a David kolem mě plaval pod vodou jak žralok.
,, No tak pojď, Klári. Nebudeš tam takhle stát přece věčnost. Je to tu super!"
' Tobě se to říká!' pomyslela jsem si.
,, Nebo se snad bojíš?"
,,Neprovokuj!" řekla jsem a udělala jsem krok vpřed.
,, Neboj se, ta voda tě nekousne," řekl provokativně.
,, Abych nekousla já tebe!" šplíchla jsem na něho vodu.
On udělal to samé a já zakřičela, protože to fakt studilo.
Skočila jsem směrem k němu, abych se mu mohla pomstít, ale on se potopil a stáhl mě za nohy do vody.
Chvilku jsem ho bila pod vodou,ale on hned uplaval a já se musela nadechnout.

Hned co jsem popadla dech, plavala jsem za ním jak nejrychleji to šlo.