Léto s Davidem

Závody🏊‍♀️🏊

Trochu jsme se rozeplavali a David mě vyzval na závod.
Já to příjmula, i když jsem věděla, že prohrahraju. No co, alespoň bude sranda.

,, Tak na druhý břeh a zpátky," řekl David.
,, To ne, to na čas nezvládnu," zamracila jsem se na něj, ,,zatím jen na druhý břeh a pak se uvidí."
,, Tak fajn," řekl a připravil se na start.

Odstartoval to a oba jsme nasadili nejvyšší tempo plavání.
Já měla nevýhodu, protože když plaval kousek přede mnou, cákal na mě vodu a mě z toho štípaly oči.
Oba jsme plavali kraula, akorát já jsem měla hlavu nad hladinou, abych alespoň trochu viděla.

Mezitim, co já jsem se blížila k cílové rovince, David už vylézal na břeh.
Jak jsem tam doplavala, vylezla jsem za nim.
,, Čekala jsem to horší," řekla jsem udychaně.
,, Už se lepšíš," řekl a usmál se.

Udychaně jsme si lehli a pozorovali mraky. Nic jsme neříkali, jen jsme si užívali ten lehký zvuk vody odrážející se v tom hlubokém tichu.

,, Nemáš hlad?" prolomila jsem chvilku ticha, ,, Mám v batohu polomáčené sušenky."
,, Jo, dal bych si," řekl a usmál se na mě.
,, Tak pojď!" úsměv jsem mu oplatila a skočila do vody šipku.
Skočil za mnou a přeplavali jsme na druhý břeh.

Sedli jsme si každý na svoji osušku, já vytáhla z tašky polomáčené sušenky a rozbalila je.

,, Už se mi sbíhají sliny!" řekl David.
Položila jsem sušenky mezi nás, aby jsme si mohli brát oba.

Koukla jsem se na mobil, jestli mě někdo neshání. Měla jsem dvě nové zprávy.

1. od mamky: Ahoj zlato, je všechno v pohodě.😊

2. od Sáry: A co máš tak důležitýho, že se nemůžeš jít s nejlepšíma kámoškama ani vykoupat?🤨

Mámě jsem odepsala: Jo👍, a Sáře asi zavolám.

,, Promiň, já si jenom potřebuju zavolat, " řekla jsem Davidovi, co se cpal sušenkama, a vstala jsem z deky.
,, Jo, jasně, " řekl David s plnou pusou.