Léto s Davidem

Vysvědčení 🏫📚📄

Každý den jsme se po škole s Davidem scházeli v knihovně a pilně se učili, až nastaly dny, kdy už se píšou závěrečné testy. Myslím, že jsem to napsala celkem dobře, nebo v to alespoň doufám. David říkal, že z toho má taky dobrý pocit.

Dva dny na to se uzavřely známky. Byla jsem z toho vysvědčení celkem nervní a tak mě David vzal na rande k rybníku U kapličky.

Vzala jsem si svoje nové dvoudílné plavky. Ještě jsem je neměla, takže je musím teprve otestovat. Vrtalo mi hlavou, jestli v nich nebudu vypadat tlustá, ale když jsem si je zkusila, vypadala jsem v nich fakt dobře ( a to moc často neříkám). Nojono - já věděla, že ta jarní dieta zabere.

Oblékla jsem si na to triko a kraťasy. Pak jsem si nabalila takový ty věci jako je osuška, hřeben atd.

S Davidem jsme se sešli zase u pomníku sv. Anny a vyrazili jsme do lesa. Dneska je dost teplý den a tak jsem se samozřejmě těšila - jako vždy.
No, normálně jsme si zaplavali a pak jsme si dali cereální sušenky, co jsem přinesla a k tomu colu, co přinesl David.

Bylo to skvělé odreagování a hezky jsme se osvěžili, ale stejně jsem z toho vysvědčení byla trochu nervózní.

No a přišlo vysvědčení.
Vzala jsem si ty stejné šaty jako na můj klavírní koncert v synagoze a k tomu ještě stejnobarevnou kabelku, abych ladila.

Když jsem vyšla před dům, čekal na mě - jako vždycky - David.
Slušelo mu to. I on říkal, že mi to sluší.
Chytli jsme se za ruce a šly do školy.
Přemýšlela jsem. Bylo to hrozně zvláštní.
,, Nad čím přemýšlíš lásko? " vyrušil mě David.
,, Jen si tak říkám, jaké to bude, až spolu takhle půjdeme příště. Zase v září. Jestli teda vůbec půjdeme spolu."
,, Jasně, že jo, " řekl v klidu a dal mi pusu do vlasů. Ale mě tahle myšlenka pořád nepustila. Přehrávala jsem si různé scénáře toho, jak by to asi vypadalo. Jestli se od sebe nebudeme moci vůbec odtrhnout, nebo jestli se mu budu vyhýbat obloukem. No, to je jedno. Už jsme se blížili ke škole, takže jsem raději všechny svoje filozofické myšlenky zavřela do šuplíku a věnovala se realitě.

Když jsem přišla do třídy všichni si povídali o tom, co asi dostanou - jak jinak. Krom toho si holky navzájem chválily šaty a kluci se bavili o tom, jak přijdou domů a budou konečně zase moct hrát na kompu.
Vtom přišel učitel a začal rozdávat vysvědčení.
Když jsem si četla to svoje, nemohla jsem tomu uvěřit. Z chemie a z fyziky, kterých jsem se tak bála, jsem dostala za 1 a z matiky a těláku za 2. Ta chemie a fyzika mě fakt překvapily. A to hlavně kvůli Davidovi. Zajímalo by mě, co dostal on. Jak skončí vyučování, tak za ním zajdu.

Sára mě navíc pozvala na party. Je to u Šárky doma, protože její rodiče jsou dnes večer pryč a jdou tam všechny holky z naší třídy. Kluci prý maj taky nějakou takovou párty. Řekla jsem jí, že tam půjdu. Přece to musíme oslavit.
Dohodly jsme se, že do té doby budu u Sáry.

Dole u šaten jsem zahlédla David, jak si kupuje u automatu capri-sone, tak jsem řekla Sáře, ať na mě chvíli počká.
,, Tak co, jak jsi dopadl? " oslovila jsem ho.
,, Hele úžasně. Z angličtiny za 1 a čeština za 2. Co ty? "
Podala jsem mu svoje vysvědčení a on se pousmál.
,, Myslím, že bychom se spolu měli učit častěji, jestliže to má takovéhle výsledky, " konstatoval po chvíli.
Oba jsme se zasmáli a já šla do šatny za Sarou.

,, Hele proč jsi to vysvědčení šla ukázat Davidovi? " zeptala se Sára po cestě.
,, Jen tak. Však ty jsi ho taky ukazovala všem holkám. Na tom není nic divného. "
,, Ale já jsem ho ukazovala HOLKÁM. Ty Davidovi. A pokud vím tak se zas tak nebavíte. "
Ach! Ta Sára si prostě nedá pokoj. I když... Možná by bylo dobrý, kdybych jí to řekla. Ale určitě ne teď.
,, Probereme to jindy, " řekla jsem, aby dala pokoj.

Přišli jsme k Sáře a odložily si věci.
,, Neměla bych se jít domů převléknout? Abych si ty šaty večer neumazala, " zeptala jsem se.
,, Určitě ne. Takhle ti to fakt sluší. A přece nejsi zas tak nemotorna, " zasmála se Sára.
,, Dobře, budu ti věřit, ale ještě musím zavolat mamce, aby se o mě nebála, " řekla jsem a taky jsem tak udělala. Pak jsem si sedla za Sárou na její postel a chystala se, že jí to řeknu.
,, Takže, chtěla bych ti něco říct. " začala jsem.
,, Mluvíš o Davidovi? "
,, Jo. Chodíme spolu. "
,, Cože!? " vykulila na mě oči. Jinou reakci jsem ani nečekala.
,, A jak dlouho?"
,, 2 týdny. "
,, A proč jsi mi to neřekla? "
,, No tak proč asi? Nevěděla jsem jestli to vůbec bude fungovat. Nikdo jiný to neví, takže to prosimtě nikomu neříkej. "
,, OK. Ale kdy to jako chcete říct světu?"
,, Až přijde ten správný čas, " řekla jsem lehce podrážděně a vztávala z gauče s tím, že jdu na záchod.
,, Klári, " řekla, když už jsem odcházela, ale ještě jsem se na ni otočila, ,, děkuju, že jsi mi to řekla. "
Usmála jsem se a opustila místnost.

O 3 hodiny později jsme se šly nalíčit a poupravit. Teprve pak jsme vyrazily na Šárčinu párty.
Přišly jsme tam a se všemi se pozdravily. Popily jsme nějaké dobré pití a daly si něco dobrého na zub. Tyhle oslavy konce školního roku mi trochu připomínají oslavy konce kalendářního roku - tedy Silvestr.
Hezky jsme ty naše dobrý známky oslavily, rozloučily se s tímhle školním rokem i s titulem "prváci" a přivítaly ty naše vysněné letní prázdniny.        🚫📚💆☀