0 - Šťastný nový rok

10 5 0
                                    

chloecorrie

Je Silvestr. 31. prosince, 23:39. Nápoj v jedné ruce, rande v druhé, Harry se nějak dokázal cítit napumpovaný do nového roku.

Jeho rande je velmi hezká blondýnka se světle zelenýma očima. Jmenuje se Jasmine.

I přes velmi chladné počasí a velmi husté sněžení má na sobě šaty. Její tváře jsou narůžovělé a bledé, a když si toho Harry všiml, snažil se ji udržet v teple tím, že si třel svou ruku o její, ale brzy zapomněl, jak na to, a jen si nakloní láhev piva ke rtům a ztěžka tekutinu spolkne.

Když se popálenina v krku stane snesitelnou, hodí hlavu dozadu a oči mhouří nad spousty lidí, kteří ho doprovázeli na tuto velmi hlasitou střešní párty. Sníh už vytvořil vrstvu přes cement a on na ni šlape, jen aby viděl obrys spodku své boty.

„Harry." Zavrčela dívka po jeho boku a zatahala ho za rukáv saka. Už nějakou dobu chodí s Jasmine. Všiml si, jak se mu v poslední době vzdaluje a už ho nedrží za ruku zdaleka tak jako dřív.

Ví, že už ho nemilovala, a možná to bude dnešní noc, kdy se s ním rozejde, ale nerad na to myslí. Myslí si, že když je dost opilý, může zastavit čas a ona mu nebude chtít říct, že se jí líbí jeho nejlepší kamarád, protože on ví, že je to pravda. Všiml si jejich postranních pohledů a obdivu v jejích očích, který býval pro něj, ale nezáleží na tom, co bývalo, protože teď už to není jako dřív a on ví, že ho už nemiluje jako dříve.

Nemyslí si, že byl někdy zamilovaný, ale tohle tomu bylo blízko, odhadoval. Chce jí říct, že je v pořádku, že s ním už nic necítí, protože si nebyl jistý, co cítí, když jsou spolu. Cítí její parfém, sprej na vlasy a naleštěné nehty pokaždé, když se ji snaží držet za ruku. Jeho hlava plave v myšlenkách na to, jak ho kárá, protože její nehty nejsou nikdy úplně suché, a on se vždy chce držet za ruce, protože se tak cítí žádaný. Naučil se skládat ruce před sebe jako dítě, držet se za vlastní ruku, protože jeho nehty nejsou nikdy mokré.

A opravdu neví, jak se vyrovnat s tím, že mu bylo řečeno, že už ho nechce. Opravdu se k sobě nikdy neměli, takže mu nemůže chybět to, co nikdy neměl. To ví i opilý Harry.

Jasmine je velmi milá dívka, ale nikdy nepatřila k těm, kteří by se drželi věcí na dlouhou dobu. Snadno se unaví a Harryho někdy unavuje snažit se ji zabavit.

Podívá se na svou stranu a trochu se usměje, koutky rtů se mu zkroutí v úšklebek. „Ano?"

Odhrnula si vlasy, obrátila oči v sloup a slyšela, jak to slovo prochází jeho rty. Její pohled ho přiměje dát si další doušek piva. „Potřebuješ, abych ti přinesla vodu? Možná bys měl-"

„Ne, ne, jsem v pořádku. Je ti zima? Chceš moji bundu?" Neví, proč si ji chce nechat déle, než by měl. Možná je to proto, že není rád sám, nebo možná nechce, aby ona byla sama. Vypadá, jako by se třásla, takže nečeká na odpověď, aby si v opilosti svlékl ze zad bundu.

Skleněná láhev byla stále v jeho ruce, Harry se snaží zbavit své těžké bundy, než uklouzne na něčem, co vypadalo jako náledí. Padá dozadu a vítr ho tlačí dál. Je příliš opilý na to, aby se pokusil zastavit pád, a místo toho padá na zem, hlava naráží do ledového cementu, skleněná láhev od piva se mu roztříštila podél krku a prorazí tenkou kůži.

Než omdlí ucítí hustou krev na zadní straně hlavy. Od té chvíle je všechno tak chladné.

Cecily sedí na kraji doku a kope nohama v botách před sebou. Měla si přinést těžší kabát, kdyby věděla, že ji Louis nechá čekat.

„Ceci." Slyší ho volat a neotočí se, aby se na něj podívala. Jeho hlas byl vždy hlasitý, je překvapená, že neprolomil led, který pokryvá vodní plochou.

Diví se, jak je to tlusté, diví se, jak chladný to musí být. Vtom se otočí a pohlédne na Louise, jehož rty jsou stažené do zamračeného výrazu a stojí mnoho metrů od ní. Ještě ani nedorazil do doku.

„Ceci, nemůžeš tam sedět."

Protočí oči a přiblíží se k okraji a snaží se špičkou nohy poklepat na led. „Nebuď dramatický, Lou."

Louis." Opraví a přimhouří oči. Cecily protočí oči a znovu kopne. „Cecily, myslím to vážně. To je-"

Zbytek jeho věty neslyší. Když se narovnala, aby se znovu opřela o desku, noha se jí otočí a prsty sklouznou ze dřeva. Zalapala po dechu, než spadla přímo skrz led, její nohy ucítily bolest jako první.

Připadá mi, jako by mi kůží prořezávalo několik nožů. Vtáhne do sebe nádech kyslíku, který tam není, a okamžitě se dusí vodou. Tehdy cítí, jak se jí zavírají oči, tělo slábne.

Cecily se snaží doplavat na vrchol, rukama se snaží najít otvor, kudy propadla, ale ten už zakryla další vrstva ledu.

Poté to vzdá, tělo je příliš studené a plíce příliš plné vody.

Harry je teď na Silvestra v sanitce. Je 23:46 a jemu se podařilo se trochu dostat zpět do vědomí.

Je připoután v nosítku, pomyslí si, a jeho hruď je strašně studená. Cítí krev na zadní straně hlavy a na straně krku. Podívá se vedle sebe na něco, co vypadá jako další vozík.

Nikdo na něm není, dokud se nevytáhne ven a nevrátí se o pár minut později. Na jeho straně je doktor. Doktor? Myslí si, že by možná mohl být hasič, ale zdá se, že odvádí skvělou práci, když ho udržuje naživu i přes drtivý pád, který utrpěl. Právě teď je příliš opilý.

Harry se otočí, když se druhý vozík přitáhne přímo vedle něj, ale teď je na něm dívka. Moc toho nevidí, protože má zakrytý zrak, ale vidí muže, jak jí pumpuje hrudník. Vypadá mokře, nebo si to možná Harry představuje, ale nemyslí si, že si dokáže představit modrou barvu její kůže, když konečně začíná kašlat a voda jí vytéká z úst.

„A je tady," usměje se jeden z hasičů, „jsi tady, Cecily. Podívej se, už jsi tady."

Harry si všimne malého znaménka na jejím krku. Vypadá to jako miniaturní velikost 'O'. Ve své době viděl mnoho mateřských znamének, i když nikdy neviděl takové jako má ona.

Stále sotva vypadá při vědomí, jako by byla v chladu tak dlouho, až zemřela, ale nesmí být mrtvá, protože na zlomek vteřiny otevřela oči a Harryho oči zhasly.

Její oči jsou stále upřené na jeho, když cítí, jak znovu ztrácí vědomí. Říká jí: „Šťastný nový rok."

Je čtvrtek 0:00. Nyní je rok 2017, kdy oba ztrácejí čas na další dobu, Harryho rande je stále na střeše večírku a nyní s jinou osobou, Ceciliným přítelem Louisem, nyní v sanitce za nimi oběma a volají jejím rodičům, než zavolají jeho vlastním.

A v hlavě oběma zní slova Šťastný nový rok.

Takto se setkávají a potkají se ještě dlouho potom podruhé, i když jim to připadá jako úplně poprvé od doby, kdy byli poprvé sotva při vědomí.

Dark Blue | h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat