Dark Blue | h.s. (CZECH TRANSLATION)

6 - „našli příčinu"

chloecorrie

NIALL

V místnosti jsou dva doktoři, jeden drží jehlu a druhý blok. Trochu ho bolí krk z úhlu, ve kterém spal.

Niall si všímá svých zápěstí a toho, jak se oni tváří. Otočí si je k sobě, aby ho tam nemohli držet.

Opravdu mu nic není. Je prostě v depresi a občas má problémy se spánkem. Doktoři v nemocnici nemají nikdy problém dát mu nějaké prášky, které mu pomohou spát, pokud je bere jen když je v budově. Dokonce mu dají pokoj.

Jeden z mužů si odhrnul vlasy. „Začal jsi mít křeče. Máš noční můry? Potřebujeme vědět, jestli máš noční můry."

„Žádné noční můry." Vyjekne, cítí se trochu napaden a přeje si, aby měl někoho, kdo by za něj mohl mluvit. Roztřeseně se postaví a strčí ruce do kapes mikiny. „Máte pacienta. Um, Harry Styles. Něco se mu stalo, myslím."

„Ty jsi jeho přítel? Nemá moc návštěv."

Niall bojuje s nutkáním odejít, ale ví, že pokud to udělá, nedostane to, co chce. Za zavřenými dveřmi se dějí nějaké stinné obchody, například jak se neustále snaží přesvědčit opatrovníky, aby odpojili pacienty, kteří byli na podpoře života déle než devět měsíců. „Myslím, že se mu něco stalo."

„Už je v pořádku."

„Co se mu stalo?"

„Domníváme se, že se začíná probouzet. Dnes dříve reagoval na sluchové signály. Zkusili jsme fyzickyjší přístup, ale zdá se, že jeho tělo s námi v tom bojuje. Myslíme si, že za pár dní bude v pořádku. Bude to trvat dalších pár týdnů, než se vrátí do normálu, ale opravdu si myslíme, že na nás brzy chytne."

Chvíli se usmívá, než se z reproduktorů na chodbě ozve zvuk. „Potřebujeme všechny dostupné doktory na pokoj dva čtyři šest. Opakuji: Potřebujeme všechny dostupné doktory na pokoj dva čtyři šest."

Niall nepozoruje, jak oba doktoři odcházejí z místnosti. Následuje je. Mlčky kráčí za návalem doktorů, přizpůsobuje se jejich krokům, až nakonec vejdou do jednoho z pokojů.

Připadá mu to povědomé a podívá se na chlápka ležícího v posteli. Jeho dlouhé vlasy se kupodivu tolik necuchají, ale trochu se mastí. Oči má zavřené, dýchá klidně, i když má kolem krku a hlavy má obvaz. Harry nevypadá, že by trpěl.

Ale doktoři se na něj nedívají. Pozorují dívku na druhé straně místnosti. Niallovi oči se rozšířily, jak sebou mlátí. Stahuje obočí k sobě jako z bolesti. A možná, že ji to bolí. Po obou stranách stojí dva doktoři, zvedají ruce, aby poplácali malou dívku do zad, jako by očekávali, že něco vykašle.

A ona něco vykašle. Niallovi se nelíbí, že je to červené.

Jeden z nich říká: „Je to určitě trauma." A někdo vzadu zase: „Možná je to hemoptýza?"

Někdo ho šťouchl do boku. „Chci ji na rentgen a pak na výpočetní tomografii. Potřebuji, abyste našli příčinu a pak chci, aby byla po zbytek noci sledována. Proboha a dostaňte toho kluka odsud."

Nechápavě zírá na Cecily, která je stále držena ostatními. Pak si všimne, že všechny oči jsou na něm.

Okamžitě ho vystrčí z místnosti. Místo toho, aby odešel, sedí minuty a hodiny na podlaze a zůstává vzhůru při vědomí, dokud se všichni doktoři pomalu nevydají s Cecily ven.

Okamžitě ji vlečou chodbou, odvalí ji do jiné chodby s dveřmi, které mu radí, aby neprocházel.

Takže tam nejde.

Sedí na podlaze a hledí do zdi. Vykopává nohy a hraje si rukama. Přemýšlí a pak přestane myslet, protože je to příliš bolestivé. Jeho myšlenky se ho někdy snaží zabít.

Když uplyne příliš mnoho času, myslí si, že by možná měl jít domů a předstírat, že je všechno v pořádku, ale pak, když je Cecily přivedena zpět do jejího pokoje, Niall spěchá na nohy a je mu jedno, že doktorka, která vyjde z místnosti, kam odvedla Cecily vypadá vyčerpaně.

„Je v pořádku?"

„Je v pořádku. Je jen vyděšená. Ještě nikdy se to nestalo, takže pořád řešíme pár věcí. Ale její životní funkce jsou teď tak zdravé, jak by mohly být, a daří se jí dobře."

Podívá se na doktorku. Vlastní blond vlasy a zelené oči, které jsou asi o dva odstíny světlejší než Harryho. Její čelist je pěkně ostrá, ale oči jsou kulaté, čímž se liší se zbytkem její tvrdé tváře. „Děkuji."

„Měl bys jít domů, miláčku."

Niall rozpačitě přikývne, ani trochu se mu ta pozornost nelíbí. „Vy taky. Dobrou noc, děkuji."

„Měj se."