Temný anděl (book 1)

40 část - Wein

Další páááárt!! Pusťte si song nahoře, moc se k tomu hodí. ♥♥

Na to hasič už nic neřekl. Jen se otočil na podpatku (tedy jestli ty hasičské boty nějaké mají) a odklusal za svými spolupracovníky.

„Omlouvám se za svého bratra," omlouval se Mike, hned co hasič zmizel z doslechu.

„To je tvůj bratr?" podivila se Skai

„Jo, to je Leon (neděkuj Lucinko), můj o osm let starší bratr," představil ho Mike a zašklebil se. „Pořád ze sebe přede nnou dělá toho odpovědnějšího a zastává funkci otce. Hlavně teď, když tu táta není a-..."

„Cože?!" vypískla Skai a zděšeně na Mika pohlédla.

„Ne, on není mrtvý, jen na půl roku odjel na služební cestu," uklidnil ji se smíchem. Potom se otočil na mě. „Hej, je ti něco?" zeptal se mě a zamával ni rukou před obličejem. Celou dobu jsem totiž ještě nepromluvila.

„Proč?" zeptala jsem se prostě.

„Co proč?" nechápali. Jak by taky mohli...

„Proč jsi se nás zastal?" zeptala jsem se. „Vždyť jsi nás mohl nechat být, mohl jsi říct, že to jsme my, tak proč si se nás zastal?" chrlila jsem jednu otázku za druhou.

„Eh... No... No já..." vykoktával. Šlo to z něj jak z chlupatý deky.

„Ty co?" nevydržela jsem to.

„No já prostě... Eh... No..." ošíval se. „Začal jsem vás mít rád."

„Eh, co?" vykulila jsem na něj oči.

„Ano, slyšelas dobře." potvrdil svá slova a upřel svůj pohled do země.

Pak už jsme tam jen stáli a ani necekli. Jako kdybychom se něčeho báli.

"Tak a je to," ozval se jeden z hasičů, který akorát přišel.

Většina pacientů se odebrala zpět do nemocnice, teda až na nás tři. My tam zůstali stát, protože Mike tu nebyl ubytován a taky protože se k nemocnici blížil černý opel, který patřil mé mámě.

Mamka vylezla z auta a hned k nám přiběhla.

„Ježiši, Wein, Skai, co se stalo?" mamka nás hned objala a dala mi pusu. Podle toho, jak se tvářila, bych usoudila, že o nás měla hodně velký strach... Narozdíl od Taylerova otce.

„Už to je v pohodě, mami," usmála jsem se na mámu a oplatila jí objetí.

Najednou za námi přišel nějaký doktor. Poznala jsem, že to byl ten, co za mnou přišel na kontrolu.

„Dobrý den, vy budete asi paní Shapirová, nemýlím-li se, ne?" usmál se na mamku.

„Ano, a doslechlo se mi, že tu vypukl požár, tak si jedu tady pro Wein a Skai," přitakala.

„Wein si klidně domů odvezte, ale tady slečnu Skai vám předat nemohu, protože nejste její zákonný zástupce."

„Ona možná ne, ale já ano," ozvalo se z auta. Podívali jsme se tam a z auta vyšla Skaina máma! „Jsem paní Johnesová."

„Dobrý den," pozdravil zdvořile pan doktor Skainu mamku.

„Dobrý den," odvětila příkře paní Johnesová.

„Takže... Eh... Můžete si obě dívky vzít," falešně se usmál doktor a postrčil nás blíž k matkám.

Sedly jsme si se Skai dozadu a vyjely jsme. Zatočily jsme do centra města, což mi připadalo divné, neboť my tam s rodiči a sourozenci nebydleli. A ani Skai ne!

„Mami, kam to jedeme?" ptám se mamky, která řídí.

„Jedeme za naší starou kamarádkou, Jeanne Scottovou, abychom jí pomohly vyrovnat se s rozvodem," koukne na nás do zpětného zrcátka a usměje se.

Tak počkat! Pomyslela jsem si. Jediní nějací Scottovi tu jsou ti co.... No to snad ne! My jedeme za Taylerovo mámou!

Další díl je na světě! Haleluja! Má přes 550 slov! A zase tam není tamto, co pořád slibuju Lucce XD. Doufám že se líbil. Pokračuju za 3 votes a 2 comm ♥