"Jo, mami, jsem v pořádku," zašeptala jsem jí a třásly se mi rty, když jsem si držela telefon u ucha.
"nelíbí se mi, že se do toho pleteš, Addie," ozvala se z druhé strany telefonu
"přijdu domů později, ano? Slibuju, že budu v bezpečí," řekla jsem a po tváři mi stékaly slzy. Niterný pocit v žaludku mi říkal něco jiného. Nejlepší výsledek, který by se mohl stát, by byl, že bych dnes večer přišla o svého bratra, nejlepšího přítele.
Máma si na druhé straně povzdechla. "Já vím, že tě teď nepřemluvím, aby ses vrátila domů."
"ne"
"Buď opatrná. Mám tě ráda."
"taky tě mám ráda, mami," zašeptala jsem, típla hovor, položila si hlavu na jeden ze stolů ve Wrecku a tiše se rozplakala. Nechápu, jak to, že všichni byli tak v pohodě, když John B prostě odpluje pryč a bůh ví kdy ho znova uvidíme
"určitě ho dostali" řekl JJ.
"Ne. kdyby ho chytili, tak by tam pořád nehlídkovali," řekl Pope.
"budeme doufat"
"Víš, že jsme byli v tom autě. Nejspíš nás taky hledají," řekla Kie.
"dík za tuhle informaci" zamumlala jsem.
"jasně, měli bychom nějak Johnovi pomoct"
"jako najít ho dřív než oni?"
"Pope?"
"Jdu pro benzín do lodi."
"buď opatrnej. Dobře?"
"Sejdeme se u mola ve tři. Ať nepřijdeš pozdě."
Povzdechla jsem si a podívala se na Kie a Popeho, jak naštvaně odcházejí. Všichni jsme se teď na sebe obraceli.
opřela jsem si hlavu o dřevo a vydala ze sebe tichý vzlyk.
"ššš Addie, to je v pořádku," řekl JJ a přitáhl si vedle mě židli. "Všichni budeme v pořádku."
"Jak to můžeš říct?" zamumlala jsem, vstala a vyšla ven na verandu a sledovala, jak na sebe Kie a Pope křičí.
Pope odjel na JJový motorce a Kie poraženě sklopila hlavu a vrátila se k nám. Z nebe se ozval hlasitý zvuk a já vzhlédla a uviděla ve vzduchu vrtulník.
"a tohle je co?"
...
"nebyl divnej jako vždycky?" JJ se zeptal Kie, když jsme s ní balili jídlo pro Sarah a Johna B
"zrovna tohle nepotřebovalo vysvětlení" řekla Kie a popadla chleba. "bude jim to stačit?"
"myslím na pár týdnů, víc nepotřebují, takže..."
"podívejte, myslím, že jsem vlastně ranila jeho city," řekla Kie.
Přikývla jsem. "jo to jsi udělala. Pope tě má rád od tý doby co jste se poprvý potkali"
Kie vydala malé zasténání, hodila hlavou dozadu a vyšla ze dveří.
"Hele, moc si to nevyčítej. Úplně změnil své city. Posledních čtyřiadvacet hodin bylo jako Jekyll a Hyde."
"nerada to přiznávám, ale stýská se mi po starém Popeovi" řekla jsem.
"aspoň jsme věděli, co od něj můžeme čekat," souhlasil JJ.
"Kde jsi byla?" podívala jsem se na paní Carrerovou a úsměv mi spadl ze rtů. Předstírala jsem, že pomáhám JJovi s jídlem, a věnovala mu malý pohled.
"Já-já jsem v pohodě. Spala jsem tady."
"no, my jsme půlku noci vzhůru, vyděšení k smrti, a hledáme tě. Mohla jsi nám to aspoň říct?" Paní Anna se obrátila ke Kie
"no, říkám vám to teď" zamumlala Kie.
"co to sakra vy tři děláte?" zeptala se ji její máma
"omlouvám se, paní Anno, prostě musíme jít," zamumlala jsem a lehce se na ni usmála.
"Promiň," řekla Kie mámě.
"Ne, žádný promiň. Rozhodně ne. Slyšela jsi, co se děje? Viděla jsi, že se blíží bouřka?" otevřela jsem zadní dveře auta a nastoupila, JJ byl vepředu.
"mami, vysvětlím ti to později"
"tohle není bezpečné"
"je mi to líto, mami. Musím jít!"
"tam jsou ozbrojení policajti, Kiaro. Zastřelí tě."
"Musím jít!"
"Nenechám tě to udělat."
"Mami, John B mě potřebuje! Já to chápu. Budu opatrná."
"Musíš zůstat tady"
Kie zavřela dveře a začala plakat. "Je mi to líto."
"Přestaň. Okamžitě otevři dveře. Okamžitě toho nech."
"Je mi to líto," vykřikla Kie a pohnula se dopředu
"Hned teď, Kiaro! Tohle není bezpečné! Přestaň!"
Podívala jsem se z okna na plačící Kie mámu. A mně se z toho znovu zvedl žaludek. Měla pravdu, tohle nebylo bezpečné.
...
Podívala jsem se z okna na JJův dům. JJ trochu zalapal po dechu, "sladký domov" zamumlal.
"Chceš, abych šla s tebou? Půjdu s tebou, JJi" řekla jsem.
"Ne. bude to trvat jen chvilku," řekl, otevřel dveře auta a vystoupil.
lehce jsem se na něj usmála, když k nám kývl hlavou.
"Ty máš opravdu ráda JJe, že?" Kie se zeptala
Lehce jsem přikývla. "až John B odjede, myslíš, že budeme všichni v pohodě?" zeptala jsem se.
"Jak to myslíš?"
"John B byl vždycky hlava skupiny. Vůdce. Co se stane, až odejde? Teď máme jen čtyři vedlejší postavy, ale nikoho, kdo by nás podporoval."
"jakože bychom se přestali bavit?" Kie se zeptala.
Lehce jsem přikývla.
"Upřímně? Nemám ani nejmenší tušení co bude" Kie si povzdechla.
Dveře do JJova domu se zavřely a on vyšel ven. "Jak to šlo?" zeptala jsem se.
JJ zvedl klíče, které mu visely z prstů
pátrala v jeho obličeji po jakémkoli závanu emocí nebo modřinách. Lehce se na mě usmál a přikývl, takže jsem mu úsměv oplatila také.
ČTEŠ
Elektrická Láska (JJ Maybank)
Fanfiction! JENOM PŘEKLÁDÁM TENTO PŘÍBĚH ! Všechna práva patří @obxthornton, která je originální autorka tohoto příběhu, a která mi také dala souhlas k přeložení do češtiny _________________________________________ NEJLEPŠÍ UMÍSTĚNÍ: #6 fanfiction #1 sarahcam...
