Láska mezi oblaky

Náš domov

Harry:

O pár týdnů později, kdy nás navštěvovala paní Wallerová a dívala se, zda se děti u nás mají dobře, jsme všichni čtyři odjeli na Floridu. NASA se o našich dětech dozvěděla a udělala pokoj i pro ně. Bylo to příjemné překvapení, když jsme dorazili do našeho bytu a byl tam i pokoj pro prcky. Lilli se už rozmluvila, trvalo ji to asi den. Louis nám všem třem dělá tátu a já jsem se zhosti role matky, ale narozdíl od Louise jsem lehce uplatitelný a méně přísný. No a Louis je prostě Louis. Nekompromisní a někdy i prudérní. Ale kdo by mu to měl za zlé. Chce z nás třech vychovat slušné lidi. Taky jsme se dohodli, že budeme mít svatbu co možná nejdřívě. Tentokrát máme výt v NASA jen dva měsíce, takže hned jak se vrátíme domů, bude ze mě pan Tomlinson nebo z Louise pan Styles. Na příjmení jsme se ještě nedohodli. Paní Wallerová říkala, že pokud to půjde stejně hladce jako do teď, adopci nám schválí a my budeme konečně rodina jak se patří.

Louis leží vedle mě a poklidně oddechuje. Asi za deset minut nám bude zvonit budík a my budeme muset jít do práce. Děti samozřejmě vedeme do školky, kterou máme celkem blízko. A když je školka zavřená, najali jsme si chůvu, která umí dokonale vařit. Lehce políbím Louiho na čelo a chci se nenápadně vytratit z postele, ale dvě silné paže mě zastaví. "Kam si myslíš, že jdeš?" Vylekal jsem se. Louis se lehce zasmál a já se na něj otočil. Jeho hlas byl o dost hrubší a chraplavější než přes den. "Jdu se umýt a obléknout. Za chvíli stejně zazvoní budík a přiběhnou děti." Louis mě ale nekompromisně držel v náručí a nechtěl mě pustit. "Ale to bude až za chvíli, přece nechceš svého snoubence, brzo manžela, nechávat v tak velké posteli samotného, co kdyby zaspal?" Šibalky se usměje a přitáhne si mě na svalnatou hruď. Ano, začal sportovat i s dětmi, nejprve jsem byl proti, ale když jsem viděl, jak sportují oddechl jsem si. Louis vždy vezmě Lilli na jednu ruku a Toma na druhou a zvedá je nebo dělá dřepy. A děti se vždy strašně smějí. Je to legrace je pozorovat. "Nad čím přemýšlíš?" Vytrhl mě z myšlenek Louis a koukal na mě. "Jaké budeme mít příjmení?" Vyhrknul jsem najednou a zadíval se do tak krásných očí. "Jestli chceš můžeme si nechat tvoje. Louis Styles, to zní dobře, co myslíš?" No není dokonalý? "Aly ty jsi přece otec naší rodiny. Copak by jsi se chtěl podřizovat?" Usměju se a prsty jedu po jeho dokonalé hrudi. "Pokud budeš chtít podřídím se kdykoliv. Protože tě miluju a jsi pro mě všechno." Řekne a políbi mě na důkaz, že to myslí vážně.

Louis:

V koupelně mi to trvá pět minut a tak nechápu, co tam Harry dělá tak dlouho. Děti jsem šel obléknout a udělat nám všem snídani. A Harry nikde. "Hazky papkejte broučci, já se jdu kouknout, kde je Harry." Oba se na mě podívali od jídla a usmívali se. Je sobota a proto za chvíli přijde naše chůva a my můžeme vyrazit do práce, ještě, že máme zítra volno. "Harry? Co tam děláš tak dlouho?" Zahlepal jsem a zalomcoal klikou, ale bylo zavřeno. "Není.... Není mi dobře. Potřebuju telefon." Vystrašil jsem se. "Na co chceš telefon?" "Prostě mi ho podej." Skočil jsem do ložnice pro jeho mobil a podal mu ho. Hned za sebou zase zamkl a řekl, ať se postarám o děti. Když jsem došel do kuchyně ozval se zvonek a já myslel, že je to chůva, ale na ni je ještě brzy. Otevřel jsem a do bytu nám vpadl Liam. Určitě si na něj vzpomínáte, svalouš, vlasy na krátko, hnědý štěněčí oči a milý úsměv. "Kde je Harry? Volal mi a měl jsem mu něco přinést." Ukázal na tašku z lékárny. "Co jsi mu měl přinést? A proč volal tobě?" Liam se rozhlíží a pozdraví se s dětmi. "Chtěl donést těhotenské testy. A taky si nebyl jistý a nechtěl ti to říkat." Chytil jsem se linky a zavrávoral sebou. "Liame, jsi to ty?" Křikl Harry  a Liam se rozeběhl do koupelny. Chvíli bylo ticho a já připravoval věci do práce. Všelijaké papíry a podklady na výrobu různých krytin a nových modulů. Uslyšel jsem křik a zavolání.