Dangerous mafia H.S.

50. Plán

Další den byl jako každý jiný, až na to, že kluci snad nalezli řešení, jak moji mámu zachránit, ale můj problém byl v tom, že mě do toho nechtěli zasvětit.

,,Tak co jste vymysleli, chci pomoct.", dupla jsem si v jídelně znovu nohou, i když to zase určitě bude k ničemu.

,,Tak fajn, řekněme ti to, ale uděláme to sami.", pozvedl Harry významně prst, aby vše uvedl na pravou míru.

Našpulila jsem rty, ale jestli jsem se chtěla něco dozvědět, musela jsem na to přikývnout.

Založila jsem si ruce na prsou a poslouchala jejich plán.

,,Malik má s jeho chlapama jeden kšeft, a protože jich bude potřebovat fakt hodně, moc jich na ochranu jeho sídla nezbyde. Je to velká akce a tak narychlo, že by sem nestihli dorazit jeho příbuzní z Itálie, takže jeho dům bude chránit asi jen něco přes padesát lidí. Podle všeho je tvá matka u něj, takže ji stačí jen unést a dovézt ji sem. Prozatím by mohla být tady, než by se našlo jiné řešení.", dokončil svůj obsáhlý monolog a já měla nutkání mu nad jeho geniálním nápadem skočit do náruče, což jsem ale samozřejmě neudělala.

,,To zní skvěle. Děkuju, že tu bude moct máma být, aspoň chvilku.", rozzářily se mi oči.

Až mě dojalo, co pro mě Harry dělá. Nějaká cizí ženská by mu přece mohla být ukradená, ale on ji sem vezme pod ochranu jen proto, že je to matka jeho zajatkyně. Vážně pozoruhodné.

,,A nemohla bych nějak přece jen pomoct?", zeptala jsem se s nadějí v hlase.

Jde o mou matku, takže ať nepočítá s tím, že budu jen tak nečinně sedět a přihlížet tomu všemu.

,,Umíš střílet?", zeptal se. Zavrtěla jsem záporně hlavou. Kde bych se to asi naučila?

,,Tak vidíš. Ale pomůžeš nám s ní tady na místě. Je tak zaslepená Malikovými řečmi, že s ní nic po dobrém nepůjde.", jeho výraz se postupně z pobaveného, to když si mě asi představil se zbraní v ruce, měnil v zarputilý.

Kývla jsem hlavou na znamení, že to je samozřejmost.

,,A kdy odjedou?", zeptala jsem se s nadějí, že to bude co možná nejdřív.

,,Už dneska večer.", usmál se, když jsem úlevně vydechla.

,,Počkej, ty jedeš taky?", zeptala jsem se s pozvdenutým obočím.

,,Vypadám na to, že bych seděl doma a čekal na zprávu?", ušklíbl se. Měl pravdu, na to vážně nevypadal.

,,Ale co tvoje zranění?", optala jsem se s pochybovačností v hlase.

,,Přežil jsem i horší věci.", ujasnil mě a já si nechat domýšlet, co všechno už si tenhle mafián prožil.

,,Tvoje štěstí mi za to stojí.", dodal a zhluboka se mi podíval do očí. Na tyhle řečičky nikdy nebyl, ale z jeho úst to zní božsky.

Konečně jsem si něco přiznala. Tenhle muž už pro mě není jen osoba, kterou nenávidím, nebo které se snad bojím, teď je to osoba, kterou mám ráda, kterou možná i miluju.

Tak jo, Dani už si to konečně uspořádala v hlavě a přiznala si svoje city k Harrymu. Uff, bylo na čase. 😀😄

50. díl. Kolik ještě dáme? 😃

Po sto letech jsme se konečně dostali až k plánu, jak dostat Daniinu matku ze spárů té obludy Malika. 😂 No není to skvělé?

Děkuju za ohlasy u této storky i u Bad boy teacher. U této povídky je už téměř 6K přečtení a přes 700 votes! Lidičky, vážně? Mám vás mocinky ráda. 💖😊

Vaše dojatá Astomilka