Dangerous mafia H.S.

68. Závislost

Niall sklopil pohled, protože mu bylo jasné, že neměl o mém otci nic říkat.

,,Co udělal?", zeptala jsem se místo toho, abych jeho osud ignorovala stejně, jako on ignoroval mě celých dvanáct let.

,,Dluží Harrymu.", řekl prostě.

,,Tak to musí být asi hodně, protože jemu by o pár tisíc moc nešlo, ne?", uvažovala jsem logicky.

,,Milion a půl.", zněla jeho odpověď a mě se protočily panenky.

Jasně, pro Harryho to je nic, ale pro mě to byla závratná částka, a pro otce určité taky.

,,Řekneš mi, na co můj otec potřeboval takový balík?", zalapala jsem po dechu.

,,Sázel. Teď už ale nemá za co a je po krk v dluzích.", mluvil se mnou otevřeně a já mu za to byla nesmírně vděčná, protože kdyby teď naproti mě neseděl on ale Harry, nic bych se nedozvěděla.

,,Jak má tolik do měsíce sehnat?", zeptala jsem se spis sama sebe než jeho.

,,To už není tvoje starost. Nestaral se o tebe, když jsi ho nejvíc potřebovala.", odpověděl i přes to a já se zase podivila tomu, kolik toho o mě tady všichni vědí.

Ale měl pravdu. Celou dobu, když jsem ho nejvíc potřebovala tu nebyl, měl oči jen pro půllitr piva a my s malou jsme mu byly ukradené, tak co, ať se z toho stavu vyhrabe sám.

Pokývala jsem jen hlavou a dál to nechala plavat.

Ještě jsme si s Niallem asi deset minut povídali, než se se mnou rozloučil a já šla spát.

Nemůžu se na Harryho zlobit, že vyhrožuje mému otci, je to jen jeho práce, nic víc v tom není.

***

Ráno jsem se probudila a někdo sedel u mě na posteli.

Rozespale jsem zamžourala do ostrého světla v mém prosvětleném pokoji a konečně zjistila, že kdo vedle mě sedí.

,,Takže už ti Niall všechno řekl, viď?", zachraptěl.

,,Co mi kdo řek?", zeptala jsem se a musela se zamyslet, aby mi došlo, o čem mluví.

,,Jo tohle to. Myslíš to o mém otci?", konečně jsem dala dvě a dvě dohromady.

,,Ty na mě nejsi naštvaná..?", nevěděla jsem, jestli to má být konstatování nebo otázka, a tak jsem raději zavrta hlavou a dodala:

,,Je to tvoje práce, přece."

Zatvářil se na moment nechápavě, protože něco takového ode mě ještě neslyšel a já doufala, že to tak i zůstane.

,,Začínáš se mi líbit čím dál víc.", zasmál se a dal mi pusu do vlasů, které teď musely připomínat vrabčí hnízdo.

Pak pomalu pokračoval přes čelo a nos, až jeho rty našly ty mé. Nevadilo mi to, dokonce jsem se ráda přidala.

Za poslední dobu se nejen změnil můj pohled na něj, změnil se mi pohled na celý život.

Trošku nudnější díl, ale v dalším už bude určitě víc akce. ;)

Snad se líbí, poprosím o názory :)

Díky :*

Vaše Astomilka