Kapitola 8

72 6 0
                                    


Kapitola osmá

„Ale celou dobu jsem to měla před nosem,". Ani nečekala, že by Matt ty kalhoty chtěl sundat, jen tak jednoduše a proto si poklekla a stáhla je za nohavice. Pokusila se neušklíbnout nad Mattyho trenýrkami, bílé se srdíčky, ale přejela po jednoduchém tetování, které měl na pravém lýtku. „Krásné," povzdechla si a znovu přejela po malém čínském drakovi. „To jsi mohl říct rovnou," pousmála se na něj.

„Wichi musíš... ech já přijdu jindy," zrudla Serenity a chystala se vycouvat z pokoje. „Počkej!" zarazila ji Wichiten. „Matty nám tajil jedinou věc," počkala až Serenity přijde blíž. „Pamatuješ na tu nudnou, ani nevím, kdy jsme se to učili. Ale o tom že i mezi lovci se mohou narodit upíři?" řekla Wichiten. „Jo ale co s tím má za spojitost s Mattem," nedocházelo Serenity. „Tihle lidé bývají označováni, a jelikož si toho moc nepamatuju tak Matty je jedním z těch šťastlivců," řekla Wichiten. „V pohodě, už si ty kalhoty můžeš vzít," řekla Wichiten s úsměvem. „A to jsi poznala jak?" chtěla vědět Serenity. „Nebo spíš tahle, proč jsi si tímhle jistá?" „Je nám podobný, dobrovolně mě nutil sát jeho krev, vybrala si ho kočka a k tomu to rozkošné tetování, vsadím se, že kdybych se teď řízla, neodolal by," řekla Wichiten. „To je hezký, ale to tetování může mít jen tak," namítla Serenity. Wichiten se podívala po Mattym, který tam jen stál a koukal do země. „No tak to řekni," vyzvala jej Wichiten.

„Popravdě nemáte pravdu ani jedna," řekl Matt po chvíli ticha. Wichiten se pohodlně posadila, ale zase se zvedla, posadila Serenity i Mattyho a až pak si zase sedla. „Tak povídej. Mám ráda historky," řekla Wichiten. Matty se teda podíval, jakože se mu moc nechce, ale co utajit před dvěma upírkami. Ještě k tomu sestrami. A ještě jako bonus nebezpečnými, mimoděk si vzpomněl na plyšového tučňáka, co měl jako malý, ten nebezpečný nebyl. Serenity se praštila do čela.

„Ve skutečnosti moji rodiče nebyli Capo a Marry Jeevas, ale Thomas a Suzan Thomsonovi." Řekl Matt a Wichiten se Serenity si vyměnili udivené pohledy. „Jenže ti prý tenkrát udělali s Jeevasama dohodu. Jelikož moje matka byla již v sedmém měsíci a nechtěla připustit, aby její jediný syn zemřel. Obětovala tenkrát celou rodinu a po mém narození i sebe. Jelikož lovci, byli tenkrát tak naivní a mysleli si, že když se nebudu s upíry stýkat tak ve mně toho upíra zabijou. Ale i tak si mě označili. Jelikož Stafanie Jeevas nemohla mít děti, dosedl jsem na místo jejich syna já. A tím ve mně úplně zabili upírství," řekl Matt a odmlčel se.

Wichiten na Matta pořád koukala jak na svatý obrázek, Serenity se tvářila zamyšleně. „To se jim dařilo do mých patnáctin," řekl ale Wichiten ho přerušila. „Období spříznění," řekla Wichiten. Matty jen přikývl a pokračoval. „Pravda je že Wichiten neznám pár týdnů ale už skoro čtyři roky," řekl s pousmáním Matt. Wichiten se zaculila a Serenity zaškubalo obočí. „A tos nic říct nemohla?" otočilas Serenity na Wichiten. Wichiten se usmála a řekla: „Jo už vidím, jak reaguješ na větu. Serenity chodím s upírem, ale fakt ho neuvidíš, víš on je tak trošku syn Jeevasů,". „To je pravda, takže jsi čtyři roky tutlala, že máš kluka," zamyslela se Serenity nahlas. „Jo dá se to tak říct," přikývla Wichiten. „Proč sis vlastně tedy nechal příjmení lovců?" zeptala se Serenity. „Nechci si nechávat příjmení svých rodičů. Oba měli možnost utéct před lovci a oni se s nimi spolčili, ne dík radši budu nosit jméno lovce," řekl Matt.

„Wichiten Jeevas, zní docela zajímavě ne," obrátila se Wichiten na Serenity. Serenity se plácla do čela. „Jak dlouho si sníš o tomhle?" zeptala se Serenity. „Rok a půl ale ráda si počkám" zasmála se Wichiten. „Já radši jdu, Byakuya už určitě čeká, až přijdu do altánku a dáme si šálek čaje," řekla Serenity a zvedla se. „To pořád jenom pijí čaj? Žádné rande, pusa objetí..." koukl Matt nechápavě na Wichiten. „Ne ani to co jsi chtěl říct jako poslední, řeknu ti, i jeptišky jsou hříšnější," zasmála se znova Wichiten. „No a co. Každý děláme rád něco jiného ne? Třeba Matty ten ve volném čase, dělá to, co dělá, Wichiten zase čte knihy," řekla Serenity trochu naštvaně. „No tak já to tak nemyslela, Matty na rozdíl od nás prošel normální školou, a pokud víš, sexualita a vše s ní spjaté začíná u normálních lidí od sedmé a drží se do deváté třídy. Najdou se i výjimky, které myslí jenom na jedno ještě v prváku," nahodila Wichiten úřední ton. Matty se jen ušklíbl a Serenity protočila oči. " Tohle budeš snášet častěji, tahle problematika je její obor," řekla Serenity a odešla.

Matty se jen ušklíbl. „A bereš teorii nebo i praxi?" zeptal se přidrzle. Wichiten se ušklíbla. „Samozřejmě že jen teorii,". „Praxe je těžká co?" zasmál se Matt. „Jak se to vezme, samozřejmě tu je už někdo zkušený," zasmála se Wichiten. Matty po ní hodil ošklivý pohled a vlípl jí pusu na čelo. „Nech si toho," řekl ještě. „To je těžké, když jsem zvyklá mluvit to, co si myslím," zamyslela se Wichiten a našpulila pusu, jako obvykle když přemýšlela.

Vampires and hunterKde žijí příběhy. Začni objevovat