Pouto přátelství ✔

John

Pach alkoholu a cigaret procházel celou místností. Skleničky cinkaly o stoly a kapela hrála. Všichni vypadali tak volní, bezstarostní jako nikdy před tím. Smích se ozýval z každé strany místnosti. Všichni se bavili.

A já?

Stál jsem u baru a pomalu jsem usrkával whisky. Měl jsem teprve první, všichni ostatní byli už na čísle pět.

Cítím se blbě? Špatně? Staře? Ano, to je to slovo. Staře. Všichni kolem pijí jak o závod a já? Jen tupě sleduji, jak se zazobaní kluci snaží sbalit každou druhou holku.

Dean někam zmizel, každý si s ním chtěl dát panáka, takže cestoval od skupiny ke skupině, teď mi ovšem ze zorného pole zmizel úplně. Jen párkrát vždy slyším tlumený zvuk jeho tak typického smíchu.

,,Pane Novaku!" uslyšel jsem za sebou, otočil jsem se, abych zjistil o koho jde.

,,Napijete se s náma?" byla to skupina studentek z třídy Deana.

,,Spíš ne," řekl jsem zvýšeným hlasem, aby mě slyšely přes hlasitý zvuk muziky. To pro ně očividně nebyla správná odpověď, protože mi ihned vrazili panáka bůhví čeho do ruky. Ťukli jsme si.

Vypily to, jako by to byla jen čistá voda. Nejspíš vážně stárnu. Sotva jsem dopil svou, měl jsem v ruce další. Kopaly do sebe jednu za druhou, že jsem ani nestíhal počítat, kolik jich bylo.

,,Vy jste nejlepší!" vyhrkla po vypitém panáku Meg, která už měla očividně dost.

Stále na mě šahala. Myslel jsem si, že jen špatně vidím, ale opak byl pravdou. Na chvíli přestala, když pila další skleničku čeho si černého. Pak zase začala.

,,Brzdi, ten je můj," řekl Dean, který se záhadně objevil vedle nás. Jakmile to dořekl, odtáhly Meg její kamarádky.

,,Tvůj?" řekl jsem s pobavením v hlase.

,,Jasně, to už přece víme," při odpovídání na mě mrknul. Podle postoje a vyjadřovaní musel mít docela dost vypito.

Chtěl něco říct, ale ještě než začal, předběhl ho Alex.

,,Deane," zatahal ho za triko, aby upoutal jeho pozornost. Zdál se, že ho nevnímal, jen stál na místě a zíral mi do očí.

,,Deane!" zakřičel na něj ještě jednou, tentokrát ho uslyšel.

,,Co chceš?" zeptal se zmateně.

,,Musíš zazpívat!" jakmile to uslyšeli lidé okolo, přidali se.

,,Zazpívej! Zazpívej!" skandoval snad celý bar.

Nejistě se na mě podíval

,,Zazpívej!" přidal jsem se k nim.

Chytl jsem ho za ruku a dotáhl jsem ho až na menší pódium, které bylo v čele místnosti. On si jen nejistě vzal mikrofon. Poté začal zpívat.

Wise men say only fools rush in
But I can't help falling in love with you.

Celou dobu koukal jen na mě. Docela mě to znervóznilo. Jakmile si toho všimli ostatní, začali mě sledovat.

Když dozpíval, celý bar tleskal a pískal. Slezl z pódia. Šel přímo za mnou.

-

*Dean*

Šel jsem přímo za ním. Teď nebo nikdy. Když jsem k němu došel, chytl jsem ho za ruku. Dotáhl jsem ho ke dveřím.

Stáli jsme před barem u zdi. Lehce jsem ho k ní natlačil.

Srdce je naším nejlepší pomocníkem, dokáže totiž vidět do lidí. Je spolehlivým rádcem, může nám ukázat správný směr. Ne nadarmo se říká, že to nejdůležitější je očím neviditelné. Srdce nelze napálit ani podvést. Dokonce i detektor lži jde snáze oklamat než srdce.