You & I are one |FF One Direction cz|

Where will I sleep?

Jak dlouho už jsem tuhle kapitolu slibovala? Asi hodně dlouho co? Moc se omluvám, ale teď už je tady!!! :D

„Hrozný, děsivý, strašný, extra strašný...“ Probírala jsem se Harryho cédéčky a došla k názoru, že ten kluk má příšerný vkus. „Máš tu něco normálního?“ Povzdechla jsem a nespokojeně se na sedadle spolujezdce zavrtěla. Necítila jsem se zrovna ve své kůži. Harryho geniální nápad, jak mi pomoci, spočíval v tom, že přespím u něj. Ani trochu se mi to nezamlouvalo, ale neměla jsem na výběr, na schodech se mi nocovat vážně nechtělo. „Podívej se do přihrádky.“ Poradil mi a dál se věnoval řízení. Odhodila jsem pouzdro s cédéčky na zadní sedačky a sáhla do přihrádky. „Žertuješ?“ Zamračila jsem se při pohledu na tři alba One Direction. „Posloucháš vlastní songy?!“ Nadzvedla jsem obočí. „Proč ne? Mám je rád.“ Pokrčil rameny. Zavrtěla jsem hlavou a vložila do přehrávače cédéčko s názvem Midinght Memories.

Midnight memories, oh oh oh
Baby you and me
Stumbling in the street
Singing, singing, singing, singing

Midnight memories, oh oh oh
Anywhere we go
Never say no
Just do it, do it, do it, do it

Harryho řev se rozléhal autem a já měla chuť, vzít ho něčím po hlavě. „Opovaž se začít zpívat další sloku.“ Zavrčela jsem a po očku sledovala culícího se Harryho. „To už bohužel nestihnu, jsme doma.“ Mrkl na mě a zaparkoval před luxusní, moderní vilou, stojící kousek od centra Londýna. „Není to pro jednoho trochu moc veliký?“ Vydechla jsem vyjeveně. „Nevím, bydlí nás tam pět.“ Mrkl na mě, vystoupil za auta ven a jako správný gentleman mi pospíchal otevřít dveře. „Klukům nebude vadit, že u vás přespím?“ Zamračila jsem se. „Nejsou doma.“ Pokrčil rameny. „A navíc jsou na tvoje noční návštěvy určitě zvyklí.“ Neodpustila jsem si rýpnutí a Harry jen protočil oči, vedoucí mě do domu. „Dáš si něco?“ Křikl za mnou a zmizel v kuchyni, zatímco já zůstala stát v předsíni a ohromě se kolem sebe rozhlížela. „Nedám, díky.“ Zavrtěla jsem hlavou. „Ani večeři?“ Vykoukl z kuchyně s tázavým výrazem na tváři, zavazující si zástěru. „Nechceš mi tu doufám tvrdit, že umíš vařit?“ Nadzvedla jsem obočí. „Nechci ti to tvrdit, raději ti to dokážu.“ Mrkl na mě a vtáhl mě za sebou do kuchyně.

„Možná bychom si měli raději objednat pizzu.“ Namítla jsem, když přede mě Harry položil kuchařku, otevřenou na stránce s receptem na špagety s masovou směsí. Neřadila jsem se mezi zrovna nejzručnější kuchaře, popravdě byla jsem schopná připálit už jen ty samotné špagety a nechtělo se mi věřit tomu, že by na tom byl Harry lépe. To poslední, po čem jsem toužila, bylo podpálit dům One Direction, jejich fanynky by mě za to asi ukamenovaly. „Vařil jsem to už stokrát, je to hračka.“ Ujistil mě a začal na kuchyňský pult snášet potřebné ingredience. „Doufám, že nepočítáš s tím, že ti pomůžu. Pro bezpečí nás obou bude lepší, když se od kuchyně budu držet v uctivé vzdálenosti minimálně deseti metrů.“ Ze spodních skříněk vytáhl hrnec a vrazil mi ho do ruky. „Voda, osolit a dát vařit.“ Instruoval mě, zatímco já na něj i nadále nechápavě zírala. „Nic to není, když bude nějaký problém, křič.“ Věnoval i povzbudivý usměv a pustil se do krájení kuřecího masa. Nezbylo mi nic jiného, než se držet Harryho rad a doufat, že se nic nepokazí.

Kupodivu jsme vaření přežili a čekala nás odměna, v podobě těch nejlepších špaget, které jsem kdy jedla. „Uznávám, že jsi skvělý kuchař.“ Zahuhlala jsem s plnou pusou, oči přilepené na obrazovce televize. Harry pustil nějakou romantickou komedii, obyčejně jsem se na takové filmy nedívala, měla jsem raději horory. „Jsem skvělý ve více věcech.“ Přešla jsem jeho odpověď s perverzním podtextem bez povšimnutí a raději se dál věnovala filmu. Dokoukali jsme ho asi do poloviny, když už jsem to nevydržela a raději televizi vypnula. „Hej! Teď bude moje oblíbený scéna!“ Zaprotestoval Harry a já po něm vrhla otrávený pohled. „Jak se ti tohle může líbit?!“ Nechápala jsem a hodila po něm obal od DVD s názvem: Dopisy pro Julii. „Je to romantický.“ Namítl. „To je spousta filmů, rozdíl mezi nimi a tímhle je, že na ty ostatní se dá koukat.“ Zavrčela jsem a Harry přimhouřil oči. „Mám takový pocit, že tady jde o víc, než jenom o ten film.“ Nadzvedla jsem obočí. „Tak si ty pocity nech raději pro sebe, ano?“ Nenechal. „Myslím, že máš problémy se zamilovanými příběhy, protože ten tvůj nedopadl tak dobře, jako ten jejich.“ Přemýšlel na hlas a já ho při tom nechala, k mému skutečnému problému se ani trochu nepřiblížil. „Vidím to na dokonalou lásku, která skončila tragicky, podvedl tě?“ Vyzvídal a já se ušklíbla. „Špatně.“ Natočil se ke mně a pozoroval mě upřeným pohledem. „Milovala jsi ho, ale on byl s jinou?“ Hádal dál. „Opět špatně.“ Zavrtěla jsem hlavou a nepřestávala se usmívat. Zamračil se. „Vykašlala se na tebe a odstěhoval se na druhou stranu Země?!“ Začínal být zoufalý, asi mu docházely nápady, což mě dohnalo k pobavenému smíchu. „Ne Harry, to opravdu ne. Vzdej to, nikdy to neuhodneš.“ „Vsadíme se?“ Pokrčila jsem rameny. „Klidně, moje výhra je jistá. „Přikývla jsem a zkontrolovala hodiny, blížila se půlnoc.

I přes Harryho protesty jsem mu pomohla naskládat nádobí do myčky, načež jsem obsadila jeho koupelnu. „Kde budu spát?“ Křikla jsem na Harryho přes zavřené dveře koupelny a vlezla do sprchy. „U mě.“ „Copak nemáte pokoj pro hosty?“ „Ne, to opravdu nemáme.“ „Takže ty spíš na gauči?“ Zamračila jsem se a půjčila si od Harryho sprchový gel s vůní jasmínu, počkat, vážně? Pro jistotu jsem si přečetla složení, nespletla jsem se. „Ne, nespím na gauči.“ „Tak ve vaně?“ Zkusila jsem to. „Ne, spím ve své posteli.“ Namítl. „A kde budu tedy spát já?“ „Že by se mnou?“ „Zapomeň!“ Zaprotestovala jsem a zaslechla vrznutí otvírajících se dveře do koupelny. „Harry!“ Vyjekla jsem, vypnula vodu a v rychlosti se natáhla pro osušku, do které jsem se zabalila. „Co mi sem lezeš?!“ Vykoukla jsem ze sprchy a probodla ho vražedným pohledem. „No promiň, ale tohle je moje koupelna.“ Ušklíbl se. „Jsi neskutečný.“ Zavrčela jsem a vylezla ze sprchy ven. „Půjčíš mi něco na spaní?“ Zamyslel se. „Když ne, budeš spát nahá?“ Nasadila jsem otrávený výraz. „Ne.“ „V tom případě ti něco půjčím.“ Souhlasil zklamaně a zamířil zpátky do ložnici, zatímco já se pustila do hledání fénu. Ve skříňce pod umyvadlem jsem našla spousty zajímavých věcí, třeba maxi balení kondomů, kulmu na vlasy, krém proti vráskám a o zbytku raději pomlčím. „Harry máš tu někde fén na vlasy?“ Křikla jsem a raději se dalším obsahem skříňky už neprohrabovala. „Půjčil si ho Louis, bude u něj. Povzdechla jsem a šla za Harrym do ložnice. Na jeho posteli mě čekalo bílé tílko, které bylo poněkud průhledně, co bych od něj taky čekala. „Zabírám si postel!“ Křikla jsem na Harryho, který právě zacházel do koupelny, skočila do postele a zachumlala se do deky, kterou jsem si téměř celou přivlastnila. Harry neprotestoval, což pravděpodobně znamenalo, že se smířil s nocí na gauči.

Už jsem pomalu usínala, když se matrace postele prohnula a pod peřinu mi vklouzl nezvaný host. „Ta deka není jenom tvoje, vlastně je moje! Takže se hezky poděl.“ Cítila jsem, jak tahá za peřinu a neochotně ji pustila ze svého objetí, vracející se zpět do říše snů. „Dobrou Harry.“ Zamumlala jsem a cítila jeho ruku, objímající mě kolem pasu, nebo se mi to jenom zdálo?