You & I are one |FF One Direction cz|

Happiness hidden in adversity

Myslím, že spousty čtenářek potěším, ale nemyslete si, že je vyhráno! protože není, ani v nejmenším! :D :D :D koment pls, ať vím, jestli jsem vám udělala radost :)

ps. Malinká část této kapitoly (5 řádků) byla inspirována jiným příběhem, byla upravena a použita zde a bylo by nefér to zamlčet, proto, kdyby jste měli pocit že už jste jistou část slyšeli, tak je to možné :) 

Sváděla jsem boj sama se sebou a prohrávala na plné čáře. Byl to Niall, stále ten stejný, rozkošný, nevinný Niall, na kterého bych nikdy nepomyslela jinak, než jako na kamaráda, toho nejlepšího kamaráda. A přesto jsem to nenechala být. „A jak mě máš tedy rád?“ Zašeptala jsem a upřeně mu hleděla do očí. „Um...to je jedno, nech to být.“ Odbyl mě a jemně mě od sebe odstrčil. Posadila jsem se zpět na pohovku, zatímco Niall prudce vstal a zamířil k schodišti do patra. Chtěla jsem jít za ním, ale zastavil mě můj vyzvánějící mobil. S povzdechem jsem pohlédla na displej, hlásící příchozí hovor od Liama. Chvíli jsem váhala, než jsem hovor odmítla a pospíchala za Niallem. Našla jsem ho v jeho ložnici, seděl na posteli a...brečel?

„Ni? Co se stalo?“ Přisedla jsem si k němu a objala ho kolem ramen. „Nebreč prosím, nebo začnu taky.“ Zakňourala jsem a chytla ho za ruku. „Ptala ses, jak tě mám rád.“ Zavzlykal. „Nemám tě rád, miluju tě.“ Vypravil ze sebe, na jednu stranu jsem byla ráda, že k tomu našel odvahu a na druhou stranu jsem cítila, že je to špatně. „A kde je problém?“ Zdvihl hlavu a otočil se ke mně. „Myslíš si, že nevím, kde byl Harry včera v noci?“ Povzdechla jsem, byl nejvyšší čas jít s pravdou ven. „Spala jsem s ním, ale ne proto, že bych ho snad měla ráda. A taky jsem spala s Liamem.“ Dodala jsem. Niall vykulil oči a zamračil se. „Ale Liam...“ „Má Sophii, já vím. Ke mě si jen chodí léčit svoje rány. Jsem pro ně něco jako odreagování.“ Odfrkla jsem si, ale zabolelo to. „Už prosím nebreč, ne kvůli mně, protože to si nezasloužím.“ Pousmál se přiblížil se ke mě. Věděla jsem, že tím všechno pokazím, věděla jsem, že když to udělám, už to nikdy nebude stejné, ale v tu chvíli mi to asi stálo za to.

Vzal mou tvář do dlaní a lehce, opatrně mě políbil, jakoby se snad bál, že mi ublíží. Byl tak rozkošný, nedalo se mu odolat. Jeho polibky byly něžné a nesmělé, netušil kam až může zajít. Kluka, který by byl větší zlatíčko než Niall, jsem v životě nepoznala. Přetáhla jsem mu mikinu přes hlavu a vrhla po něm tázavý pohled. Jen se pousmál a přitáhl si mě k sobě. Netušila jsem jak, ale během chvíle jsem se ocitla pod ním neměla už nic víc, než spodní prádlo, zatímco Niall měl ještě stále džínsy. „Jsi nějak pozadu.“ Ušklíbl se. „To se ještě uvidí.“ Zašeptala jsem mezi polibky.

 „Noell?“ Přetáhla jsem si peřinu přes hlavu a i nadále ignorovala narušitele mého poklidného spánku. Tiše se zasmál a odhrnul peřinu, líbající mě na odhalený krk. Zachichotala jsem se a otočila se k Niallovi čelem. „Dobré ráno princezno.“ Zašeptal a věnoval mi láskyplný polibek. „Prosím, ať se mi tohle celé jenom nezdá.“ Zaprosil, pousmála jsem se a pohladila ho po tváři. „Nezdá.“ Zavrtěla jsem hlavou a neodolala pokušení ho opět políbit, ochotně spolupracoval, ale po chvíli se ode mě odtáhl. „Volal ti Liam, patnáctkrát. A taky Harry, desetkrát.“ Zamumlal posmutněle. Posadila jsem se a promnula si obličej. Co jsem to jenom udělala? „Jsem neskutečná děvka.“ Špitla jsem a ucítila slzy, pálící mě v očích. „To neříkej.“ Zavrtěl Niall hlavou a přitáhl si mě do náruče. „Tak jsi svedla tři z pěti členů One Direction, no a? Víš co by za to kdejaká fanynka dala?“ Snažil se mě povzbudit, ale moc se mu to nepovedlo. „Jenže já nejsem vaše fanynka! No, možná jsem, ale copak si myslíš, že si vás snad odškrtávám ze seznamu? Liam, Harry, Niall...už mi zbývá jenom Zayn s Louisem a budu mít kompletní One Direction za sebou! Příští týden bych mohla stihnout The Wanted, co myslíš? Nemáš na ně náhodou číslo? A kdo že vám to dělá předskokany?“ Zajímala jsem se. „5 Second of Summer.“ Odpověděl nejistě. „Výborně, tak ty si dáme po The Wanted a moji éru výstavní kurvy zakončíme Jonas Brothers!“ Byla jsem na sebe neskutečně naštvaná a vylívala jsem si to na Niallovi, což k němu nebylo ani trochu fér. Povzdechla jsem a pevně ho objala, jako bych se bála, že snad zmizí, rozplyne se a nechá mě samotnou. „To bude dobrý uvidíš.“ Utěšoval mě a já mu z nějakého mě neznámého důvodu věřila, což se později ukázalo jako chyba.