Missed departure

5.3K 380 11
                                    

Vím, že se asi budu opakovat, jelikož se na tohle ptám často, jenže mě to opravdu zajímá! :D Takže, s kým by měla být tahle FF? A´t jsem doteď naznačovla jakkoli, sama v tom nemám jasno, i když původně to vypadalo tak, že Noell přebere už jednoho ze zadaných kluků viz. Liam, Zayn nebo Louis...ale zajímá mě váš názor, takže? :D :D :D koment prosím :) 

Zamžourala jsem do ustupujícího šera, které v ložnici panovalo a přetočila se na druhý bok, čímž jsem ze sebe setřásla Harryho ruku. „Um...dobré ráno.“ „Dobré.“ Zamumlala jsem rozespale a až po chvíli si uvědomila, že ten hlas nepatřil Harrymu. Prudce jsem vymrštila do sedu a setkala se s nejistým pohledem polonahého blonďáčka, kreslícího lihovou fixou na Harryho obličej neslušné obrázky. „To má být nějaký druh pomsty?“ Kývla jsem k Harryho obličeji. „Přesně.“ Přikývl a kouzelně se usmál. „Já jsem Niall.“ Představil se a pokračoval v realizování své odplaty. „Noell.“ Zívla jsem a promnula si obličej, nejradši bych šla zase spát. „Ta Noell?“ „Ten Noell asi nebudu.“ Ušklíbla jsem se. „Harry nám o tobě vyprávěl. Nečekal jsem, že se mu povede tě nakonec opravdu sbalit.“ Nadzvedla jsem obočí. „Nesbalil mě, nic s Harrym nemám.“ Namítla jsem. „Vážně? Spíš s ním v jeho posteli a na sobě máš jeho triko.“ Upozornil na onu skutečnost a mě došlo, jak to asi musí vypadat. „Jo, nechtěla jsem totiž spát na gauči.“ Pokrčila jsem rameny. „Proč jsi nešla spát do pokoje pro hosty?“ „Vy máte pokoj pro hosty?!“ Nechápavě se zamračil a přikývl. „Jasně, že máme, Dokonce tři. Harry tvrdil něco jiného?“ Hádal. Jen jsem přikývla a probodla stále spokojeně spícího Harryho nenávistným pohledem. „Můžu si tu fixu na chvíli půjčit?“ Zeptala jsem se Nialla, ušklíbl se a ochotně mi ji podal. Dalších deset mnut jsem s Niallovou pomocí zdobila Harryho tvář, přidala jsem mu knírek, několik srdíček a nakonec mužské přirození, ke kterému jsem napsala Mr. Styles junior. Samozřejmě jsem se pod své umělecké dílo nezapomněla podepsat, jen ať ví, kdo je autorem, aspoň si pro příště rozmyslí mi lhát. Počkat, pro příště? Nepočítala jsem s tím, že bude nějaké příště, taky to mohlo být naposledy, co Harryho vidím.

„Jsi super zločinecký parťák, měli bychom založit gang.“ Zauvažoval Niall a dokončil svůj vlastní podpis. „A jak by se náš gang jmenoval?“ Zajímala jsem se, zatímco Niall si Harryho několikrát vyfotil. „Co třeba Niallo's?“ „Jako Nando's?“ Zazubil se a přikývl. „Přesně! A teď úsměv!“ Přitáhl mě blíž k Harrymu a všechny tři nás vyfotil. „A teď směr kuchyně!“ Zavelel Niall a zamířil ke dveřím. „Jdeš taky?“ Neváhala jsem a následovala ho do přízemí.

„Když jsi s Harrym nic neměla, proč jsi tady?“ Zeptal se Niall s neskrývanou zvědavostí a podal mi sklenici s nutelou a talíř plný palačinek. „Zapomněla jsem si klíče a mamka si vyrazila do klubu. Neměla jsem se jak dostat domů a Harry mi nabídl, že můžu přespat u vás.“ Zamumlala jsem s plnou pusou nutely. „Tvoje máma chodí do klubů?“ Nadzvedl obočí. „Víš, ona patří mezi trochu jiný typ matek, než na jaké jsi asi zvyklí.“ Přikývl a už se v tom víc nešťoural. „Za co jsi se Harrymu mstil?“ Strčil si do pusy naráz celou palačinku a začal něco huhlat, bohužel jsem mu vůbec nerozuměla. Vyjeveně jsem na něj civěla a snažila se pochytit aspoň sem tam nějaké slovo, marně. „Časem si zvykneš a nakonec mu začneš i rozumět.“ Do kuchyně si to nakráčel další člen One Direction jenom v šedivých teplácích, nikdo je asi nenaučil nosit trička. „Ahoj, jsem Zayn.“ Mrkl na mě a posadil se naproti mně, hned vedle Nialla. „Noell.“ „Ta Noell?“ Protočila jsem oči a nasadila otrávený výraz. „I ty? Vážně? Samozřejmě, že jsem ta Noell, proč se tak divíte?“ Nechápala jsem. „Protože jsem vsadil sto liber na to, že tě Harry nesbalí, a pak tě tu najdu v jeho triku. Vážně jsem si myslel, že se nedáš.“ Nespokojeně se zamračil. „Vsadil jsi si na mě? S kým?“ „Se mnou.“ Hlásil se viník dobrovolně a společně s usměvavou brunetkou si přisedli ke stolu. „Louis. A díky tobě, o sto liber bohatší Louis.“ Věnoval mi úsměv a sáhl po palačince. „Já jsem Eleanor a z těch peněz dostanu půlku.“ Vrhla po Louisovy vítězný pohled a já se ušklíbla. „Nechci vás zklamat lidi, ale myslím, že z těch peněz nic nebude.“ „Proč? Zayn je na mizině?!“ Polekal se Louis. „To je klidně možný, ale hlavně jste nevyhráli. Nevyspala jsem se s Harrym a jen pro informaci, ani to nemám v plánu.“ „Jo!“ Vykřikl Zayn nadšeně. „Já věděl, že tě nedostane!“ Jak málo stačí ke štěstí. Zrovna jsem dojídala třetí palačinku, když se z patra ozval vyděšený řev. Niall se v sobě snažil dusit smích, ale dlouho to nevydržel a pobaveně se rozesmál. „Tak co jsi udělal Harrymu tentokrát?“ Povzdechl Louis s tázavým výrazem ve tváři. „Spíš se ptej, co jsme my Harrymu provedli.“ Zdůraznil slovo my a spiklenecky na mě mrkl. „A chci to vůbec vědět?“ Niall jen zavrtěl hlavou a dál se smál. „Nialle! Noell! Já vás zabiju!“ Zaslechla jsem Harryho dupot, jak sbíhal schodiště. „Ústup!“ Vyjekla jsem a následována Niallem v rychlosti opustila kuchyni.

„Kde jsou?!“ Slyšela jsem za námi Harryho řev, následovaný pobaveným smíchem. „Jo, jasně, jen se smějte, na vás taky jednou dojde!“ Zamířila jsem zpátky do patra a snažila se při tom dělat co nejmenší hluk, s Niallem za zády to ale nebylo zrovna jednoduché, obzvlášť, každou chvíli o něco zakopával. „Kam teď?“ Panikařila jsem a rozhlížela se kolem sebe. „Schováme se u mě!“ Chytl mě Niall za ruku a táhl k pokoji na koni chodby. Už jsme byly skoro u NIallovi ložnice, když se jedny z postranních dveří nečekaně otevřely a já už nestihla zastavit. Ozvala se hlasitá, tupá rána a já skončila na zemi. Niall se udiveně otočil a místo toho, aby mi pomohl, se opět rozesmál, za to jsem se mu ještě hodlala pomstít. „Jsi v pořádku?! Omlouvám se, neviděl jsem tě.“ „Jak by jsi taky mohl, byla jsem za dveřmi.“ Zahuhlal jsem a chytla si nos, snažící se tak zastavit krvácení. „Mrzí mě to, měl jsem být opatrnější, kluci tu neustále lítaj a dělají blbosti, klidně to mohl být jeden z nich.“ Usmál se a pomohl mi na nohy. Viděla jsem krapet rozmazaně, ale i tak jsem poznala posledního člena One Direction, který nezklamala a i on postrádal triko. „Zlato? Co to...pane bože! Ty jsi praštil holku?!“ Vyšla z pokoje vysoká brunetka, pravděpodobně Liamova přítelkyně. „Byla to nehoda, neviděl jsem ji.“ Pokrčil ramenem a starostlivě se mračil, napodobila jsem ho, Harry nebude mít radost, až mu vrátím krví nasáklé tričko. „Noell!“ Polekaně jsem sebou škubla a dala se opět na útěk před Harrym, který se právě vyhrabal do patra. Niall mě zatáhl do svého pokoje a zamkl za námi.

„Vypadáš příšerně!“ Obvinil mě Niall a rozvalil se ve svojí posteli. „Díky, to potěší.“ Ušklíbla jsem se. „Můžu si půjčit koupelnu?“ „Jasně, chceš pomoct?“ Přikývla jsem a nechala se Niallem odvést do koupelny. „Bolí to hodně?“ Opatrně mi na nos přiložil ručník, namočený ve studené vodě a starostlivě si prohlížel můj pomalu otékající obličej. “To je to vážně tak zlý?“ Zakňourala jsem. „Nevím, zlomený to nebude, ale vypadá to opravdu děsivě, jako kdyby tě někdo zmlátil.“ „Ten někdo, byly dveře.“ Zavrčela jsem. „Možná bychom měli jet pro jistotu do nemocnice.“ „Ne, to je v pohodě, musím stihnout...letadlo!“ Vykřikla jsem vyděšeně. „Já jsem tak pitomá! Musí být minimálně sedm!“ Panikařila jsem. „Je půl devátý.“ Opravil mě Niall. „Do háje!“ Odhodila jsem ručník do umyvadla a pospíchala ven z ložnice. Na chodbě mě čekalo nepříjemné zdržení, to když jsem se hned přede dveřmi srazila s Harrym. „Co se ti stalo?“ Vyjekl vyděšeně a těžko říct, jestli měl větší obavy o mě, nebo své tričko, které už nemělo naději na záchranu. „Omlouvám se, to tričko ti vynahradím a díky, že jsi mě tu nechal!“ V rychlosti jsem se převlékla a s koulí papírových kapesníčků, které jsem si přidržovala na nose, pospíchala domů. Bylo mi jasné, že původní letadlo už nestihnu, vzhledem k tomu, že odletělo už před třemi hodinami, nezbývalo mi nic jiného, než si koupit novou letenku.

You & I are one |FF One Direction cz|Kde žijí příběhy. Začni objevovat